Každoroční festival Designblok vznikl jako reakce na neutěšený stav designu v českých zemích. Letošní ročník je v pořadí již jedenáctý. Podařilo se za tu dobu změnit povědomí o designu a jeho vážnost? Organizátoři se radují, že letos vystavuje rekordní počet českých výrobců, kteří domácí design uvádějí do života. To je určitě vynikající zpráva. Každým rokem se totiž v souvislosti s Designblokem opakovaly stesky nad tím, že nápady by byly, jen kdyby si jich výrobci všímali.
Jenže tento povzdech se postupem času mění na klišé, které ztrácí na své podstatě. Když vystoupáte do třetího patra jednoho ze dvou hlavních center letošní přehlídky, budoucího kancelářského parku Classic 7 v pražských Holešovicích, můžete si prohlédnout práce studentů kateder užitého umění z různých českých měst. Právě tady, od studentů, byste čekali gejzíry fantazie, neobvyklé koncepty, šokující nápady. Namísto toho se ocitnete spíše v přehlídce nudy a kýče. Týká se to kupodivu i ateliérů porcelánu, který byl vždy vlajkovou lodí českého designu. Kde, když ne tady, by se však měly rodit talenty tuzemského designu?
Malý zázrak vydupaný ze země
Po tolika letech si snad již můžeme nahlas říct, že český design oplývá několika talenty, ale pokud má Designblok sloužit jako výkladní skříň zdejší tvorby, převládajícím pocitem je rozpačitost. Samozřejmě, že každá taková přehlídka je malým zázrakem vydupaným z ničeho, ale zejména při srovnání několika let za sebou nevidíme žádný velký vývoj směrem vpřed.
Velmi aktivní jsou menší studia, jejichž produkty mohou najít uplatnění v alternativních buticích. Příkladem za všechny budiž Trash made vyrábějící šperky a bytové doplňky z vyřazené elektroniky. Nápad to není nový, ale tato partička jej zatím dotáhla do nejdokonalejších forem zahrnujících například manžetové knoflíčky z tištěného spoje či brože ve tvaru zvířátek motaných z měděného cívkového drátu. Slibná je také tvorba českého papírnictví Papelote povyšujícího poznámkové bloky na umělecká dílka.
Pak tu je několik osobností, které získaly renomé i na mezinárodní scéně, jako Maxim Velčovský či Jan Čapek, který letos vystavuje například vtipnou autorskou vázu Pin-up tvořenou vyšpulenými dívčími hýžděmi. Mezi těmito dvěma póly panuje spíše drobná hravost a opatrný výboj tu a tam, než velkorysá originální tvorba. Zvláště patrné je to ve srovnání s představením mladých zahraničních tvůrců. Letos zaujmou zejména designéři z Litvy, zatímco berlínští tvůrci sázejí spíše na jistotu a strohost.
Velice kvalitní kolekci letos představuje ateliér Boa. Jejich sety stolního skla a lustry z ohýbaných neonových trubic snesou nejpřísnější měřítka. Když jsme u svítidel, překvapivou nabídku předvádí také severočeská Preciosa, která neváhá nabízet originální lustry od domácích designérů. Naopak značně nepřesvědčivá je spolupráce renomované módní návrhářky Liběny Rochové a sklárny Ajeto, která vyústila v sérii nenositelných a nevzhledných skleněných náhrdelníků.
Revival tradičních českých výrobců je vůbec jedním z trendů letošní přehlídky. Společnost Elton, která pokračuje ve výrobě hodinek Prim, představuje oldies modely, ale i současné designérské lahůdky, jakými je například limitovaná série z ateliéru Olgoj Chorchoj. A namísto velkolepé prezentace značky Nike z loňského Designbloku se letos představuje skromnější stánek ohlašující úspěšný návrat značky Botas.
DesignBlok 2009: Akce se koná do neděle na více místech v Praze, centrály přehlídky jsou Classic 7 (Jankovcova) a Holešovický pivovar (U průhonu).
