25. srpna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Gombár na Provázku rozehrál ticho. Divadelní experiment, který vyžaduje divákovu ochotu

Inscenace Ticho na zemi (2019). Režie: Dodo Gombár. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Inscenace Ticho na zemi (2019). Režie: Dodo Gombár. | foto: DHNP

BRNO Ze vzácné entity, které se v dnešním hlučném světě nedostává, stvořil režisér Dodo Gombár v Divadle Husa na provázku svoji autorskou inscenaci Ticho na zemi. Vznikl titul, který si vystačí beze slov a který artikuluje nejen emoce, ale je i srozumitelným, němým obrázkem současnosti.

Poslední provázkovská inscenace sezony, nazvaná výmluvně Ticho na Zemi, zavádí diváky na jedno evropské letiště, na němž se v tichu anonymního čekání překvapivě protne sedm lidských osudů. Figurují tady vedle sebe různé a záměrně kontrastní lidské i profesní typy: například špičkový vědec a muslimská uklízečka, pilot a známá herečka, zazobaná stárnoucí vdova a letištní údržbář.

Inscenace Ticho na zemi (2019). Režie: Dodo Gombár.
Inscenace Ticho na zemi (2019). Režie: Dodo Gombár.

Dodo Gombár se na Provázek vrátil po sedmnácti letech se zajímavým autorským projektem, který má ovšem i svoje limity. Důležité je podtrhnout, že finální tvar není němohra či dnešními slovy pantomima. Do původního inscenačního ticha se postupem času derou zvuky jako hudba, výkřiky či různé šumy a zvuky. Možná poněkud nedůvtipně, nebo spíše velmi doslovně tady kupříkladu zazní slavná píseň The Sound of Silence folkové dvojice Simon & Garfunkel. Na zvukové složce inscenace spolupracoval známý skladatel David Rotter, na té pohybové pak slovenský choreograf Ján Ševčík, který s režisérem rozehrává často až panoptikální tiché výjevy.

Dotvořte si sami

Dochází tady i k zajímavému jevu. Minimalizování zvuků a jistá doslovnost němé inscenace přes nemluvené, ale místy přítomné dialogy (řada textů, či spíše jejich fragmentů a jakýchsi refrénů se tady ale promítá na plátno na horizontu) nutí diváka aktivně a o to více vstupovat do inscenace svojí představivostí. Přihlížející si musí v hlavě výsledný prožitek i zážitek sám dotvářet. To je jistě zajímavý přístup nejen k publiku, ale i k emočnímu a vizuálně mimetickému rozměru večera. Pro mne byl po čase tento nezvyklý přístup také do jisté míry stereotypní a předváděná podoba ticha ubíjející. Na druhé straně se inscenace svojí nezvyklou formou nahlas a odvážně ptá: Umíme být sami se svými myšlenkami?

Zajímavých otázek ale v Gombárově inscenaci vzlíná víc. Všichni (a zřejmě nejen zde na jevišti) často čekají na životní změnu, na lásku či na zázrak. Čekají spolu a zároveň sami. Umíme dnes ještě vůbec být spolu? Umíme s někým mlčet? Kolik toho vlastně potřebujeme vědět o člověku, abychom mohli prohlásit, že jej známe?

Odborníci dnes varují, že evropská společnost přestává držet pohromadě a že se rozpadá do stále menších a uzavřenějších skupin, které spolu nechtějí, či dokonce už ani nemohou mluvit. Jaké je ticho tohoto rozpadání se společenské soudržnosti a jsme ještě schopni a ochotni ho prolomit? Naše nervózní čekání na tento zázrak nebo cokoliv, co s námi ještě pohne, inscenace tematizuje a režie materializuje. Na plátně nad hlavami herců se objeví kupříkladu nápis lakonicky konstatující: „Dnes se to stane!!!“

Onu naznačovanou úzkost a nervozitu zrcadlí či přímo vytváří scénografie vycházející z šedivé horizontály letištní chodby, jak ji vytvořil Marek Holý. Vše se děje na prostém vyvýšeném jevišti, před nímž je pár stolků, na nich jsou umístěny přístroje, které produkují nějaké zvuky – rychlovarná konvice, mechanický psací stroj atp.

Popsaný koridor se v závěru inscenace prostě sevře a veškeré postavy jsou v něm naráz namačkány k sobě. Svlékají kostýmy, mají pod nimi celotělové trikoty postříkané různými barvami a čelní průhledné plexisklo je popsané nápisem „Všichni zemřete!“. Před publikem se rozsvítí velké červené digitální hodiny a začnou odpočívat čas – je to rovných dvacet minut. Scénický (tedy iluzorní) čas se najednou překrývá s tím skutečným, reálným.

Zajímavý mumraj

Je nabíledni, že herecké prostředky tady musí být jiné než v tradičním činoherním divadle. Herce totiž představil režisér o hlavní zbraň – slovo. Protagonisté musí jít na svoji figuru přes svoje tělo, musí ale divákům zároveň odehrát i to, že mají svoje pomyslné repliky v hlavě, jen je divák prostě neslyší. Ve výsledku je to takový zajímavý mumraj často němých, jakoby pohybových etud.

Pro mě ale celá záležitost nebyla ponejvíce uspokojující vlastním provedením, ale v oné autorsko-herecké cestě za tímto neobvyklým tvarem i nezvyklým emočním atakováním diváka. Vše se dá jistě lehce nazvat experimentem. To je slůvko, na němž si Provázek jako součást Centra experimentálního divadla svého času tolik zakládal a který tady byl po čase ponejvíce zdobným slovním ornamentem z názvu než nějakým cíleným divadelním směřováním. Ticho na zemi divadelním experimentem je. Experimentem, který dokáže poukázat nejen na nastíněné otázky, ale také na absenci či přemíru divákovy imaginace a jeho ochoty si celý výsledek dotvářet zevnitř.

Dodo Gombár a kol.: Ticho na Zemi

Režie: Dodo Gombár

Dramaturgie: Martin Sládeček

Scéna: Marek Hollý

Kostýmy: Hana Knotková

Hudební spolupráce: David Rotter Divadlo Husa na provázku, premiéra 31. 5.

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Bernard Gore zemřel na požárním schodišti v obchodním centru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Nepořádek, drogy, prostituce. Na jihu Čech je 38 vyloučených lokalit

Bernard Gore zemřel na požárním schodišti v obchodním centru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vážné sociální problémy se týkají téměř čtyř desítek míst v Jihočeském kraji. Většinou v nich žijí dlouhodobě...

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Bernard Gore zemřel na požárním schodišti v obchodním centru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

TIP PRO MAMINKY: Jak si usnadnit cestování s miminkem
TIP PRO MAMINKY: Jak si usnadnit cestování s miminkem

Advent a Vánoce se kvapem blíží a vás možná letos čekají návštěvy rodiny s malým miminkem. Změna prostředí však může být pro malého človíčka náročná. Pojďte se podívat, jak mu ji usnadnit.