Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Dietní Raffaelova show. To podstatné je na berlínské výstavě zastoupeno nejméně

Kultura

  12:00
BERLÍN - Berlínská Gemäldegalerie uspořádala expozici k 500. výročí úmrtí renesančního malíře.

Sladkost Raffaelových madon uchvacuje. Ve vídeňské Albertině je k vidění i Madona s modrým diadémem z roku 1511. foto: REPRO LN

Z dálky viditelný bílý plakát s červeným nápisem Raffael v Berlíně umístěný na střeše berlínské Gemäldegalerie avizuje větší senzaci, než výstava pořádaná k Raffaelově 500. výročí úmrtí ve skutečnosti je. Kdo má srovnání s expozicemi Raffaela ve vídeňské Albertině v letech 1999 a 2018, může být i trochu zklamán. Nicméně návštěvnost „na Raffaelovi“ byla i v době festivalu Berlinale, kdy město žije především filmem, značná.

Mistr sám. Autoportrét, 1506.
Raffaelo Santi: Aténská škola

Návštěvníky, očekávající plejádu Raffaelových děl, berlínské pojetí umělcova výročí zaskočí. Kolektiv kurátorů chtěl zejména připomenout bohatost vlastní sbírky čítající několik Raffaelových Madon a zdůraznit velkorysost akviziční politiky, jejíž historii započalo již někdejší královské muzeum Unter den Linden (dnešní Muzeum Altes).

„Raffael show“, jak se také o expozici k umělcovu výročí hovoří, tvoří tři samostatné výstavy, z nichž však pouze jedna nabízí Raffaelovy obrazy. V malém kabinetním prostoru vystavuje Gemäldegalerie mimořádně všech pět obrazů Raffaelových Madon z vlastního depozitáře současně. Ostatně zobrazováním Madon, jemuž se věnoval v průběhu celého svého života, Raffael Santi (1483–1520) nejvíce proslul. Berlínská galerie vlastní jeho Madonu Solly a Madonu Diotallevi, obě z počátku 16. století, dále je vystavena Madona Terranuova, Madona Colonna a Madona se sv. Jeronýmem. Podle dobových fotografií se jedná o velmi přesnou kopii expozice z roku 1956, kdy byly tyto Raffaelovy Madony instalovány v berlínském Dahlemu.

Výjimečná zápůjčka z Londýna

Současné komorní expozici dodává punc výjimečnosti především zápůjčka z Národní galerie v Londýně, která od svého zakoupení Velkou Británii neopustila. Je to Madona s karafiáty namalovaná Raffaelem v letech 1506–1507 a patřící k umělcovým nejzdařilejším dílům s tímto námětem. Obraz vyniká především jemností rysů matky i dítěte, které malíř u obou podtrhl světlou barvou pleti s narůžovělým odstínem tváří. U malých poupat karafiátů naopak použil sytě růžovou s nádechem fialové. Také šat Madony není v Raffaelově typickém ladění, zcela absentuje temně červená, kterou tentokrát nahradila kombinace olivově zelené halenky civilnějšího střihu s kovově modrou sukní.

Pokračování jubilejní „Raffaelovy show“ se nachází v dalším malém výklenku, který musí návštěvník hledat podle mapky. Zde najde sérii leptů ze sbírky Grafického kabinetu dokumentujících Raffaelův život. Jejich autor Johannes Riepenhausen (1787–1860) pocházel z Göttingenu, ale žil v Římě. Nejprve společně s bratrem Franzem a po jeho smrti sám zachytil podstatné momenty Raffaelova bytí. Malířův příběh se strmou kariérou a nevšedním osobním životem se stal za téměř 300 let po jeho předčasném úmrtí (poté, kdy byl objeven jeho hrob), přitažlivější než umělcovo dílo. Bratři Riepenhausenové tohoto faktu využili a roku 1816 svoji tvorbu zaměřili na Raffaelovo dětství a mládí. O sedmnáct let později publikoval už sám Johannes dvanáctidílný cyklus, v pojetí i stylu odlišný od staršího (šrafovací styl nahradil Riepenhausen zvýrazněním kontur), nejprve s italskými, později také s německými titulky. Je zde zachyceno loučení jedenáctiletého Raffaela s matkou, setkání s malířem Peruginem, studium u něj, život na papežském dvoře atd.

Toho podstatného je nejméně

Grafický kabinet uspořádal k umělcovu výročí ještě velkou výstavu ve svém sále v prvním patře galerie, která kromě šesti drobných Raffaelových kresebných studií připomíná díla několika jeho současníků (Marco Dente, Agostino Veneziano, Ugo da Capri). Ve vztahu k Raffaelově osobnosti je nejzajímavějším autorem této prezentace umělcův učitel Perugino a Marcantonio Raimondi, mistr v pořizování kopií.

Raimondiho pojil s Raffaelem velmi přátelský vztah. Umělci spolu založili tiskařskou dílnu, kde vznikla Raimondiho rytecká škola. Marcantonio Raimondi pořídil mimo jiné kopie Raffaelových předloh k segmentovým freskám. Nejznámější je Raimondiova rytina Raffaelova Paridova soudu, která se později stala předlohou k Manetově Snídani v trávě. Snaha o propojení několika okruhů vztahujících se k Raffaelovi zahrnuje přemíru témat, z nichž však to podstatné – nádherná Raffaelova plátna – je zastoupeno nejméně. Vedení galerie ovšem již na sklonku loňského roku avizovalo, že tyto současné akce nebudou letos jedinými.

GEMÄLDEGALERIE: RAFFAEL V BERLÍNĚ

Raffaelovy Madony – do 26. 4. 2020

Johannes Riepenhausen – Raffaelův život – do 26. 4. 2020

Grafický kabinet: Mistrovská díla Raffaelovy doby – do 1. 6. 2020

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!