Vánoční filmy patří ke specifickým úkazům mainstreamové kinematografie: na vlnách míru a pohody se k nabitým kasám sveze ledacos. Většinové publikum lisované konzumními tlaky si rádo zaslzí nad vlastní láskyplností a dobrou vůlí – a kdo nemiluje laskavý humor, zaslouží postavit ke zdi coby bezcitný vyvrhel. Na druhé straně ovšem sváteční objednávka někdy generuje i vtipná díla pohrávající si nápaditě s pragmatickým zadáním.
Místo originality pragmatický kalkul
Nový film režisérky Karin Babinské Křídla Vánoc má ambice stát se právě takovou inteligentní vánoční podívanou. Spojuje prvky milostné romance a komedie – a nabízí nejen sympatické hrdiny, kterým držíte palce, ale i mix oblíbených herců, nějakou tu hudbu a příslušné morální ponaučení. Je ovšem teprve listopad a naše oči dosud nejsou zalepené milosrdnými šupinami sváteční nostalgie. Nový film režisérky, která před šesti lety debutovala zajímavými a originálními Pusinkami, zůstává především pragmatickým kalkulem, který není řemeslně tak dobrý, aby obhájil sám sebe.
Distribuční společnost Falcon film předsadila před konkurenční vánoční snímky, takže Křídla Vánoc dobře ladí s předčasně svátečně vyzdobenými výlohami nákupních center. V jednom takovém se také odehrává prakticky celé vyprávění. Vizuál sponzora filmu se stává nerozlučným průvodcem diváka po příběhu o důležitosti přátelského porozumění, lásky a schopnosti změnit svůj život k lepšímu. Karin Babinská se jako scenáristka i režisérka pokouší zapracovat obchodní řetězec hluboko do tkáně vyprávění, tak ústrojně jako Zdeňkovi a Janovi Svěrákům s Albertem ve Vratných lahvích se jí to ale přece jen nedaří. Její nápady zavánějí svévolí.
Z filmu Křídla Vánoc.
Hlavní hrdina, optik Tomáš, bydlí bůhvíproč v přívěsu na parkovišti za supermarketem a chová si tam koně, patrně jen proto, aby na něm mohl Richard Krajčo romanticky cválat ve sněhu. Když pak hrdina vyrazí se sličnou baličkou dárků Ninou (Vica Kerekesová) v noci mezi regály, pochopíte, že jste se ocitli ve vysněném ráji konzumentů: netřeba hledět na cenovky. Za nic nemusíte platit a s nikým se nemusíte o tuhle báječnou "slevu" přetahovat. Poezie Vánoc se dá nakrást.
Svět jako nekonečný teleshopping
Vyčítat Křídlům Vánoc pragmatičnost je příliš snadné. Karin Babinská naplňuje objednávku stále ještě se vkusem a inteligencí, je však rozhodně lepší režisérkou než scenáristkou. Ve srovnání s Pusinkami nový režisérčin film působí nakonec jen jako pěkně vyhlížející nedomyšlený náčrt k něčemu opravdu zajímavému. Filmařsky prožitá nekonformní road movie o hrbolatém dospívání dvou povahově odlišných dívek nemá mnoho společného s líbivým vyprávěním o kouzle, které přivede k sebepoznání čtveřici kamarádů. Zásah shůry, který nakonec změní neutěšenou realitu v rozkochaný videoklip, má dvojí účinek. Cynický a nezodpovědný Tomáš získá zázračné schopnosti, díky nimž dokáže jako werichovský Kocour nahlédnout do duše svých bližních. Tento vděčný motiv však Babinská nečekaně opustí. Aby zablokoval nebezpečný nový talent, zhotoví si totiž hrdina růžové brýle – načež se zápletka koncentruje kolem důsledného naplňování ukvapených přání jeho dvou přátel.
Anděl, jehož nikdo (ani divák) neviděl a o jehož existenci postavy původně dost pochybují, se totiž zachová s ďábelskou rafinovaností. Zatímco hrdina a netýkavá Nina společně nacházejí nový smysl života, zneuznaný mladý herec Zajíc (Jakub Prachař) a manažer prodeje Ráďa (David Novotný) absolvují krutou morální lekci. Autorka neváhá v jejím jménu obětovat život dvou starých manželů a smést ze scény nevzhlednou staropanenskou šéfku optiky, kterou playboyský Tomáš opakovaně balamutí. Svět patří mladým a vypadá jako nekonečný zasněžený teleshopping, do kterého je natěsnáno příliš mnoho motivů na to, aby se daly sloučit.
Nadpřirozená bytost, díky jejíž intervenci získají Vánoce pro postavy svůj zapomenutý smysl, patří k oblíbeným rekvizitám svátečních filmů – v Křídlech Vánoc se však nakonec vůbec nedozvíte, jak to s oním záhadným andělem vlastně je. Původně zajímavě rozvíjená "kouzelná" zápletka se tak nevydává žádným z naznačených směrů, ale prostě se bez vysvětlení rozbředne. Hlavně že se teď mají všichni rádi.
Symbolické růžové brýle, jež Karin Babinská svému hrdinovi ironicky nasadí, tak nejsou ničím víc než jen cetkou ze supermarketu.
Křídla VánocČR 2013 |
