5. října 2019 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Experiment v umění. Umělce v pražské galerii spojuje kvalita a smysl pro zkoušení nových věcí

Na zdi. Dílo jménem Rokoko nyní / Podprsenka Margity Titlové Ylovsky. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na zdi. Dílo jménem Rokoko nyní / Podprsenka Margity Titlové Ylovsky. | foto: REPRO LN

PRAHA Galerie U Betlémské kaple nabídla průřez českým konceptuálním uměním. Představila díla deseti umělců.

V Galerii U Betlémské kaple byla během září k vidění výstava Na konci duhy, dva kroky vlevo. Setkala se tu díla rozdílných umělců, která ale spojuje v první řadě kvalita a také smysl pro experimenty, pro neustálé hledání a zkoušení nových cest a přístupů. Každý z těchto umělců přistupuje ke své tvorbě rozdílným způsobem, s odlišnou zkušeností. Jde totiž o osobnosti z různých generací a prostředí.

Otis Laubert je nesporně jeden z nejzajímavějších slovenských autorů koláží, kreseb, asambláží nebo objektů, který tvoří s podobnou systematičností jako Jiří Kolář. Má vyhraněný smysl pro vyjádření poezie všednosti a také osobitý smysl pro ironii a grotesknost. Shromažďuje a třídí různé předměty a prvky, které pak, když přijde čas, použije při uskutečnění svých představ.

Na výstavě byla dále zastoupena slavná česká umělkyně Magdalena Jetelová, která se prosadila monumentálními dřevěnými sochami a objekty. Její Židle se znovu proslavila při pražských povodních, kdy ji proud vody strhl z náplavky u pražského Musea Kampa a donesl ji až někam k Roudnici. Za svého působení v zahraničí se proslavila velkorysými laserovými projekty v krajině. Tentokrát se její tvorba představuje „kresbou kouřem“, která vznikla ještě před její emigrací a patří do rozsáhlejší série.

Zastoupen tu byl také Tomáš Ruller, jeden z průkopníků konceptuálního umění 80. let, který se pohybuje na rozhraní performancí a instalací a jenž své zkušenosti již léta předává studentům na brněnské FAVU, takže svým filozofickým přístupem k umění ovlivňuje myšlení dalších generací.

Dalibor Chatrný zase patřil k velkým objevitelům, který se svou tvorbou dostával na pomezí výtvarného projevu, přírodních věd a literatury. Nejdůležitější pro něj byla období, kdy přicházel s novými myšlenkami a kdy teprve hledal, jakým způsobem je vyjádřit. Zřejmě nejznámější jsou jeho pozoruhodné objekty s magnety, kdy celá konstrukce drží jen jejich přitažlivou či odstředivou silou. Pozoruhodné jsou i jeho experimenty s texty a označením hlásek různými barevnými tóny, takže se propojilo vizuální a literární vnímání. Z dalších velkých osobností nejstarší generace byl na výstavě zastoupen Milan Grygar, jehož tvorba se pohybuje na rozhraní mezi zvukovou instalací a výtvarným řešením, mezi hudbou a vizuálním uměním, když vytvářel partitury, podle kterých hrála různá hudební tělesa a interpretovala je volně podle svých představ.

Generaci osmdesátých let tu zastoupila Margita Titlová Ylovsky, která vytvořila pozoruhodnou instalaci s magnety, experimentovala se se světelným spektrem, s malbou hlínou nebo prostřednictvím termovize, když do kresby svými gesty přenášela teplo svého těla. Zasahuje vlastně i do historie, když citlivě a přitom s nadsázkou reaguje na některé epochy minulosti. Fascinující jsou také její kresby rtěnkou nebo portréty slavných ženských osobností z různých dob. V galerii byla také zastoupena rozmanitá tvorba Olafa Hanela, jednoho z členů známé Křižovnické školy, autora drsných a odvážných performancí a také třeba jemných „kreseb bublinami“. Z mladých umělců zaujal Jiří Staněk, který osobitě rozvinul odkaz minimalismu a vytvořil přesně promyšlené prostorové struktury. K vizuální poezii má blízko i Jan Wojnar, který často užívá nezvyklé materiály a zvláštní technická řešení. K minimalismu má blízko Jana Bernatová, jejíž tvorba se pohybuje mezi objektem a instalací.

České konceptuální umění v období od šedesátých do osmdesátých let má osobitý charakter, protože vychází z autentického prostředí, které nemělo na západ od našich hranic obdobu. A to v negativním i pozitivním smyslu. Vycházelo totiž z bohatých tradic předválečné avantgardy a přitom čelilo izolaci vytvořené totalitním režimem. Umělci si museli poradit sami, neměli stejné podmínky jako v zemích na západě od našich hranic, ale možná právě to se stalo jedním z důvodů, proč je jejich umění původní.

Na konci duhy, dva kroky vlevo

Galerie U Betlémské kaple, Praha

Premium

Ekologický experiment, který nevyšel. Billa ruší papírové tašky

Ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V posledních letech velké obchodní řetězce jeden po druhém zpoplatňovaly, později i rušily igelitové tašky, které...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Psychoterapeut Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Marcela Ziembová, matka Davida Pastrňáka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!