Přibližte nejprve, co World Music Charts Europe (WMCE) přesně je.
Je to hitparáda hudebních alb sestavovaná každý měsíc už od května 1991. Porotu nyní tvoří jedenačtyřicet rozhlasových hudebních publicistů z dvaceti pěti evropských zemí. Všichni jsou profesionálové, kteří se hudbě věnují dlouhodobě a orientují se nejen v žánru world music, ale často i v jazzu nebo dalších odnožích nekomerční hudby. Hitparáda WMCE vznikla při Evropské vysílací unii (EBU) a i dnes většinu porotců tvoří respektovaní redaktoři veřejnoprávních stanic, případně zástupci dalších rádií, která se menšinovým hudebním žánrům věnují soustavně a seriózně. Nejde však pouze o žebříček. Základní myšlenkou WMCE je přímé propojení specializovaných hudebních publicistů z Evropy a nezávislých vydavatelů z celého světa. Cílem je dostat dobrou hudbu ke správným lidem, kteří ji dokážou zasvěceně předat svým posluchačům nebo čtenářům.
Existuje nějaké propojení žebříčku s evropskými nebo světovými festivaly world music?
Každý z porotců představuje žebříček ve svých rozhlasových pořadech. A odtud už je jen krůček k propojení se scénou jako takovou. Vím, že mnoho pořadatelů festivalů hitparádu pravidelně sleduje, náš newsletter odebírají řádově tisíce profesionálů z celého světa, žebříček zveřejňují různá média. Jsem tedy přesvědčen, že úspěšní interpreti se snáz dostanou do hledáčku pořadatelů.
Jak jste se dostal k tomu, že se centrum organizování World Music Charts Europe přesunulo po letech k vašemu brněnskému rozhlasovému pracovnímu stolu?
Autorem celého konceptu je německý rozhlasový publicista Johannes Theurer. WMCE je jeho „dítě“, které si vymyslel a o které se téměř tři desítky let vzorně staral. Loni na podzim však odcházel do důchodu a asi půl roku předtím nám, členům panelu, soukromě napsal, že hledá nástupce. Protože sám mám velmi rád nejrůznější ankety a žebříčky a zároveň jsem vnímal ono propojení nás publicistů s vydavateli a hudebníky v rámci WMCE jako geniální, nabídl jsem své služby – samozřejmě se souhlasem vedení svého domovského Radia Proglas. Johannes dostal i další nabídky, ale prý ta moje byla jediná seriózní (smích). Následovaly několikaměsíční přípravy, každodenní telefonáty a e-maily i osobní setkání v Praze. Věděl jsem, že půjde o hodně práce, která navíc není přímo honorovaná (odměnou však je – vedle určité prestiže – přednostní přístup k novým nahrávkám a opravdu snadná možnost komunikace s hudebníky z celého světa). Mým úkolem není pouze jednou měsíčně zorganizovat hlasování, sečíst body a na webu zveřejnit žebříček. Za panel komunikuji s vydavateli a umělci z celého světa, prakticky denně vyřizuji e-maily týkající se WMCE. Spravuji web a spolu s maďarským kolegou také Facebook WMCE. A také nabízíme vydavatelům – za příspěvek na poštovné – možnost, že svá CD ve velkých balících posílají k nám do Brna a my je vždy jednou měsíčně rozesíláme jednotlivým členům panelu.
Jaká jsou pravidla pro zařazení do žebříčku z hlediska žánru? Jak se vlastně „world music“ dnes definuje?
Členové panelu mi každý měsíc posílají žebříček svých deseti nejlepších alb a při této volbě nejsou nijak omezeni. Někdo se orientuje více na evropskou hudbu, jiný na africkou nebo latinskoamerickou, jeden má rád eklektické směsi, druhý čistou tradici nebo třeba písničkáře. V žebříčku se pak samozřejmě objeví to, na čem se shodne nejvíc porotců. Nyní máme na prvním místě akustický Warsaw Village Band z Polska, předtím to byla v Izraeli žijící perská „elektropopová“ zpěvačka Liraz a například v prosinci se na první místo dostala kompilace raritních klubových nahrávek z Kolumbie ze 70. let. Sám vnímám klíčové poselství žebříčku tak, že dobrá hudba vzniká ve velkých zemích i v nejzapadlejších koutech planety a že může být zpívaná jakýmkoli jazykem nebo i instrumentální.
Na třetím místě žebříčku pro březen je album Motyle českého violoncellového dua Tara Fuki. Jak velký je to úspěch a co to pro soubor znamená?
V únorovém žebříčku byly Tara Fuki dokonce druhé, což byl zatím největší úspěch českého interpreta za téměř třicet let existence WMCE. Konkrétně tedy v únoru zařadilo Tara Fuki do své osobní Top 10 patnáct porotců a někteří je měli i na svém prvním místě. Znamená to minimálně to, že hudba Tara Fuki oslovuje renomované publicisty napříč Evropou a že díky nim ji teď hrají rádia napříč Evropou. A to určitě není málo.
Tara Fuki
Jak silná a kvalitní je podle vašeho názoru česká scéna world music? Jinými slovy – kolik umělců nebo souborů má šanci uspět v evropské konkurenci podobně jako Tara Fuki?
V minulosti v žebříčku bodovali i další čeští interpreti – Gipsy.cz, Dva, BraAgas nebo Korjen, loni si velmi dobře vedl soubor Clarinet Factory. Naopak některá další česká alba, která jsme loni nebo letos porotcům posílali, zatím příliš nezabodovala. Těžko se to tedy odhaduje, ale sám si myslím, že šanci mají i další naše kapely. Jen je třeba jejich hudbu dostat ke správným lidem. A právě k tomu panel WMCE slouží.
