zavřít
1 / 43
náhledy
Staroměstskou radnici chtěl změnit v kubistický mrakodrap a z Hradce Králové udělal „salon republiky“. Před 145 lety, přesně 13.března 1880, se narodil architekt Josef Gočár. Bývá označován za největšího českého architekta 20. století. Jeho stavby si pohrávaly s lomenými a obloukovými tvary a jejich kuriózní křivky poutaly i pohoršovaly. Světový unikát představuje mimojiné Gočárova slavná kubistická kavárna Orient, kterou se podařilo rekonstruovat a v roce 2005 znovu otevřít v domě U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici. K nepoznání Gočár proměnil i Lázně Bohdaneč. Podívejte se na jeho nejznámější stavby, zde Lázeňský dům v Bohdanči.
Autor: Profimedia.cz
Městské muzeum v Jaroměři zrekonstruovalo modernistický Wenkeův dům navržený architektem Josefem Gočárem. (23. 3. 2023)
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Městské muzeum v Jaroměři zrekonstruovalo modernistický Wenkeův dům navržený architektem Josefem Gočárem. (23. 3. 2023)
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Městské muzeum v Jaroměři zrekonstruovalo modernistický Wenkeův dům navržený architektem Josefem Gočárem. (23. 3. 2023)
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Městské muzeum v Jaroměři zrekonstruovalo modernistický Wenkeův dům navržený architektem Josefem Gočárem. (23. 3. 2023)
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Městské muzeum v Jaroměři zrekonstruovalo modernistický Wenkeův dům navržený architektem Josefem Gočárem. (23. 3. 2023)
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Městské muzeum v Jaroměři zrekonstruovalo modernistický Wenkeův dům navržený architektem Josefem Gočárem. (23. 3. 2023)
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Červená vila Josefa Binka, Krucemburk (1908–1909): podnikatel, fotograf a technický experimentátor Josef Binko se přátelil s Josefem Gočárem. Ten mu ještě za svého působení v ateliéru Jana Kotěry navrhl dům později nazvaný Červenou vilou.
Autor: Foibos
Automatické mlýny jsou jednou z prvních staveb architekta Josefa Gočára. Monumentální mlýnskou budovu na břehu Chrudimky v centru Pardubic, která je národní kulturní památkou, zachránil majitel a architekt Lukáš Smetana. V roce 2023 byla dokončena proměna obilného sila od ateliéru Prokš Přikryl architekti.
Autor: Petr Polák, petr@petrpolakstudio.cz, petrpolakstudio.cz
Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích
Autor: Zdeněk Lukeš
Mlýny připomínají hrad i s cimbuřím a také jsou k němu přirovnávány.
Autor: Jakub Pokorný, MF DNES
Od roku 2016 prochází mlýnský brownfield díky iniciativě Nadace Automatické mlýny proměnou na kulturně-společenskou městskou čtvrť.
Autor: Petr Polák, petr@petrpolakstudio.cz, petrpolakstudio.cz
Na zdi zůstaly skluzavky pro pytle jako ozdobný prvek.
Autor: Jakub Pokorný, MF DNES
Automatické mlýny zkrášlila Loďka výtvarníka Davida Černého. Technologicko-umělecké dílo podpoří děti s hendikepem.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Automatické mlýny zkrášlila Loďka výtvarníka Davida Černého. Technologicko-umělecké dílo podpoří děti s hendikepem.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Automatické mlýny v Pardubicích se veřejnosti otevřely po třech letech oprav. Společně je otevřeli manželé Smetanovi, Pardubický kraj a město Pardubice (29. září 2023).
Autor: Tomáš Kubelka
Automatické mlýny zkrášlila Loďka výtvarníka Davida Černého. Technologicko-umělecké dílo podpoří děti s hendikepem.
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Obnovené Automatické mlýny v Pardubicích sbírají jednu cenu za druhou. Na kontě mají ocenění Stavba roku Pardubického kraje 2023. (29. září 2023)
Autor: Tomáš Kubelka
Dům u Černé Matky Boží v Praze
Autor: Depositphotos
Dům u Černé Matky Boží v Praze
Autor: MAFRA
Kubistická nádhera vynikne nejvíce při pohledu z druhé strany ulice, kdy vidíte ustupující dvojitou mansardovou střechu, lomení domu uprostřed, kubistické sloupky, kovové zábradlí a lomená okna.
Autor: Profimedia.cz
Detail dřevěného obložení
Autor: Peter Fabo
Zatímco po deseti letech ji zavřeli pro nemodernost, dnes tato jediná kubistická kavárna na světě přitahuje turisty i Pražany na obchodní schůzky. Pouze zde si dáte hranatý věneček.
Autor: Jiří Podrazil
Barový pult v restauraci Černá Madona v Domě u Černé Matky Boží
Autor: Peter Fabo
Výrazné je v interiéru použití mosazi a masivního dřeva.
Autor: Peter Fabo
Detail fasády domu
Autor: Peter Fabo
Detail fasády domu
Autor: Peter Fabo
Interiér restaurace Černá Madona plně respektuje původní styl stavby.
Autor: Peter Fabo
Vila Adolfa Bauera, 1912-1914, J. Gočár, Libodřice - Gočárova vila, dům vybudovaný pro statkáře Adolfa Bauera, pochází z let 1912 - 1914. Stavební projekt byl silně ovlivněn kubizujícím architektonickým stylem, což je u venkovského domu velice neobvyklé. Vila stojí v Lidbořicích u Kolína a v nedávné době prošla náročnou rekonstrukcí.
Autor: Ester Havlová/SlavneVily.cz
Unikát. Bauerova vila je jedinou stavbou svého druhu na venkově. Uvnitř se nachází nejucelenější sbírka českého kubismu, již stát pořídí za 30 milionů – od umyvadel až po jedinečnou keramiku.
Autor: Nadace českého kubismu
Legiobanka v ulici Na Poříčí od Josefa Gočára dodnes fascinuje monumentálním a umělecky jednotným řešením, „plastickou krajkou“ v národních barvách, prostupující fasádou do interiérů až do posledního detailu zařízení. Na fasádě se objevilo i tehdy velmi oblíbené teraco.
Autor: Pavel Frič (repro z knihy Legiobanka: Architektura, lidé příběhy, Nakladatelství Titanic, 2015)
Interiéry Legiobanky - po rekonstrukci
Autor: Ester Havlová (repro z knihy Legiobanka: Architektura, lidé příběhy, Nakladatelství Titanic, 2015)
Interiéry Legiobanky od Josefa Gočára po rekonstrukci
Autor: Ester Havlová (repro z knihy Legiobanka: Architektura, lidé příběhy, Nakladatelství Titanic, 2015)
Art deco po česku: oficiální československou architekturu počátku dvacátých let reprezentuje především Gočárova Legiobanka (1920–1921), stavba ve stylu tzv. národního dekorativismu. Zde pohled do bankovní haly.
Autor: Zdeněk Lukeš
Interiéry Legiobanky - původní vzhled
Autor: Repro z knihy Legiobanka: Architektura, lidé příběhy, Nakladatelství Titanic, 2015
Interiéry Legiobanky od Josefa Gočára po rekonstrukci
Autor: Archiv Vydavatelství Titanic
Kostel svatého Václava byl postaven podle projektu Josefa Gočára v letech 1929 až 1930.
Autor: Praha 10
Kostel sv. Václava. Funkcionalistický klenot navrhl Josef Gočár. Na Čechovo náměstí ho usadil do svahu tak, že splývá s okolní zástavbou činžovních domů a z boku ukazuje své elegantní linie.
Autor: Profimedia.cz
J. Gočár, kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích, 1928–1929 (z knihy Česká architektonická avantgarda)
Autor: Prostor
Josef Gočár: Kostel sv. Václava v Praze-Vršovicích (interiér)
Autor: Ester Havlová (repro z knihy Josef Gočár, Nakladatelství Titanic, 2010)
Otevření zrekonstruované budovy Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové (10. 3. 2014)
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Otevření zrekonstruované budovy Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové. (10. 3. 2014)
Autor: Martin Veselý, MAFRA
Před 145 lety se narodil architekt Josef Gočár. Proslavil se mimojiné Domem u Černé Matky Boží či budovou Legiobanky.
Autor: koláž iDNES.cz
