Podle odborníků je zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 výjimečnou ražbou v české novověké mincovní historii - jak pro množství drahého kovu a neobvyklou velikost, tak kvůli uměleckému zpracování. Na světě je známo pouze šest jeho exemplářů, jeho hodnota je prý nevyčíslitelná.
"Zlatý stodukát Ferdinanda III. z roku 1629 je zajímavou mincovní ražbou s dodnes nejasným účelem. Dlouho byl označován za 'korunovační', avšak korunovace Ferdinanda III. na českého krále se konala v Praze už o dva roky dříve. Pravděpodobně jde o reprezentativní pamětní minci, raženou z radosti nad uzdravením krále z těžké choroby, jež ho krátce po korunovaci postihla," uvedl vedoucí numismatického oddělení Národního muzea Luboš Polanský.
K vidění bude i zlatá cihla České národní banky
Výstava představí také více než dvanáctikilovou zlatou cihlu České národní banky, která byla do budovy utajeně přivezena už začátkem týdne. "Její aktuální hodnota se blíží deseti milionům korun. I když bude vystavena ve dvojité průhledné pancéřové schránce, zájemci si ji budou moci malým otvorem jednou rukou potěžkat," řekl zástupce banky Josef Kuřík.
Podle kurátorky sbírky broušených kamenů Petry Burdové nejsou diamanty považovány pouze za drahé kameny a ozdobu šperků; jsou i symbolem ekonomického a mocenského postavení. "Briliant o váze 24,1 karátu ze sbírek Přírodovědeckého muzea NM je největším ve veřejných českých sbírkách. Vystavené brilianty muzeum získalo po rozpuštění diamantového fondu Státní banky československé v roce 1968," uvedla. Výstava však představí i diamanty v surovém stavu.
Výstava Peníze je součáastí stejnojmenného výstavního cyklu, který ukáže průřez tím, jakým způsobem se vyvíjelo finančnictví, jak se dají peníze vydělat i utrácet. V Náprstkově muzeu ho zahájila výstava Čas zámořských objevů. V různých objektech představí peníze jako společenský fenomén a upozorní na jejich vliv na život v průběhu dějin. V březnu na tyto expozice naváže v Národopisném muzeu výstava čtvrtá s názvem Venkov.