Švédská akademie ocenila Han Kang za intenzivní poetickou prózu, která konfrontuje historická traumata a poukazuje na křehkost lidského života. Třiapadesátileté autorce u nás vedle zmíněné Vegetariánky vyšly knihy Bílá kniha a Kde kvete tráva.
Han Kang pochází z literární rodiny, spisovatelem je i její otec. První knihu povídek vydala v roce 1995. Mezinárodního úspěchu dosáhla s knihou Vegetariánka (2007), která přitom v rodné zemi nezaznamenala větší ohlas. Její překlad do angličtiny v roce 2016 ovšem zaujal a vynesl Jihokorejce prestižní Mezinárodní Man Bookerovu cenu.
Autorka v díle popisuje osud ženy, která se po intenzivní noční můře rozhodne nejíst maso. Setkává se ale s nepochopením patriarchálního okolí, které vedle rozhodnutí být vegetariánkou irituje i ženina náhlá neoblomnost. Česky vyšla kniha v překladu Petri Ben-Ari před dvěma lety v nakladatelství Odeon.
Nobelova cena za literaturu Han Kang se stala 121. držitelkou nejprestižnějšího literárního ocenění. Je prvním takto ověnčeným autorem v Jižní Koreji a současně i první takto oceněnou ženou v celé Asii. Zároveň je teprve osmnáctou ženou s Nobelovou cenou za literaturu vůbec. V Jižní Koreji mají ještě jednoho držitele ceny, bývalý prezident Kim Te-džung získal Nobelovu cenu míru v roce 2000 za prosazování kontroverzní „sluneční politiky“ vůči KLDR. |
„Souhlasím s tím, že román lze číst jako podobenství proti patriarchátu. Nemyslím si však, že je to jedinečné pro korejskou společnost. Mohou existovat rozdíly v míře, ale není to téma univerzální? Nechtěla jsem vytvořit portrét pouze korejské společnosti,“ uvedla sama autorka ke knize.
„Když píšu beletrii, kladu velký důraz na smysly. Chci zprostředkovat živé smysly, jako je sluch a hmat, včetně vizuálních obrazů. Vkládám tyto pocity do svých vět jako proud a pak, což je dosti zvláštní, čtenář tento proud rozezná,“ dodala ještě Han Kang ke svému stylu.
Tvorba oceněné autorky se podle ČTK vyznačuje odhalováním vztahu mezi duševní a fyzickou trýzní a má úzkou vazbou na východní myšlení. Jihokorejská spisovatelka se ve své tvorbě vyrovnává s traumaty historie a neviditelnými pravidly. Má jedinečné povědomí o souvislostech mezi tělem a duší, živými a mrtvými, a svým poetickým a experimentálním stylem se podle Švédské akademie stala inovátorkou současného prozaického umění.
Další do češtiny přeložený román Kde kvete tráva se vrací k masakru v jihokorejském velkoměstě Kwangdžu, kde vláda v roce 1980 pod záminkou potlačení protikomunistické diverze tvrdě zareagovala na lidové nepokoje.
BREAKING NEWS
The 2024 #NobelPrize in Literature is awarded to the South Korean author Han Kang “for her intense poetic prose that confronts historical traumas and exposes the fragility of human life.” https://t.co/dAQiXnm11z
Nejprestižnější literární ocenění, které je spojeno s odměnou jedenácti milionů švédských korun (24 milionů korun), uděluje Švédská akademie na základě nominací odborníků z celého světa.
Minulý rok cenu obdržel norský spisovatel Jon Fosse, jehož jméno se dlouhodobě objevovalo na seznamech možných výherců. O rok dříve cenu získala Francouzka Annie Ernauxová.
Není lehké předpovědět, koho Švédská akademie ocení. Podle literárních odborníků se její členové s oblibou uchylují k neočekávané volbě. Akademie se o svém výběru tradičně radí s literárními experty a už tři roky tento přístup systematicky uplatňuje i u jazyků, které její členové neovládají. V roce 2021 akademie překvapila výběrem tehdy nepříliš známého Abdulrazaka Gurnaha, britského spisovatele narozeného na tanzanském Zanzibaru, který se zabývá exilem a dopady kolonialismu.
Některá jména se ve spekulacích o výherci naopak opakují již několik let. Dlouhodobě tak mezi favority Nobelovy ceny patří čínská avantgardní autorka Cchan Süe. Sázkové kanceláře jí letos věřily nejvíce a stejně tak tomu bylo i loni.
Mezi horkými kandidáty tak nadále zůstávají i australský spisovatel Gerald Murnane, Maďar László Krasznahorkai, rumunský postmodernista Mircea Cartarescu, v exilu žijící Ruska Ljudmila Ulická, Keňan Ngugi wa Thiong’o nebo kanadská básnířka Anne Carsonová. Stálým favoritem je také spisovatel indického původu Salman Rushdie, který pro mnohé představuje svobodu slova, nebo provokativní francouzský autor Michel Houellebecq.
Z velmi známých jmen mívají podle sázkových kanceláří šanci japonský prozaik Haruki Murakami, Kanaďanka Margaret Atwoodová nebo Američané Don DeLillo a Thomas Pynchon.
