10. dubna 2019 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

KABÁT: Poučení ze seriálového Černobylu? Hlavně se netvářit, že je vše v pořádku!

Z minisérie Černobyl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z minisérie Černobyl. | foto: HBO

ČERNOBYL Blíží se neblahé výročí noci na 26. dubna 1986, kdy v děsivě osudovém čase 01:23 započala apokalyptická zkáza jaderné elektrárny Černobyl a jejího okolí. A blíží se také uvedení americko-britského seriálu, který o katastrofě natočily HBO a Sky TV. Recenzovat zhlédnuté díly je ještě více než dva týdny zapovězeno, snad tedy lze aspoň říci, že je to podívaná, která nenechá diváky v klidu usnout a nejspíš donutí mnohé z nich dohledat si, co je dnes o tehdejších událostech a jejich protagonistech známo.

Snadno přitom zjistí třeba to, že Uljana Chomjuková, odvážná běloruská jaderná odbornice, již hraje Emily Watsonová, nikdy neexistovala, zatímco místopředseda rady ministrů Sovětského svazu Boris Ščerbina, pověřený politickým řešením krize, do nějž se převtělil Stellan Skarsgard (!), je postava velmi skutečná. Stejně jako Valerij Legasov (Jared Harris), jaderný vědec, jenž vedl vyšetřování, při odhadování následků havárie nešetřil pesimismem (a blížil se tak nejspíš drsné pravdě) a 27. dubna 1988, na druhé výročí neštěstí, se oběsil.

Valerij Legasov (Jared Harris). Seriál Černobyl (2019). Režie: Johan Renck.
Katastrofa nenechá nikoho spát. Seriál Černobyl (2019). Režie: Johan Renck.

Není úplně důležité, že některé z postav tvůrci složili z více předloh nebo si je domysleli a že podobně je tomu i s některými událostmi. Rozhodující je silný podnět k zamyšlení, který je zaštítěn nepochybnými skutečnostmi – a opět přitom není to nejpodstatnější, zda přímou příčinou exploze byla spíše lidská chyba, nebo technické selhání. To, co vybuchlo v Černobylu (a později ve Fukušimě v roce 2011), byla důvěra ve schopnost člověka bezpečně ovládat golema, jehož uvedl do chodu. Mohou to být jaderné elektrárny nebo úložiště jejich odpadu (opravdu si někdo troufne tvrdit, že k žádné jaderné katastrofě už jistě nedojde?). Technických „vychytávek“, které se mohou vymknout kontrole a dostat lidstvo do úzkých, je ale čím dál víc. Přesun našich životů do virtuálního prostoru může vypadat jako báječné dobrodružství, ale nebude se naše ochota svěřit se umělé inteligenci třeba už za pár let jevit hodně naivně? (Nebo spíš – nejeví se tak už nyní?)


Bez optimismu by to lidstvo daleko nedotáhlo, to je jisté. Poučení ze seriálu o Černobylu je nicméně takové, že v případě rozbíhajícího se průšvihu je všechno lepší než se tvářit, že je vše v pořádku. Někdo má na běh dějin větší vliv, jiný menší. Ale i ten se může rozhodnout, zda se bude snažit chránit, nebo zda se při výbuchu elektrárny bude zvědavě opalovat v její záři.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky

České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší
České ženy jsou na rodičovské nejdéle, návrat do práce mají nejtěžší

V Česku máme jednu z nejdelších rodičovských vůbec. Matky dvou dětí stráví doma průměrně 6–8 let, přestože by se mnohdy chtěly vrátit do práce dříve. Jaké jsou u nás rozdíly v rodičovské oproti ostatním evropským zemím?

Najdete na Lidovky.cz