Do sobotního finále z druhého semifinálového kola postoupili zástupci Litvy, Izraele, Arménie, Dánska, Rakouska, Lucemburska, Finska, Lotyšska, Malty a Řecka.
Večer odstartoval australský zpěvák Go-Jo písní Milkshake Man, rozjuchaným tanečním popěvkem s pódiovým ztvárněním jak z estrády Ein Kessel Buntes, čemuž odpovídal i umělcův outfit a frizúra.
Následovala hřmotně patetická píseň Dobrodošli v podání černohorské zpěvačky Niny Žižić. Zástupce Irska, zpěvačka Emmy, dala vzpomenout na časy, kdy jsme sedávali před televizní obrazovky, kde zrovna začínala hitparáda Eso. Devadesátkový eurodance jako vyšitý.
Z Lotyšska dorazila skupina Tautumeitas, jejíž ethno-world music zvuk v písní Bur man laimi lehce připomněl naši kapelu Vesna. S ní ostatně lotyšská kapela natočila společnou píseň.
Na notně kýčovitou strunu zabrnkal zástupce Rakouska, zpěvák JJ s kombinací tanečních rytmů, popu a opery v písni Wasted Love. Nicméně přesně taková hra na hochkunst na Eurovizi zabírá.
Litevská kapela Katarsis přinesla závan melancholie a naléhavosti, byť jejich zvuk měl k avizované alternativně a post punku poměrně daleko. Slova o „Joy Division z Litvy“ z úst českého moderátora nelze brát jinak než jako pokus o vtip.
Dánsko reprezentovala zpěvačka Sissal (moderátor její jméno vyslovoval jako „sysel“) s písní Hallucination, v níž opět zněly eurotranceové klávesové rejstříky.
Adonxs v prezentaci písně Kiss Kiss Goodbye vsadil dle očekávání na propracovanou taneční choreografii. Na postup do velkého sobotního finále to ale bohužel nestačilo.
Závěrečné vystoupení finské zpěvačky Eriky Vikman zaujalo snad jen bujným poprsím umělkyně a vyzývavým latexovým oblečkem. Ve spojení s refrénovým sloganem Ich komme jsme se na moment ocitli až někde v erotickém klubu.
O vítězi rozhodne finále, které Česká televize odvysílá v sobotu 17. května na programu ČT1.
