Jak je celá záležitost dodnes živá, to ukázaly třeba reakce regionálních historiků na film Habermannův mlýn (2010) režiséra Juraje Herze: podle nich ohýbal historické skutečnosti tak, aby v co nejčernějším světle představil české obyvatele Bludova, a hanebné činy podsouval skutečným lidem, kteří se jich ve skutečnosti nedopustili.
V Šumperku se proto rozhodli vrátit k pramenům a vyprávět příběh pravdivěji – i když zároveň předesílají, že inscenace není dokumentem, že nepoužívají žádná skutečná jména lidí (dokonce i manželé Habermannovi tu vystupují pod změněnými jmény Hans a Elsa) a že nechtějí „zjitřovat rány v duších pamětníků či jejich potomků“.
