6. září 2009 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Juraj Herz dokončuje Habermannův mlýn, snímek o odsunu Němců po válce

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Juraj Herz | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Juraj Herz | foto:  František Vlček, Lidové noviny

PRAHA Režisér Juraj Herz, který na karlovarském festivalu uvedl svůj nový horor T.M.A., natočený v česko-slovenské koprodukci, dokončuje další projekt. Jde o historický snímek Habermannův mlýn, na jehož střihu právě pracuje v Německu.

Příběh je založen na skutečných událostech; odehrává se v malé vesnici v Sudetech mezi rokem mnichovské dohody 1938 a rokem 1945, kdy končí válka a začíná odsun. Herz v něm chce upozornit na jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci. "Krutosti, které provázely vyhnání, zůstávají dodnes tabu," řekl Herz.

V hlavních rolích česko-německého koprodukčního projektu, který vznikl podle scénáře Josefa Urbana a Wolfganga Limmera, se objeví Mark Waschke, Karel Roden, Hannah Herzsprungová, Oldřich Kaiser, Ben Becker, Wilson Gonzales Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský a Radek Holub.

Byly tam msty
Podle režiséra se nemá zlé oplácet zlým. I proto vyhnání Němců hned po válce ještě před Benešovými dekrety, které přišly až v září, nebylo podle něj důstojné českého národa. "Byly tam msty, obava z toho, že Němci věděli, kdo je udavač, a byl tam i majetek. Tato příkoří nebyla nikdy odčiněna," uvedl Herz, který film považuje za částečné vyrovnání se s minulostí.

"Když jsem byl jako děcko na Slovensku, přišli nám říct, že nás zavřou. Schovali nás v jediné německé vesnici Eisdorf, sedm kilometrů od Kežmarku, teď se to jmenuje Žakovce, a nebyl tam jediný Slovák. Všichni věděli, že jsme tam schovaní, já jsem si hrál s dětmi venku. Pak nám oznámili, že se můžeme vrátit. Slovenští gardisté nás ale udali a ocitli jsme se v koncentráku. Po návratu jsme šli těm Němcům poděkovat do Eisdorfu. Všichni však byli vyhnáni a na jejich místech byli právě ti bývalí gardisté, kteří pomáhali SS a teď se stali členy komunistické strany. I proto mám svou osobní zášť a tu chci dát na vědomí," dodal Herz.

Německý producent Karel Dirka ze společnosti ART-OKO usiluje o to, aby měl Habermannův mlýn premiéru začátkem roku na festivalu Berlinale a pak se objevil v českých i německých kinech.

Seconhand Paradies
Scénář vznikl na motivy knihy spisovatele Josefa Urbana, jejímž podkladem jsou osudy skutečného Huberta Habermanna, mlynáře ze severomoravského Bludova. Filmový scénář ale nemá kromě jména ústředního hrdiny se skutečnými postavami nic společného. Podle producenta Jana Kuděly přispěla česká strana do rozpočtu ve výši 87 milionů korun třiatřiceti miliony; téměř třetinu pokryl grant fondu kinematografie.

Příštím filmovým projektem Juraje Herze, který 4. září oslaví pětasedmdesátiny, by měl být erotický horor s názvem Seconhand Paradies. Nevylučuje však, že do té doby připraví některou ze svých dalších divadelních režií. Koncem roku 2006 nastudoval v pražském Divadle na Jezerce dramatizaci románu Petrolejové lampy od Jaroslava Havlíčka. Podle svých slov však vyšel více z knihy, než ze svého legendárního, 38 let starého filmu.

ČTK
  • 9Diskuse




České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum
České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum

Jak před pár dny informoval portál iDNES.cz, porodnice by podle UNICEF a Světové zdravotnické organizace měly dodržovat 10 kroků, které vedou k úspěšnému kojení. Podle průzkumu iniciativy Šestinedělky a České ženské lobby však všechny tyto kroky nedodržuje žádná z českých porodnic.