Se svým partnerem, Olomoučanem Janem Mautnerem, žil ve společné domácnosti v Brně, kdy byli oba zaměstnáni jako instruktoři tělovýchovné Makabi. V Praze na nacistech vymohl navrácení sportoviště HaGibor židovské mládeži. Tím vším byl Fredy Hirsch. V Terezíně i v Osvětimi s dětmi cvičil atletiku a hrál divadlo, především ale šířil naději a pro mládež se stal vzorem morálky a lidské obětavosti : „Tam se nekradlo, tam se nelhalo, bylo tam morální klima jako v normálním světě,“ popsala Hirschem vedené bloky cembalistka Zuzana Růžičková-Kalabisová.
Baťovská města vznikala po celém světě. Dokument ukáže, jak se žije ve ‚Zlínech‘![]() |
Izraelský režisér Rubi Gat ve filmu kombinuje vzpomínky pamětníků a příběh dále dotváří ilustrovanými animacemi. Z nich zaujme Fredyho smrt ve 28 letech v Auschwitz–Birkenau poté, co jej předávkovali lékaři, když měl vést povstání proti nacistům. Svým stylem tyto animace připomínají Valčík s Bašírem či Aloise Nebela. Všechny tři projekce proběhnou s podporou Velvyslanectví Státu Izrael v ČR a uvede je člen Společnosti pro queer paměť Pavel Kuča, který při natáčení vedl rozhovory s českými pamětníky. V Praze krátce promluví také pamětnice Dita Krausová.
Uvedení filmu Drahý Fredy: PRAHA 24.4.2018 19:00, FF UK, náměstí Jana Palacha 2, Praha, místnost č. 200 (uvedení v rámci Měsíce queer historie) – https://www.queerpamet.cz/inpage/mqh-2018-drahy-fredy/ |