Diskuse k článku: Husův pomník stojí 95 let. Na truc princi Schwarzenbergovi

Diskuse uzavřena, nelze přidávat příspěvky

  • Příspěvků: 78
  • Poslední: 10.7.2010 6:32
  • Řadit dle: vláken
  • času vložení
7.7.2010 18:47

Pomník natruc.

To je tedy zábavná debata. Tak byli nebo nebyli husité vrahy a lupiči, hmmm?

Oni táhli od hradu k hradu a od klášteru ke klášteru jen proto, aby si zašpásovali s děvčaty a zahráli s místními vrhcáby .. sem tam se víc vypilo, a tak občas nějaký ten hrad omylem vyhořel ..

Hlavně, že se sami se sebou shodli. A ty spanilé jízdy, to byl takový malý zárodek dnešního cestování na dovolenou, zasloužený odpočinek.

No nic. Otázka k pomníku je jiná:

Kdo to vlastně je na tom pomníku? Nebyl Jan Hus náhodou menší a podsadité postavy?

7.7.2010 19:26

Re: Pomník natruc.

a taky ty fousy, měl mistr fousy?

M. Komárek 7.7.2010 20:30

Re: Pomník natruc.

spanilé jízdy do Rakous dělali až když tady bylo vše vypáleno ...

M. Komárek 7.7.2010 20:32

no jejich shoda byla taky náramná

jedni se ortodoxně dovolávali již téměř zapomenutého učení Husova, druzí jej naopak chtěli vymazat z paměti úplně, začínalo být v rozporu s jejich hrabivostí a barbarstvím ...

M. Martinovská 7.7.2010 20:55

Re: Pomník natruc.

Žižka byl původně lapka na panství Rožmberském. Přitom se naučil spoustu fint, výzvědy, jak napadat týl, škodit silnějšímu, udeřit-zmizet, atd.   Při výslechu jeden člen jeho tlupy udává, kolik loket plátny sebrali které selce či pláteníkovi... Takže to nebylo, že by až tak bohatým bral, celkem bral tak nějak cokoliv. V Praze byl zavřen a čekal ortel, Václav IV mu dal milost a zařadil do vojska co obránce hradu. Zdroj: Pekař.

V. Kún 7.7.2010 14:48

Panu Komárkovi na rozloučenou

Pane Komárku, ve svých příspěvcích útočíte na husitství jako pominutý. Píšete o nich výlučně jako o „banditech, loupežnících, vrazích, kteří se pod záminkou husova odkazu (ta hrubka je Vaše!) chopili příležitosti k drancování země“. Chlubíte se, že „…jasně že píši o Husitech (další Vaše hrubka, zopakujte si laskavě psaní velkých a malých písmen, děláte ty chyby soustavně), tedy o lůze, balastu, který se na Husa nabalil a vyřídil si účty s pány, vzdělanci a vůbec všemi (lidem) nenáviděnými“.  Atd.

O Husovi jste přitom napsal, že „dílo Jana Husa nerozebírám, nejsem Idol, abych rozuměl naprosto všemu…“. A v tom je Váš problém, pane Komárku. Že Husa neznáte. Husitství, na které tolik útočíte, by bez něho nebylo. Byl to totiž Hus, kdo jako vysoce vzdělaný muž vůbec poprvé v dějinách veřejně prohlásil, učil a šířil, že církev, která se zpronevěřila Kristovu učení, ztratila svůj smysl a oprávnění (-volně řečeno, pozn. v.k.), a totéž rozvedl i u světské moci.

Neboť tehdejší nezměrné bohatství církve mající původ v touze vládnout nad světem, v neadekvátním pozemkovém vlastnictví, v církevním fiskalismu, svatokupectví, mnohoobročnictví, atd., byly hlavními původci hluboké krize církve a celé doby. Už Viklef tvrdil, že případě, že oficiální církev sama v sobě nenalezne odvahu vrátit se k původnímu pastýřskému poslání prvotní apoštolské církve, může ji k tomu přinutit vnější moc. Hus svěřil toto právo i prostým věřícím či poslednímu zemanovi a nevolníku. Odtud fenomén husitství. Hus a husitství jsou neoddělitelné. Psal se ovšem středověk, a proto ta krutost – na obou stranách. Prvními upálenými ostatně byli Hus a Jeroným Pražský. A až potom lid – říkejte mu třeba husité – začal dobývat kláštery a upalovat mnichy.

Ale tohle, pane Komárku, nepochopíte. Ostatně všiml jste si, že Češi postavili Husův pomník Karlu Schwarzenbergovi jaksi navzdory? Knížátku, jenž jako Vy štítivě označil husity za bandu lupičů a zhářů? -Víte, kam ho tím Češi poslali?

M. Komárek 7.7.2010 15:46

jako pominutý mi připádte spíše Vy

vyvádí vás z míry, že není každý jako Vy hrdý na kapitolu českých dějin, kdy hordy prostých, nevzdělaných lidí si po celém kraji vyřizovali účty s bohatou vrstvou (ať už z řad církve či šlechty) ve jménu učení, které sami jen těžko znali, či dokonce pochopili. A odtrhnout Husa a husitství? Proč ne? Hus požadoval, aby se církev kompletně zbavila majetku? I když Husa považuju zřejmě za prvního českého levicového intelektuála, nekritizuju jej. kritizuji darebáky jako byl Žižka a další, kteří jeho odkaz využili k drancování a obohacování se.

P. Boublíková 7.7.2010 16:30

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

Aeneas Silvius Piccolomini, pozdější papež Pius II., který při úprku z bitvy u Domažlic, ztratil kardinálský klobouk, obdivoval ve svých pamětech znalostiPísma ze strany tehdejších českých selek - tolik k té "nevzdělanosti" tehdejších prostých lidí... Jednou ze základních reforem církve podle Husových představ byl návrat k chudobě, tedy skutečně požadoval, aby se církev zbavila majetku...

Myslím si, že v první fázi bylo husitské hnutí skutečně nositelem Husových idejí a až později se zvrhlo, tak jako ostatně každá revoluce...

Z hlediska tehdejší Evropy byli Češi kacíři (např. Husův současník Francois Villon píše v jedné ze svých balad o "Čechách bludem zmámených"), Husovo učení prostě poněkud předběhlo dobu...

P. Boublíková 7.7.2010 16:38

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

Husovo učení týkající se reformy církve jsem myslela.

Jinak posledním nefalšovaným komunistou byl samozřejmě sám Kristus:-)

M. Martinovská 7.7.2010 20:48

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

Paní Boublíková, u Pekaře jsem četla, a docela bych tomu věřila, že Piccolominiho dílo, z kterého  u nás všichni rádi citují větu o vzdělání husitských selek, (je ti v různých dějepisech) bylo určeno italským vzdělancům a bylo míněno jako kritika nevzdělanosti italského kléru. V době husitů samozřejmě selky neuměly číst (možná mohly znát binli z vyprávění svého kněze. Knihu skoro na 100 % doma neměly - jde o dobu před vynálezem knihtisku a rozšířením papíru Knihy husitům často přišly jako světská marnost - zvlášť zdobené, malované iniciály, krásné kancionály z klášterních knihoven končily na hranicích spolu s mnichy. Ony ty "ideály" nebyly od "praxe" zas tak oddělené - jedno vycházelo z druhého.

Třeba Václav IV sbíral knihy - samozřejmě byly strašně drahé - po jeho smrti se jeho královna vdova i s knihovnou odstěhovala do Kunratic na Hrádek (obklopený lesy, kanci, vlky), že tam bude bezpečněji než v Praze. Pár let na to husiti ten Hrádek dobyli (královna už tam nebyla) a knihovnu (musela být plná skvostů)  zcela zničili.

M. Martinovská 7.7.2010 20:50

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

... ne binli, ale bibli, je i v různých, atd.

M. Komárek 7.7.2010 22:53

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

no ty vzdělané české selky mi taky tak trochu vyrazily dech ....

P. Boublíková 8.7.2010 9:54

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

Vzdělanost lidí pozdního středověku nemůžete přece hodnotit dnešními měřítky! Z hlediska současných nároků na vzdělání byli i tehdejší největší učenci v podstatě jenom gramotní se znalostí cizích jazyků. Uvědomte si, že až koncem 15. století začaly první italské univerzity vyučovat dělení (například)...

M. Komárek 8.7.2010 11:11

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

za Karla IV šla vzdělanost celkem strmě vzůru, především díky pražské univerzitě. Nicméně se to týkalo především měšťanů. O tom, že by české selky byly vzdělanější, než třeba rakouské nebo německé, slyším opravdu prvně. Máte pro to nějaké objektivní vysvětlení? Nebo se opravdu ta špatná a nenáviděná církev tak dobře postarala  vzdělání na venkově?

M. Martinovská 8.7.2010 12:02

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

Pekař tu Piccolominiho větu vysvětluje tak, že byla míněna jako ironická provokace vůči italským kněžím. České selky znají Písmo líp, než vy... Jako když já napíšu, že bezdomovci na Hlavním nádraží v Praze jsou vzdělanější než  vy víte kdo, a za 200 let tu větu archeologové vykopou z počítače a sdělí potěšenému národu, že kdysi existovala v Praze na nádraží skupina vzdělaných chudých mužů bez přístřeší, ke kterým kdekdo chodil o radu... Často v těch jinotajích vzniknou omyly, jeden šikovně napsaný pamflet "O Václavu IV." byl myšlen jako kritika ferdinanda Habsburského, a později se to bralo jako pramen o Václavu IV... Kladivo na čarodějnice - částečně jako proti komančům, časem se tenhle význam může vytratit a zbyde jen  význam "o církvi" atd.

M. Martinovská 8.7.2010 12:13

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

I když z významu věci vyplývá, že skutečně mohl říct i něco ve smyslu "podívejte, kacíři z nějaké Horní Dolní se aspoň snaží znát Písmo", potíž byla v tom, že obrozenci a po nich pisatelé učebnic se takové zmínky rádi chopili, aby podpořili národní hrdost. A trochu jinak interpretovali význam...

M. Komárek 8.7.2010 12:26

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

řekl bych, že jste to trefila :-)

P. Boublíková 8.7.2010 13:36

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

Ať už je interpretace toho výroku jakákoliv, bavíme se vlastně jen o jakési pseudovzdělanosti tehdejších lidí, to se týká jak "vzdělání", které poskytovala církev, tak "vzdělání", které poskytovala univerzita. Nic jiného tehdy k mání nebylo.

Takýe když se, pane Komárku, vrátím k všemu příspěvku, na který jsem původně reagovala - označovat tehdejší lidi ať už za nevzdělané nebo vzdělané je z hlediska dnešního pojmu vzdělání docela bezpředmětné.

Dokonce si myslím, že propastný rozdíl mezi duchovním světem dnešních a tehdejších lidí je to, co nám brání pochopit, jak to s těmi Husovými myšlenkami vůbec bylo, jak je tehdy chápali, jestli došlo k jejich vědomému zneužití, jak by sám Hus vnímal husitství...

8.7.2010 13:45

Re: jako pominutý mi připádte spíše Vy

No, asi tak nějak.

Trefila jste skoro přesně to, jak to vnímám, a proč se téhle debaty nezúčastním, přestože - jak se nyní prozradilo - ji sleduji.

Řečeno s IDOLEM, hodnocení tehdejší doby dnešním pohledem zavání zbytečným psychologizováním, my se do toho jen těžko můžeme vcítit a už vůbec je blbost na to pasovat dnešní měřítka.

Beru prostě reálie té doby jako vědomost, se soudy jsem opatrný.

M. Komárek 8.7.2010 13:56

ale já ani ne vteřinu

neprojektuju naše vnímání vzdělanosti na 15. století. Vždyť píšu, že porovnávám selky české, rakouské, německé ...

Co se týká znalosti Husova díla, já předpokládám, že valná většina z těch, co brali zbraně do ruky a ve jménu Husova odkazu vraždili a rabovali, jeho dílo vůbec neznala či spíše jen zprostředkovaně po té "správné" ideologické úpravě.

Ale takto to bylo přece se všemi revolucemi - skončí to tak, že lůza si vyřídí účty s pány ....

M. Martinovská 8.7.2010 21:24

Výlev proti husitům - dnes asi pozdě.

Naprosto souhlasím, že je duchovní svět tehdejších lidí naprosto jiný, než náš. Přesto se o té době někdy mluví a soudí, přibližnými pojmy, stejně jako je velmi přibližné, popisujeme-li slovy nějaký chemický nebo biologický jev nebo děj  - často tady využíváme jevy, jejichž podstatu neznáme, jen se dohadujeme.

Čili tím chci říct, že kdybychom byli naprosto korektní, nemohli bychom mluvit vůbec o ničem, zvlášť tady, kde nejsme odborníci, ale jen tak pro zábavu si o věcech povídáme. Takže se dostávám k tomu, že soudit je naprosto... atd., ale husiti byli vedle! Už ideově, myšlenkově, stejně jako komunisti - nebyla to "ušlechtilá myšlenka, kterou zkazili kariéristi" - ale prostě omyl, nebo sviňárna, ta nenávist, zničení nepřátelských tříd, kapitalistů, to všechno je už v ryzí Marxově myšlence.   Podle wikipedie nakonechusiti upálili tisíce mnichů, zničili přes 160 klášterů... každý ten klášter byl hospodářství, cisterciáci stavěli, benediktini pracovali na poli, zaváděli nové formy hospodaření, augustiniáni opisovali knihy, nádherné manuskripty, proto je Karel IV všechny povolával, atd., jako dneska by se řeklo prosperující podniky. To neničili jen úpadkoví pozdní Sirotci, to dělal Žižka. Všichni jsme se ve škole učili trochu zkreslený dějepis, ale obrozenský rukopis mají i dnešní učebnice.

M. Komárek 8.7.2010 21:45

četl jsem a souhlasím ...

M. Komárek 7.7.2010 9:32

pane Kún, nevím, nevím

jestli máte talent na jazyky (nechápu ani vaši nutkavou potřebu se tady s tím vychloubat - toto není exhibionistický portál, ani tady neprobíhá žádná soutěž), nicméně nerotumíte jednoduchým souvětím v rodném jazyce. Najděte mi prosím moji větu, kritizující Husa a jeho dílo. Veškeré vaše příspěvky jsou totiž naprosto mimo mísu tím, že:

a) nečtete pořádně příspěvky lidí, které následně napadáte a urážíte

b) nejste s to oddělit Jana Husa a tu bandu, která po jeho smrti byla postrachem země 

m. Řehák 7.7.2010 9:01

Husitství?

Husitství je politováníhodná episoda evropských dějin. Jejich činnost přišla nanejvýš nevhod v době ohrožení Evropy Osmanskou říší. Sigmund Lucemburský se v tomto ohledu osvědčil jako skvělý státník.

L. Pixa 6.7.2010 22:33

Vuvuzelo .......

Přestaňte bzučet hovadiny ! Raději jste se měl dívat na fotbal. Oranžová zvítězila ! Jsme ve finále !

V. Kún 6.7.2010 20:57

Kdosi se tu ptal na tituly a hodnosti. Takže

prezident - hlava státu v republicecísař - vládce císařstvísultán - vládce sultanátukrál - vládce královstvícar - vládce carství (císařství resp. království - Ruska resp. Bulharska)chalífa - vládce chalífátušáh - perský vládcevévoda - vládce vévodstvívelkovévoda - vládce velkovévodstvíarcivévoda - vládce arcivévodství, specifický rakouský titulkníže - vládce knížectví, ale také generický název jakéhokoli suverenního panovníka bez ohledu na oficiální titulvelkokníže - vládce velkoknížectvíkagan - vládce kaganátuemír - vládce emirátu

V. Kún 6.7.2010 20:59

Re: Kdosi se tu ptal na tituly a hodnosti. Takže

chán - vládce chanátuvelmistr - hlava rytířského řádu (viz. templáři, maltézští rytíři (johanité), němečtí rytíři...)princ - potomek panovníka (viz. výše) a následník trůnukorunní princ - následník trůnuinfant a infantka - tituly potomků královského páru, používané zejména ve Španělsku

Excelence - oslovení státních funkcionářů resp. hlav států a vlád v mezinárodním stykuP.P., Pater Patriae (česky otec vlasti) - čestný titul římských císařů, uváděn na konci výčtu jejich titulatury[editovat] Církevní titulypapežSvatý otec, Jeho Svatost - nejvyšší katolický hierarchaEminenceoficiální oslovení kardinálaExcelenceoficiální oslovení biskupakardinálnejvyšší hodnostář po papeži, označení se klade až před příjmení

V. Kún 6.7.2010 21:02

Re: Kdosi se tu ptal na tituly a hodnosti. Takže

biskupsprávce diecéze; slavnostní oslovení: Monsignorearcibiskupbiskup – metropolita církevní provincie (v Česku Praha a Olomouc)P.Pater - řeholní kněz – v praxi se však užívá i jako titul diecézního knězeR. D.Reverendus Dominus – dosl. „důstojný pán“, kněz (v praxi se často zaměňuje s Pater)Msgre./Mons.Monsignore

[editovat] Šlechtické titulyNižší šlechta

Šlechtic, dříve vladyka (vladyctví znamená česky totéž co šlechtictví), s odkazem na pozemkovou držbu též nazýván zemanem - venkovský šlechtic - obvykle jen statek nebo menší tvrz na vesniciRytíř - obvykle měl od panovníka propůjčenou zemi (léno), na níž směl podle svého nejlepšího vědomí i svědomí vládnout, na oplátku ale musel v případě válečného konfliktu poskytnout vojsko

Vyšší šlechtaSvobodný pán, neoficiálně zkráceně baron - nejnižší možný titul vyšší šlechty, v Čechách nazýván dříve pán, vládl v baronství (panství) - obvykle pár vesnic

V. Kún 6.7.2010 21:06

Re: Kdosi se tu ptal na tituly a hodnosti. Takže

Vikomt - první z hraběcích titulů, ve Francké říši stál v čele části hrabství (vikomt znamená místohrabě), jde ale o titul nejdříve úřednický, později údělný - dostal ho pouze jeden určitý člen rodu. Vikomti se vyskytovali především ve Španělsku, Francii, Anglii. V Německu a Čechách nebyl užíván.Hrabě - další z dědičných titulů, nositelé tohoto titulu  patří k aristokracii, některá hrabata již ve středověku patřila do stavu říšských knížat, například hrabě Tyrolský, podobně po zániku Svaté říše římské náležela dříve panujícím hraběcím rodům, důstojnost rodů knížecích, což symbolizuje knížecí koruna v jejich erbech. Hraběcí titul je tedy též nejnižším panovnickým titulem.Markýz - v kontextu říše markrabě, neboli hrabě marky, jako šlechtický titul byl udělován v zemích románského jazyka a ve Velké BritániiKníže - nebo princ již velice významný šlechtic, vládl většímu územnímu celku, někdy i státu jako bylo na území říše Meklenbursko. V Rakouském císařství byl titul knížete nejvyšším šlechtickým titulem.

V. Kún 6.7.2010 21:14

Re: Kdosi se tu ptal na tituly a hodnosti. Takže

Vévoda - v královstvích nejvýznamnější hned po králi, většinou měl velkou poradní moc. Podobně jako kníže vládl většímu území, někdy i státu. V Rakousku jsme tento titul neznali, kromě italských území říše, kde byl ovšem pokládán za nižší, než byl titul kníže neboli princ. Benátská republika kdysi prodávala titul vévody tak levně, že skoro každá vesnice mohla být nazývána vévodstvím. Některým byl titul vévody uznán, a pro Benátsko byly zavedeny čtyři stupně vyšší šlechty.Další titulyKurfiřt - říšský kníže s právem volit císaře Svaté říše římské

Markrabě - za krále vládl v pohraniční provincii říše. V zemích Koruny české a Svaté říše římské byly nejznámější markrabě moravský a markrabě braniborskýMezi středověké tituly patřily i majordomus - staral se o hrad v době vládcovy nepřítomnosti, říšský číšník - tuto výsadu měl český král, směl nalévat víno císaři, říšský lovčí, atd 

Najdete na Lidovky.cz