Dara získala celkem 516 bodů, druhý byl izraelský zpěvák Noam Bettan (343 body) a třetí místo s 296 body obsadila rumunská zpěvačka Alexandra Căpitănescu s písní Choke Me.
Daniel Žižka dostal v hlasování od mezinárodních porot 104 bodů a od diváků devět bodů.
Na úvod večera zazpíval loňský vítěz JJ úryvek z Mozartovy opery Kouzelná flétna a následovala přehlídka všech finalistů.
Jako první vystoupil dánský zpěvák Søren Torpegaard Lund s písní Før vi går hjem. Následovala zpěvačka z Německa Sarah Engels – zazpívala píseň Fire, jejíž text pojednává o sebeurčení a identitě. Zástupce Izraele, zpěvák Noam Bettan, vystoupil s písní Michelle jako třetí.
Belgická zpěvačka Essyla v písní Dancing on the Ice zpívala o postavení žen ve společnosti. Albánie do letošního ročníku vyslala zpěváka s uměleckým jménem Alis. Jeho soutěžní píseň nesla název Nân a duněla hřmotným patosem, vlastním prakticky všem letošním skladbám.
Naproti tomu řecký zpěvák a performer Akylas s písní Ferto předvedl typický „eurovizní“ bizár. Pestrobarevný obleček, koloběžka, vlezlá odrhovačka. Slovem estráda, pochopitelně bez špetky elementárního vkusu.
Srbská okostýmovaná metalová kapela Lavina předvedla song Kraj mene, při němž na pódiu zaplály plameny. Asi měl kdosi pocit, že to k žánru tak nějak patří, ovšem skutečný metal je někde jinde než v nabubřelé show plné póz. Tedy, by být.
Po nich nastoupil Daniel Žižka se skladbou Crossroads. Stejně jako v druhém semifinálovém večeru bylo jeho vystoupení spíše komorní, intimní, soustředěné především na zpěv.
Spojené království vyslalo na Eurovizi člověka s pseudonymem Look Mum No Computer, jehož píseň Eins, zwei, drei i její pódiové ztvárnění byly jednoduše protivné.
Francouzsko-americká zpěvačka Monroe v písni Regarde I podle slov moderátora „oslavovala lásku“, což je vskutku neotřelé a velmi originální. Její hlasové kreace připomínaly pěvkyni Plavalagunu z filmu Pátý element a kdyby měla na sobě i podobný kostým, bylo by alespoň nač se dívat, když už k poslouchání toho v jejím případě mnoho nebylo. Samozřejmě kromě (opět) koňské dávky patosu.
Alespoň částečně energicky působilo vystoupení moldavského zpěváka a rappera s přezdívkou Satoshi, který ve skladbě Viva, Moldova! vzdal hold své rodné zemi.
Švédská zpěvačka Felicia vystoupila s rouškou na obličeji – trpí sociální úzkostí a maska jí pomáhá se s tímto hendikepem vyrovnat.
Ve skladbě Ya Ya Ya norského reprezentanta Jonase Lovva zněl kytarový riff jak od The White Stripes, ale jinak opět pozlátko. Kdepak garáž, špína, pot a autenticita. Pouhá odvozenina, hra na rock’n’roll. Nicméně fanynky byly nadšené, neboť pan zpěvák vystoupil s odhalenou hrudí.
Kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu nesouhlasily s účastí Izraele na letošní Eurovizi Irsko, Island, Nizozemsko, Španělsko a Slovinsko, proto tyto země soutěž bojkotovaly. Oproti tomu se do klání po třech letech vrátilo Bulharsko, po dvou letech Rumunsko a po roční pauze Moldavsko.
Soutěžní část finálového večera zakončil rakouský zpěvák Cosmó s písní Tanzschein. Následovala vonička písní a tanců z předchozích ročníků jako připomínka toho, že Eurovize se nezříká žádného nevkusu. Přehlídka bizarních existencí, kýčovitých melodií a jen těžko uchopitelných kostýmů.
Líbí se vám píseň Crossroads Daniela Žižky?
Finálovým večerem provedli televizní moderátorka, modelka a zpěvačka Victoria Swarowski a Michael Ostrowski, herec a moderátor. Scénu navrhl německý designér Floria Wieder, vycházel přitom z vídeňské secese a postavil ji na třech motivech – listu, křivce a konstruktu.



















