Vážené kolegyně a kolegové!
Po epidemii budeme divadlo vnímat jinak, myslí si ředitel Národního divadla Burian |
Všechny úspěchy všech civilizací jsou založeny na pospolitosti. Na kontaktech mezi lidmi, na vytváření rodin, kolektivů, spolků a společenství. Na neformálních i formalizovaných setkáních tváří v tvář. Na těsné spolupráci, která vede ke zlepšování individuálních schopností a tvořivosti každého člověka. Tohle vše je teď omezeno. A může být, že to v některých z nás zanechá stopu obav. Hlavní přednost lidí se náhle může jevit jako riziko.
Říkáme si, tohle jsme nezažili. Co bude dál?
Ne všechny situace spolupráce v historii lidstva však zároveň vedly k pozitivním výsledkům. Byly tu horší pandemie a infekce, proti kterým jsme byli bezbranní a prakticky bez jakékoliv zdravotní péče. Byly tu také infekce a mory společenské povahy – fanatismus a z něj pocházející války s jinými národy, jinak věřícími, ale i s vlastními občany. A byly miliony mrtvých z kolektivní hlouposti, strachu a nesvobody.
I v téhle situaci je kromě zdravotnictví nejlepší naší zbraní statečnost, víra v dobro a v další spolupráci. Přesvědčení, že naši kolegové a spoluobčané nejsou naši nepřátelé. Víra v to, že naše dobrá budoucnost záleží opět na vzájemné pomoci a společné tvořivosti.
Divadlo je v 21. století jedním z nejvýznamnějších prostor, kde se lidé scházejí tváří v tvář. Se svými příběhy, city a rozpory. Je místem spoluprožívání našich společných osudů.
Mělo a má zvlášť významné místo v české společnosti, neboť stálo u zrodu její identity i státnosti. Dovedlo živě a bezprostředně reagovat na aktuální společenskou situaci. Jeho lepší část vždy posilovala společnost k odvaze, zodpovědnosti i kooperaci.
Finanční ztráty budou obrovské, říká k uzavření Národního divadla ředitel Burian |
Až tohle pomine, vrátíme se do divadel a budeme znovu tvořit. Společně, dohromady a v kolektivech. Budeme zobrazovat nejen nenávist a strach, ale také hrát o významu lásky, smyslu objetí, potřebě dialogu, vzájemnosti a inspirace, která vzniká z těsné a intenzivní spolupráce. Věřím, že nás diváci budou potřebovat právě proto, že dovedeme ukázat se vší intenzitou citu, jak hluboká a užitečná je potřeba lidské sounáležitosti.
Už teď se těším na plná hlediště. Kvůli Vám všem, kteří mají neobyčejný talent, i kvůli Vám, kteří vytváříte podmínky pro tvorbu na scéně. A samozřejmě kvůli divákům, kterým budeme schopni pojmenovat obrazem, co teď jinak a možná nově budou cítit. A kvůli víře v sílu humanity, kterou budou potřebovat sdílet s námi i mezi sebou.
