Starosta, bývalý generál, vidí, že vesnice pozvolna vymírá. A tak nabízí finanční odměnu za každé nově narozené dítě a v hlášení obecního rozhlasu vyzývá občany k plození dětí. Uspořádá ve vsi seznamovací večírek pro svobodné ze všech okolních obcí, ale nic nezabírá. Výsledkem je film o samotě a síle zvyku, o soužití rodičů a dětí, o vymírání i o tom, že srdci se nedá poroučet, což je i distribuční slogan tohoto snímku.
"Realizace snímku byla dost náročná, protože v regionu, kde jsme natáčeli, bývá považováno za problém, když se někdo do sedmadvaceti let nevdá nebo neožení," řekla po pracovní projekci v Praze Hníková. Samotné obhlídky trvaly více než rok, kdy do této obce jezdila třeba i na týden. Postupem času se však vzájemné vztahy zlepšily.
Na samotném počátku byl prý nápad na natočení dokumentu o
Erika Hníková- absolvovala v roce 2004 pražskou FAMU snímkem Ženy pro měny. Zaznamenal nebývalý divácký úspěch v České republice i na Slovensku a z jihlavského festivalu si odvezl Cenu diváků. V distribuci byl uveden také její dokument Sejdeme se v Eurocampu, kterého si všimly i zahraniční festivaly. |
Realita tolik směšná není
Svůj portrét třicetiletých "singles" z jedné slovenské vesnice autorka popisuje jako "situační komedii o sociálním inženýrství v 21. století". Hníková v něm i několik z nezadaných třicátníků představí, podívá se do jejich soukromých životů i na závěrečný večírek.
Dvaasedmdesátiminutový dokument Nesvatbov měl premiéru na festivalu v Jihlavě. Vznikl ve společnostech Endorfilm a Cinemart v koprodukci s Českou televizí, společností Un Film, Slovenskou televizí a firmou I/O POST. V distribuci kin umožňujících digitální projekce se objeví od 9. prosince. V Česku jich je v současné době stovka.
"Po sestřihu jsme ho promítli v obci, kde vznikl. Je pro mě totiž důležité, co si o něm hlavní hrdinové včetně starosty myslí. Na promítání přišly zhruba čtyři stovky lidí, kteří se dost smáli. Pak ale za mnou chodili a přiznávali, že ve skutečnosti ta realita tolik směšná není," dodala režisérka.
