Nedá příliš práce rozeznat v ní motivy a inspirace z her Eugena O’Neilla, Edvarda Albeeho a dalších. Je to obratně napsané drama, které má spád, švih a drsný humor. Dějové schéma není nijak objevné (s podobným principem přišel třeba Vinterberg v Rodinné slavnosti, která ale prodělala opačný vývoj, tj. od filmu k divadlu).
Takže i zde je jedna rodina, jeden dům, jeden alkoholik, jedna narkomanka a jejich děti. Alkoholik spáchá sebevraždu a v následujících dnech se odehrává jakási vivisekce na pokračování, v níž postupně vyplouvají na povrch stará i nová traumata a nakonec i pravá podstata všech pochroumaných vztahů. Především ale drama nabízí opravdu parádní příležitost pro zralou herečku. A nejen to, i další ženské postavy, které jí sekundují, jsou dobře napsány a to celé pak otevírá prostor pro efektní a psychicky drásavé souboje, kterých je ve hře tak akorát. Drama mělo na Broadwayi úspěšnou premiéru v roce 2007 – inscenace byla přenesena z Chicaga, a obsazení tudíž tvořili poměrně neznámí herci, i tak bylo cen víc než dost.
Chris Cooper a Benedict Cumberbatch ve filmu Blízko do sebe.
Za šest let od premiéry si tedy na úspěšnou hru vzpomněli i filmaři: scénář napsal sám autor a snímek zrežíroval John Wells. Jeho režie je veskrze rutinní, ale díky dobře napsanému scénáři, ve kterém jeho autor účinně krátil a zdůraznil přesně ta místa, jež mají šanci vyniknout ve filmu, se nic nezadrhne. Děj se převážně odehrává uvnitř domu, což může ve filmu působit jednotvárně, proto bylo několik scén šikovně "vyneseno" do jiných prostředí. Přetrvala zlověstná atmosféra uzavřeného domu rozpáleného letním vedrem, v němž stačí málo, a vybuchne vše, co se léty "naštosovalo".
Přesto je ale zřetelné, že hlavní ambicí režie je umetat cestu představitelce hlavní role. A vzhledem k tomu, že jí je Meryl Streepová, to kupodivu stačí. Protože ona je v hlavní roli Violet, matky rodu a narkomanky závislé na práškách, naprosto nedostižná. Fakt, že Meryl je mimořádně proměnlivá herečka, je tu využit do posledního detailu. Její Violet je nesnesitelná příšera, která své pařáty se zvrhlým potěšením zatíná do každého, kdo se ocitne v její blízkosti. Stejně tak je ale zraněnou a milující matkou, křehkou ženou, která čelí nepřízni života s obdivuhodnou statečností. V jedné chvíli se předvede jako třesoucí se troska v absťáku, která tiše pláče, aby v další práskla talířem o stěnu a pak chladně zlikvidovala vztah jedné ze svých dcer. Filmové zpracování rafinovaně zdůraznilo rozpad celé její existence – fyzický i vnitřní. Streepové Violet je psychopatka, ale také bojovnice, která se nevzdává. Kdykoli se napije krve svých blízkých, vstane jako fénix z popela. Když se poprvé zjeví, blábolí a potácí se s olysalou hlavou po chemoterapii a působí jako přízrak, který má blíž k smrti než k životu. S příchodem rodiny – obětí – se promění v poněkud zašlou, ale jinak kultivovanou dámu se zbytky někdejší krásy.
Julia Roberts, Ewan McGregor a Meryl Streep.
Seká po svých třech dcerách a do každého sebemenšího sporu jde s plným nasazením. Zvlášť efektní výstup se odehraje při smuteční hostině, kdy jí dcera Barbara (Julia Robertsová, rovněž ve skvělé formě) hodlá odebrat prášky. Violet jako šelma, která zatím jen číhala, skočí plavně přes celý stůl a zběsile se vrhne na nebohou oběť, obě se pak rvou jako zápasníci, ale je to boj dvou zoufalců, kteří hlavně mlátí kolem sebe. Letts ve filmu, zdá se, volí přívětivější konec než ve hře, nechá postavy ve smířlivém odevzdání volit si vlastní cestu, což pro Violet znamená přijmout fakt, že její život se ocitá na konci. A že už nepomohou ani ty skvělé bonmoty jako "díky bohu, že nevíme, co nás čeká, to bychom vůbec nevylezli z postele."
Blízko od sebeUSA, 2013 |
Českou premiéru měla hra v roce 2009v Národním divadle v režii Michala Dočekala a role rozporuplné Violet se výtečně zhostila Kateřina Burianová, za svůj výkon získala Cenu Alfréda Radoka i cenu Thálie. Její Violet je celkově bláznivější, ale také o poznání měkčí, nemá tolik krvavé vnitřní zloby a nestřílí s tak chladnou zvráceností jako v podání její slavnější americká kolegyně.
