Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Jaké bylo dětství v socialismu? V knize vzpomínají Hanák, Drtinová a další

Kultura

  6:00
Na dětství před rokem 1989 vzpomínají v nové knize desítky známých osobností, například herec Tomáš Hanák, novinářka Daniela Drtinová, podnikatel Michal Horáček, režisér Václav Marhoul a architekt David Vávra. Od 14. do 25. listopadu budou knihu její tvůrci představovat v projektu Listování na turné po českých městech jako připomínku výročí sametové revoluce. O revoluci vypráví také nová beletristická kniha Hrdinové historiků Petra Luňáka a Marka Pečenky.

Kniha Mé dětství v socialismu foto: Reprofoto

O revoluci vypráví také nová beletristická kniha Hrdinové historiků Petra Luňáka a Marka Pečenky.

Knihu Mé dětství v socialismu vydává nakladatelství BizBooks. Šedesátka známých osobností se v ní ohlíží za svými dětskými léty strávenými v období socialismu od 50. do 80. let. „U příležitosti 25. výročí Listopadu’89 jsem si vzal do hlavy dát dohromady netradiční soubor vzpomínek lidí, kteří jsou mými dobrými kamarády nebo kterých si velice vážím, a zároveň měli to štěstí a smůlu, že své dětství strávili v době, která se hodně lišila od té dnešní,“ říká ke vzniku knihy její iniciátor, publicista Ján Simkanič.

„Pro vzpomínání jsem zvolil pohled dětských očí, ve kterých se doba odráží trochu jinak a s jinými akcenty. Věřím, že právě osobní pohled dokáže překonat těch 25 a více let mezi historií a dnešním čtenářem a lépe pochopit, co se to s námi všemi tenkrát dělo.“ Program scénických čtení z knihy začne 14. listopadu.

Hrdinové historikové

Podobnou tematiku má také beletristická kniha Hrdinové historiků Petra Luňáka a Marka Pečenky. Román z nakladatelství Dokořán čtenáře zavádí na katedru historie FF UK na přelomu let 1988 a 1989. Richard dokončuje studium, píše diplomovou práci, shání zápočty i zkoušky a snaží se získat přízeň studentky anglistiky Lucie. Vše se zkomplikuje, když se Richard stane předmětem přílišného zájmu asistentky šéfa stranické organizace. Intrikánský profesor Drábek se ho navíc snaží zaplést do svých mocenských plánů na katedře.

„Především to souvisí s pětadvacátým výročím revoluce,“ vysvětluje Luňák, proč se autoři odhodlali k románovému debutu. „Existuje celá řada historických a politologických prací, ale nějak se už zapomíná, jak to všechno vypadalo z perspektivy nás hrdinů a nás nehrdinů. Ta představa, že v tom všem budeme žít dalších 20, 30 let nebo napořád, byla hrozná. A přece byl konec tak blízko, aniž by to historik i nehistorik tušil,“ říká.

Poslední měsíce před sametovou revolucí čtenář vnímá očima studenta Richarda, mimo jiné milovníka opery. Láska k hudbě i subjektivní líčení událostí, jež si hrdina často přibarvuje, mohou svádět k paralele se Škvoreckého Zbabělci. Hrdinové mají typické rysy univerzitního románu a v mnohém podle nakladatele připomínají i Šťastného Jima Kingsleyho Amise. Richard je podobně jako Jim Dixon rozhněvaným mladým mužem v komickém vydání.

Na rozdíl od Šťastného Jima však z Hrdinů občas zatrne, třeba když se děj přesune na vojenskou katedru, kde humanitní studenti pod dohledem důstojníků a současně stranických funkcionářů marně bojují o splnění zápočtů. Vedoucí katedry, podplukovník Miroslav Brabec, tehdy podle autorů knihy studenty tak psychicky týral, že si tím vysloužil privilegium vystupovat v románu pod pravým jménem. „Nejen skutečné jméno, ale všechny pasáže spojené s ním odpovídají realitě,“ objasňuje Brabcovu výsadu Marek Pečenka.

Autor: