LN: Jak vám bylo, když přišla mimořádná opatření a mimo jiné byl 10. března přerušen festival Jeden svět? Jakou část letošní Filmovky jste měli v té chvíli připravenou a jak jste viděli její budoucnost?
Vše se na chvíli zastavilo, bylo mi smutno a cítila jsem, jak je asi kolegům z Jednoho světa, co prožívají... A tak jsem vysílala podporu do všech stran. Začalo mi už tehdy docházet, že se nám všem otevírá úplně nová etapa našich osobních i profesních životů, která po nás chce úplné opuštění všeho, co jsme dosud znali a na co jsme byli zvyklí. Všichni jsme se potřebovali otevřít změně. Osobně jsem si musela projít docela velkou vnitřní cestou, abych mohla pružně reagovat na to, co mi říká srdce ve spojení se zdravým rozumem, a nepropadla jsem panice.
  |
Bylo to náročné období jak pro mě samotnou, tak pro všechny projekty AČFK. Měli jsme před premiérou našeho očekávaného titulu Corpus Christi, Filmovka byla těsně před uzavřením programu, pracovali jsme na akreditačním systému, uzavírali smlouvy, jednali o nových partnerstvích a aktivní byla příprava produkčního zázemí. Zastavení pro nás bylo nečekané a velmi náročné. Nicméně věděli jsme relativně hned, že nebudeme nic tlačit – ale uzavírat také ne. Prostě počkáme. Dali jsme si pro Filmovku deadline, dokdy nejpozději musíme rozhodnout, abychom ji vůbec stihli připravit, a začali se soustředit na další možné varianty festivalu.
LN: Jaké to byly?
Připravovali jsme variantu pro původní termín i délku, zkrácenou variantu, letní posunutou zkrácenou, podzimní, online a poslední variantou bylo přesunutí na další rok – což by ale pro nás mohlo být v tehdejším nastavení systému grantů fatální. Od všech mých kolegů tato situace vyžadovala neuvěřitelnou kreativitu, otevření se úplně novému způsobu uvažování o festivalu a hlavně osobní vnitřní pružnost, víru, naději a sílu. Tlaky z médií, strachuplná nálada ve společnosti a pochybnosti mnoha institucí nám nepomáhaly. Na druhou stranu se objevovalo víc a víc lidí, kteří nám drželi palce a chápali, proč chceme festival uspořádat. Byla to neuvěřitelně náročná doba – a vlastně pořád je, i když těch, kteří si přejí, aby Letní filmová škola (LFŠ) proběhla, a podporují nás, už je mnohem, mnohem víc.
LN: V polovině května jste oznámili, že Filmovka bude. Byla to úleva, nebo spíš adrenalin z velké výzvy?
Pro nás to byla úleva. Konečně jsme se z těch několika připravovaných variant rozhodli pro jednu, i když to od té doby znamená obrovské množství nepřetržité práce, tlaku a dalších změn pro nás všechny. V jeden okamžik bylo potřeba rozhodnout, vzít na sebe zodpovědnost i s tím, že by se mohlo stát to, že přípravy budeme muset přerušit a LFŠ nedělat.
Nicméně všichni jsme cítili, jak moc důležité je, abychom se o Filmovku aspoň pokusili. Jak velký to má smysl. Věděli jsme, že my organizátoři tvoříme prostor pro sdílení i prezentaci umění, které kultivuje kulturu nás všech. A kultura je to, co v nás otevírá větší vnímavost, citlivost, ujasňuje postoje a priority a zvyšuje osobní vnitřní sílu. Kulturní společnost se nedá lehce zmanipulovat a ovládnout. Tudíž neseme velkou zodpovědnost za to, abychom pro lidi tento prostor udrželi dál – abychom se všichni otevřeli tomu, hledat cesty, jak je možné akce dělat, a ne je pod tlakem strachu a diktátu peněz rušit.
Pevně věřím, že i odpovědné osoby našeho státu přehodnotí své postoje a začnou hledat cesty a řešení, jak žít s viry naše životy a jak udržet ve společnosti klid, respekt, úctu, zodpovědnost, ohleduplnost a laskavost. Ne permanentně všechny strašit, využívat tlaku médií a izolovat lidi bez jasně a pravdivě komunikovaných faktů. Osobně hledám cesty k tvoření a organizaci ve spolupráci, otevřené komunikaci s respektem k názorům i obavám druhých, s plnou zodpovědností... ale s jasností a klidem. A jsem moc vděčná, že k tomu náš tým přistoupil stejně.
LN: Už v květnu se také mluvilo o citelných bezpečnostních opatřeních, omezení míst v sálech, rušení davových akcí. Co z této počáteční opatrnosti zůstane zachováno a kde jste případně mohli „povolit“?
Nejprve jsme připravovali Letní filmovou školu pro sto lidí v sálech, pak pro 300 a nyní pro 500... Naštěstí žádný z našich vnitřních sálů nemá větší kapacitu než 500 míst, takže se dá říci, že ji nyní připravujeme takřka bez omezení. Nebudeme-li počítat mírné rozvolnění programu, abychom mohli po každém představení vydezinfikovat každý sál.
LN: V čem tedy bude letošní Filmovka jiná než ty dosavadní a v čem naopak podobná?
Kromě odéru dezinfekce pevně věříme, že těch vnímatelných rozdílů mnoho nebude. Máme nachystaný krásný program, hosté se k nám těší, návštěvníci také a věřím, že si všichni užijeme nádherné dny plné otevřenosti, sdílení, radosti a vzájemné inspirace. To totiž všichni potřebujeme jako sůl. Kromě již tradičního výborného programu a neopakovatelné atmosféry se totiž Filmovka v letošním roce stává symbolem zdravého rozumu, zodpovědnosti, respektu, spolupráce, otevřených srdcí a svobody. To jsou hodnoty, které jejím konáním velmi zviditelňujeme – a věřím také, že dodáme odvahu dalším organizátorům, pro které jsou tlaky a strašení ze všech možných míst – především skrze média s Českou televizí v čele – velmi náročné. Jsem připravena komukoliv předat všechny naše nabyté zkušenosti.
Viditelně chybějící bude pouze letní kino na Masarykově náměstí, které jsme přesunuli z důvodu potřeby udržení limitního počtu návštěvníků i bezpečné hygieny na Redside zónu Kolejní nádvoří. Ostatní známá programová místa zůstávají stejná. Novinkou je i to, že veškerý program bude dostupný pouze akreditovaným návštěvníkům. Vedle klasických akreditací pro veškerý program jsme nově zavedli tzv. Off akreditaci za 50 korun na dříve veřejný program ve Smetanových sadech, letních kinech, Redside zóně Kolejní nádvoří či v parku Rochus. Věříme, že tato improvizace, vycházející z opatření ministerstva zdravotnictví, potěší především místní, kteří si tak Filmovku budou moci užít s námi. Všechny typy akreditací je možné pořídit přes náš web nebo v mobilní aplikaci, která bude během LFŠ spuštěna.
LN: Kolik návštěvníků oproti předchozím letům očekáváte?
Uvidíme. Bude to záležet na odvaze návštěvníků, ale prostor máme pro stejné počty jako v minulých letech. Plně respektujeme, že žijeme v náročné a nepřehledné době, a tak se těšíme na všechny, kteří do Hradiště přijedou. A plně chápeme i ty, kdo kvůli strachu zůstanou doma... V jakémkoliv, i menším počtu si Filmovku krásně užijeme.
LN: Máte připravený scénář pro případ, že by došlo ke komplikacím a například se u návštěvníků objevil koronavirus?
Ten se může objevit kdekoliv. Třeba u pokladní v supermarketu. Nebo u kohokoliv v akvaparku... Řešení je pro všechny stejné a v souladu s opatřeními ministerstva zdravotnictví a krajské hygienické stanice (KHS). Náš festival trvá šest dní, vedle v Kunovicích bude paralelně o víkendu probíhat gastrofestival, v Napajedlech zas folklorní Moravské chodníčky. Věříme, že si všichni naše akce užijeme krásně a bezproblémově. Naše hygienické zabezpečení je příkladné, věnovali a věnujeme mu nemálo peněz, času a logistiky, koordinujeme se s KHS i městem – a dál už to bude záležet na zodpovědnosti a ohleduplnosti přítomných. Stejně jako kdekoliv jinde. Filmovka je jen hodně viditelná akce, proto je pod takovým drobnohledem. Míst, kde se setkává a blízce kontaktuje daleko větší množství lidí, je v ČR mnohem víc – viz turistická místa –, a nikdo je tak úzkostně neřeší jako nás.
LN: Když přejdeme k příjemnějším věcem: Co vy osobně považujete za to nejcennější z letošního programu?
Celý letošní program a vůbec to, že Filmovka bude, považuji za velký zázrak, proto vypíchnout z něj jen něco nemohu. Výběrová kolekce filmů Bustera Keatona s živým hudebním doprovodem, umělecké filmy Andrzeje Wajdy, nové izraelské filmy, návštěva Ladislava Körnera a jeho filmové skvosty, české a slovenské novinky i filmové předpremiéry, to je to, co z programu Filmovky tvoří nesmírně pestré a vyvážené menu. A chybět nebude ani zákusek v podobě rozsáhlého doprovodného či odborného programu. V nové Redside zóně Kolejní nádvoří se těšíme na koncerty Ivy Bittové s Čikori, Hrubou hudbu či Prago Union, improvizovat přijede Simona Babčáková a její No A! či divadlo Kampa s Edith Piaf...
LN: Jednou z výrazných osobností, které LFŠ navštíví, bude herečka Hanna Schygullová s unikátním Cinekoncertem. Můžete přiblížit, oč půjde?
Hanna Schygullová je mimořádná žena, herečka, režisérka i šansoniérka, která spolupracovala s takovými filmovými velikány, jako jsou Rainer Werner Fassbinder, Wim Wenders, Jean-Luc Godard, Andrzej Wajda, Carlos Saura, Béla Tarr, Marco Ferreri či Vojtěch Jasný. Na filmové škole právě v rámci Cinekoncertu uvede krátké filmy, které režírovala, a doprovodí je šansonovým zpěvem a hudbou známé sicilské hudebnice Etty Scollové.
LN: Mezi posledními ohlášenými novinkami je účast americko-izraelského spisovatele Tuvii Tenenboma. Uvádíte ho slovy, že je vtipný jako Borat, chytrý jako Woody Allen a neodbytný jako Michael Moore. S čím na LFŠ přijede a o čem bude mluvit?
Tuvia Tenenbom představí svou knihu Chyťte Žida – a věřím, že setkání s ním, jeho zážitky a postřehy obohatí celou naši filmovou sekci věnovanou současnému izraelskému filmu. V knize vtipně a bez příkras zkoumá a popisuje vzájemné soužití Izraelců a Palestinců. Je mi ale jasné, že nezůstane jen u této knihy, návštěvníci budou mít možnost s tímto pozoruhodným mužem hovořit o všech jeho knihách. Diskusi s ním povede novinář Jakub Szántó a uskuteční se v sobotu 8. srpna od 10 hodin ve stanu Respektu.
LN: Už jste viděla film Bohdana Slámy Krajina ve stínu, který Letní filmovou školu zakončí?
Zatím ne, ale moc se na něj těším. Mám Bohdanovy filmy velmi ráda. Křehkost a intimita, s nimiž jeho postavy odhalují svou duši, jsou výjimečné. Také oceňuji jeho spolupráci se stálým týmem a krásnou kameru a dlouhé záběry Diviše Marka, takže od tohoto jejich černobílého počinu hodně očekávám. Mám velkou radost, že nám produkce dala důvěru a vybrala si nás pro světovou premiéru. Bude to důstojné a velkolepé zakončení naší milované Filmovky.
