17. dubna 2019 12:46 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Dozvíme se konce Kafkových nedokončených děl? Soud rozhodl, že jeho utajené spisy skončí v Izraeli

Portrét Franz Kafky z jeho cestovního pasu, z roku 1917, tj. z doby, kdy bydlel... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Portrét Franz Kafky z jeho cestovního pasu, z roku 1917, tj. z doby, kdy bydlel... | foto: archiv Jana Jindry

ŠVÝCARSKO/IZRAEL Část dosud nezveřejněných rukopisů Franze Kafky, která je od 50. let minulého století v bankovních sejfech v Curychu, by měla být předána izraelské Národní knihovně. Rozhodl o tom minulý týden soud v Curychu. Ač obsah pozůstalosti v sejfech není znám, někteří doufají, že se z ní dozví konce Kafkových nedokončených románů.

„Vítáme verdikt švýcarského soudu, který spojil všechny předchozí rozsudky soudů izraelských,“ komentoval nejnovější verdikt v dlouholetém sporu o Kafkovu pozůstalost David Blumberg, šéf správní rady izraelské Národní knihovny. Podle něj tak konečně bude moci knihovna získat tyto Kafkovy spisy a zpřístupnit je veřejnosti.

Portrét Franze Kafky z roku 1913.
Kniha Franz Kafka - člověk své i naší doby.

Oblastní soud v Curychu podle AP potvrdil dřívější izraelské verdikty a rozhodl, že některé bankovní schránky v Curychu s Kafkovými písemnostmi mohou být otevřeny a jejich obsah předán izraelské Národní knihovně. O dalších podrobnostech verdiktu agentura AP neinformovala.

Někteří jsou ale skeptičtí k tomu, že by spisy ze švýcarských sejfů odhalily něco nového ohledně pražského rodáka a židovského, německy píšícího spisovatele Kafky, který zemřel v roce 1924 v Rakousku na tuberkulózu. „Je velmi nepravděpodobné, že odhalíme neznámé Kafkovo mistrovské dílo, nicméně jsou to cenné materiály,“ uvedl znalec Kafkova díla, spisovatel a překladatel Benjamin Balint.

O Kafkovu pozůstalost vedla dlouholetý spor rodina Esther Hoffeové, která byla sekretářkou spisovatele Maxe Broda. Ten neuposlechl přání svého přítele Kafky zničit po smrti jeho dílo a místo toho část románů a povídek vydal. Když Brod v roce 1968 v Tel Avivu zemřel, uvedl podle pozdějších soudních verdiktů v závěti, že jeho pozůstalost včetně Kafkových spisů má být předána veřejnému archivu. Esther Hoffeová ale místo toho dílo rozprodávala v aukcích.

Například v roce 1988 podle deníku Haarec prodala Hoffeová rukopis Kafkova románu Proces za dva miliony dolarů (asi 45 milionů korun). Nový majitel ale předal tento rukopis německému literárnímu archivu v Marbachu, kde je dodnes.

Národní knihovna v Jeruzalémě rodinu Hoffeových zažalovala a izraelské soudy ve vleklém procesu nakonec rozhodly, že rodina nabyla Kafkovo dílo nelegálně. V roce 2016 izraelský nejvyšší soud definitivně přiřkl díla Národní knihovně v Jeruzalémě. Přesto knihovna k některým dokumentům v bankovních sejfech v Tel Avivu a Curychu stále neměla přístup.

Agentura AP dnes citovala i právníka rodiny Hoffeových, podle něhož nepřinese otevření sejfů v Curychu nic nového. Podle něj jsou v něm zřejmě jen kopie rukopisů, které už Hoffeová prodala.

ČTK