9. února 2019 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Jak oženit Vietnamce. Film Na střeše je uvěřitelná proměna jednoho škarohlída

Hledali se, až se našli. Vietnamský mladík Song (Duy Anh Tran) a bývalý... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Hledali se, až se našli. Vietnamský mladík Song (Duy Anh Tran) a bývalý... | foto: Falcon

PRAHA Alois Švehlík se elegantně vypořádal s rolí obměkčeného škarohlída v úsměvném dramatu Jiřího Mádla Na střeše.

Řekněme, že za některými filmovými dramaty cítíme prohlášení „co jsme odpozorovali v životě“. Při současném trendu sbližování dokumentu ahraného filmu je tato cesta čím dál častější. Za jinými slyšíme spíš otázku „co bychom si tak působivého vymysleli“. Filmy, které se řídí především tím druhým principem, možná nabízejí zřetelnější příležitost pro příslovečné herecké koncerty, zároveň však působí trochu anachronicky a je dost těžké jim věřit. Přesto jsou v české kinematografii (a co teprve v České televizi) stále oblíbené.

Alois Švehlík jako profesor Rypar. Snímek Na střeše (2019) Režie: Jiří Mádl.
Alois Švehlík jako profesor Rypar. Snímek Na střeše (2019) Režie: Jiří Mádl.

Snímek dvaatřicetiletého scenáristy a režiséra Jiřího Mádla prý vychází z jeho osobní zkušenosti, kdy při studijním pobytu v New Yorku sdílel kolej s asijským ilegálním přistěhovalcem. Zážitek autor přetavil do příběhu penzionovaného gymnaziálního profesora Rypara (Alois Švehlík), který žije sám ve svém pražském bytě. Je nerudný a zahořklý, a když ho jednou pozvou na jakousi oslavu jubilea jeho bývalého působiště, vyjde najevo, že tam platil za kovaného komunistu. Ryparův život změní jeden výstup na střechu domu, který obývá: potká tam vietnamského mladíka Songa (Duy Anh Tran), jenž prchá před policií. Má jakýsi ne zcela srozumitelný problém se studentským vízem a hlavně byl nucen pracovat v tajné pěstírně konopí, kterou policie objevila. V každém případě tedy stojí mimo zákon a Rypar je zprvu odhodlán předat jej spravedlnosti.

Postupem času se však Rypar se Songem sblíží a začne vymýšlet, jak jeho pobyt zlegalizovat. Své snahy, do nichž zapojí i Songa, upne k mladé sousedce, jež bydlí na druhém konci chodby.

I když sní nikdy nemluvil, začne jí Rypar chystat různé pozornosti od tajného ctitele. Je pevně přesvědčen, že mladá žena těmto svodům podlehne, a až zjistí, že jejich původcem je Song, vezme si ho. Romantické úsilí v Ryparovi probudí ztracené chlapectví, ukáže nečekané vrstvy jeho povahy a pomůže mu poznat světlé stránky současného života, třeba sociální síť Facebook. A dojde i na vyrovnání s vlastní rodinnou minulostí.

Kdo to byl komunista?

Není to první a jistě ani poslední verze příběhu o tom, jak setkání s ryzí bytostí obměkčilo srdce člověka spoutaného předsudky. Do současného českého kontextu je usazena několika prvky. Jedním z nich je dost výrazně připomínaná komunistická minulost někdejšího středoškolského učitele. Jenomže jde o pouhou nálepku, komunista v tomto příběhu zjevně znamená jen totéž co pedant. Pouze proto Rypara někteří pamětníci nesnášejí. Nicméně byl-li někdo za normalizace skutečně proslulý coby zapálený komunista, znamenalo to zpravidla trochu víc a na gymnáziu to mohlo obnášet zásadní zásahy do života studentů i kolegů. Nic takového se však v Ryparově příběhu neřeší.

Druhým pojítkem s aktuálním kontextem je Ryparova nedůtklivá xenofobie: ta už působí přesvědčivěji a dobře je díky hereckému výkonu Aloise Švehlíka zachyceno i její pozvolné tání. Nejobtížněji spolknutelným soustem je Ryparova dohazovačská mise – která je zároveň hnací silou vyprávění a koneckonců i zdrojem jeho jedinečnosti. Tady je potřeba opravdu silná ochota diváka spolupracovat, uvěřit, že se v racionálním Ryparovi právě takovýmto způsobem spojila stařecká pošetilost s mladickým zápalem. (Jaké procesy přitom probíhají v oné mladé sousedce, je nejasné a ani se nad tím moc nedumá.) Je tu samozřejmě přítomná komediální nadsázka, ale ani ta by všechno neospravedlnila. Zase je především zásluha Aloise Švehlíka, že je konstrukce obalena něčím, co přece jen usnadňuje propojení s postavou a jejími pohnutkami. Postupně se proměňující škarohlíd je v jeho podání uvěřitelný, lidský a dojemný.

V Mádlově filmu se zkrátka mnohé věci dějí mnohem zřetelněji proto, že si to autor usmyslel, než že by to odpovídalo něčemu pravděpodobnému nebo alespoň možnému ve skutečnosti. Jsme-li schopni od toho odhlédnout (nebo to považovat za poetické), najdeme ve snímku Na střeše také citlivou studii starého muže a mladíka ztraceného v cizím prostředí, která by ovšem mohla fungovat (a možná ještě lépe) i vméně přepěstěném příběhu.

Na střeše

ČR 2019

Scénář a režie: Jiří Mádl

Hrají: Alois Švehlík, Duy Anh Tran, Vojtěch Dyk, Mária Bartalos, David Švehlík ad.

Premiéra 7. 7.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky