Pařízkův minimalismus představuje vyšlechtěný režijní styl, který dokáže zvládnout vrcholně dramatické téma a dodat mu potřebnou divadelnost. Jeho adaptace slavného románu je velmi úsporná, až fragmentární, ale zachycuje myšlenkovou podstatu díla.
Vyhýbá se konkrétním údajům (v románě jde o německé vojáky), čímž posiluje výpověď o válce jako obecném zlu. Přivádí na jeviště tři mladé muže, kteří odešli do války zmanipulovaní a ve víře, že jdou bojovat za správnou a patřičně velkou věc. Remarqueova ztracená generace brzo vystřízlivěla, trpěla a umírala.
