„Na střední škole, kde jsem učil, mi hlavní výchovný poradce předal dopis, který napsala jedna z mých žákyň. Dívka mě obvinila, že jsem se na ni díval a přitom se dotýkal svého opasku,“ uvádí filmař a bývalý učitel.
„Bylo jí třináct let. Věci se vymkly kontrole. Jeden z jejích starších bratrů mi vyhrožoval, že mě zabije. Další z jejích starších bratrů ji přiměl, aby na mě podala stížnost. Odmítl jsem si vzít volno, protože jsem to hloupě považoval za přiznání viny. Každý den jsem odcházel ze školy a přemýšlel, jestli mi někdo nezpřeráží nohy.“
To je v kostce děj snímku – učitel Julien udělal mimo jiné tu „chybu“, že pozval vybrané žáky a žákyně za odměnu na kebab, a dotyčná dívka si špatně vyložila jeho zájem. K sepsání stížnosti ji pak ještě ponoukly dvě zhrzené spolužačky.
Julien se odmítá smířit s rolí obviněného a doufá v zastání u kolegů. Ředitel školy je však naprostý alibista, někteří pedagogové mají celkově zcestné názory na vzdělávání a i ti, kdo zpočátku stojí na Julienově straně, v podpoře postupně ochabují.
Situace je o to absurdnější, že Julien je homosexuál ve spokojeném partnerském svazku a dívky ho nezajímají. Tuto kartu však zpočátku vytáhnout odmítá (a i za to se mu posléze dostane výčitek).
Nedělej vlnyFrancie, Belgie 2024
Premiéra 1. 8. |
Když se Julien obrátí na policii, protože mu bratr popletené dívky vyhrožuje, dočká se jen byrokratické liknavosti. A byť sám v průběhu případu udělal chyby, je především štvancem, který nepřekvapivě skončí s nervy v háji.
François Civil v hlavní roli věrohodně předvádí Julienovu proměnu ze zdravě sebevědomého pedagoga s jasnou výchovnou vizí v uondanou oběť nesmyslné spleti intrik, naivity, hlouposti a zbabělosti. Nejméně výčitek směřuje nakonec k dívce, která vznesla obvinění – sama je totiž také především obětí svého prostředí.
Je to poučná sonda do živé problematiky, přesto snímek Nedělej vlny nedosahuje takového účinku jako třeba film Thomase Vinterberga Hon z roku 2012, kde hrál neprávem obviněného vychovatele malých dětí Mads Mikkelsen.
Tam bylo protagonistovo osobní drama podáno ještě o poznání naléhavěji a celá situace vrstevnatěji. Což ale neznamená, že by svědectví Teddyho Lussi-Modestea nestálo za pozornost.
