Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kultura

Kamil Lhoták se dostal na černou listinu komunistů. Malíře připomíná výstava na zámku Hluboká

Oblíbený motiv na obrazech Kamila Lhotáka. foto: Judita Matyášová

Rozhovor
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU - Svět Kamila Lhotáka je většinou propojený s městskou krajinou, kde se vznáší žluté balóny a muži se předhání v automobilech. Kurátor Libor Šteffek vybral na retrospektivu 430 maleb, grafik a kreseb. Na zámku Hluboká nad Vltavou ukazuje široký záběr tohoto autora: od portrétů handicapovaných žen až po cyklus Amerika, který mohl Lhotáka v 50. letech existenčně zničit.
  14:00

LN Kamil Lhoták vyrůstal nedaleko Vyšehradu. Motivy z jeho okolí ho inspirovaly v jeho tvorbě. Co vše tam viděl?
Bydlel s maminkou v Nuslích a denně chodil kolem míst, která se později objevují na jeho obrazech. Cestou do školy míjel obchod s cyklistickými potřebami a hned vedle bylo Aventinum, kde se konaly výstavy jeho oblíbených umělců. Zaujaly ho i dvorky a dílny nedaleko potoka Botiče, ve kterých se skrývaly staré modely automobilů a motocyklů. Kreslení ho bavilo od malička, po maturitě na gymnáziu chtěl na uměleckou školu, ale jeho maminka si přála, aby šel studovat něco praktičtějšího a tak se přihlásil na práva. Vždy ho podporovala v zájmu o umění a literaturu, zajímal se také o technické vynálezy a často si listoval katalogem Jubilejní výstavy, která byla v Praze v roce 1891. Prohlížel si obrázky vzducholodí, líbila se mu móda přelomu století, kde korzovaly dámy v širokých kloboucích a s paraplíčky. V průběhu studií na právech už byl přesvědčený, že jeho hlavní zájem bude malba.

Kamil Lhoták - Bílý jehlan a míč.
Pohled do expozice na zámku Hluboká nad Vltavou.

LN V roce 1938 se oženil a za pár měsíců novomanželé řešili, kam se schovat...

Jeho žena Hertha pocházela z významné židovské rodiny a Lhoták samozřejmě vnímal, že je pro ní čím dál nebezpečnější zůstávat v Praze. Válku strávila povětšinou u příbuzných ve Stochově. Na výstavě je také její portrét, pojatý poněkud netypicky, ze zadního pohledu. Lhoták měl naprosto specifický vkus na ženy. Vybíral si cíleně dívky nebo ženy s fyzickým handicapem. Jeho manželka byla tělesně postižená, podobně to bylo i s jeho dalšími múzami. On sám v dětství prodělal obrnu a kulhal na jednu nohu. Určitým způsobem ho to limitovalo, ale to byl možná důvod, proč ho i na ostatních přitahovaly tělesné vady. Domluvil se dokonce s vedením Jedličkova ústavu, že tam bude chodit portrétovat handicapované chlapce a dívky.

LN Jednou z nich byla i Manka Haštabová, která pro něj symbolizovala moderní ženu. Co jste zjistil o jeho dalších múzách?
Poprvé ji maloval v roce 1945, kdy bylo Mance patnáct let. Tehdy zvažoval, že opustí manželku a nabízel své múze různé formy soužití. Ta ho odmítala, jejich umělecká spolupráce však pokračovala. V průběhu let namaloval 24 olejových portrétů Manky a ve svých dílech jí nazýval Dcerou velkoměsta, což odkazuje k estetice Skupiny 42, jejíž byl Lhoták členem. V roce 1960 potkal svojí další životní partnerku Anču, i jí chyběla ruka, ale byla to velmi praktická žena, která navzdory handicapu pracovala manuálně. Na výstavě je také obraz francouzské malířky Aimée Rapin, která se narodila bez rukou a naučila se malovat nohama. Všechny zmíněné portréty můžete vidět na výstavě, ale u většiny vůbec nepoznáte, že mají ženy nějaký handicap. Lhoták je totiž často maloval z profilu nebo poloprofilu.

LN Většina jeho obrazů jsou ale městské krajiny. Mají reálný předobraz?
Před válkou a za války maloval především oblíbená místa a objekty na periferii, například plynojem v Libni. V poválečném období scenérie z města doplnil o krajinu, kterou viděl ze sedla svého motocyklu, když jezdil na výlety po Českém středohoří. Myslím, že si málokdy lidé spojují Lhotáka s něčím rafinovaným. Jeho obrazy možná na někoho působí jednoduše, ale jsou naopak velmi promyšlené a skrývají řadu symbolů, které je potřeba někdy složitě hledat. Až na výjimky nikdy své obrazy nekomentoval, protože chtěl, aby si svůj úsudek k obrazu vytvořil každý sám. Já se už jeho práce snažím rozklíčovávat dvacet let, ale i tak mě mnohokrát napadne, proč sem dal zrovna tuhle kombinaci čísel a znaků, co asi symbolizují? Lhoták často do obrazů zapracoval i jednotlivá písmena či neúplná slova. Na jednom je například napsáno Alcyon a když neznáte dobové reálie, tak není jednoduché zjistit, že odkazoval k továrně na kola, auta a motocykly ve Francii. Na dalším obraze je nápis Lucas King of the Road. Podařilo se mi dohledat, že to byl výrobce světel na kola, což bylo tehdy něco převratného.

LN Symbolické je také opakování červené na jeho obrazech. Rozluštil jste její význam?
V jeho obrazech často vidíte červený míč. Váže se k tomu jedna historka z dětství, kterou Lhoták nikdy nezapomněl. Byl nemanželským dítětem, otec ho moc často nenavštěvoval, ale jednou se rozhodl, že ho představí své zákonné manželce. Řekl mu, že když se bude chovat slušně, tak si může něco vybrat v hračkářství. Kamilovi se v obchodě moc líbilo šlapací autíčko a těšil se, až mu ho otec koupí. Návštěva zdárně proběhla a tak šli do hračkářství. Otec mu však řekl: „Ty máš slabou nožičku, to nepůjde.“ Takže místo autíčka nebo kola nakonec dostal červený míč. V jeho obrazech se pak opakuje jako vzpomínka na to dávné zklamání.

KAmil Lhoták

LN Lhotákovy obrazy mají po generace řady příznivců. Jak je ale přijímala dobová kritika, například ve válečných letech?
Zpočátku ho brali trochu jako podivína, který se vracel do doby našich prababiček. Obzvlášť ve válečných letech působil jako zjevení, protože válečné motivy se v jeho obrazech objevují jen málokdy. Najdete je například v dílech Na závodišti po výbuchu bomby nebo Invaze, který odkazuje na invazi v Normandii. Válka nicméně nepřímo ovlivnila podstatným způsobem jeho život po ní. V roce 1945 totiž vstoupil do komunistické strany, ale nikoliv kvůli tomu, že by nějak silně věřil těmto ideálům, ale spíš aby byl solidární ke kamarádovi, který ho k tomuto kroku přesvědčil. Dva roky po válce se však Lhoták dozvěděl, že v Rusku zavřeli jeho oblíbeného skladatele Prokofjeva a to ho natolik rozčílilo, že šel vrátit stranickou knížku. Nemohl samozřejmě tušit, že z toho bude po Únoru velký problém. Byl na černé listině, osm let nesměl vystavovat své malby a v tomto období ho prakticky živily ilustrace dětských knih.

LN V roce 1953 se ale karta obrátila a Lhoták dostal zanedlouho nabídku spolupracovat na filmu Dědeček automobil. Tím ale změny nekončily...
Politická situace se začala pozvolna uvolňovat. Po smrti Stalina a záhy také Gottwalda se poměry měnily. A pro Lhotáka byla spolupráce na filmu jako další start. Sháněl kostýmy i rekvizity, hodně mu pomohla jeho velmi dobrá znalost všech možných historických typů vozidel. Také zakázek na ilustrace mu rychle přibývalo, je autorem ilustrací k vice než 400 knihám. Byly roky, kdy stíhal, mimo všechny další aktivity, vyhotovit ilustrace k 18 publikacím za rok a v podobném tempu to pokračovalo mnoho let.

LN Na výstavě je také téměř neznámá série grafických listů Amerika. Jsou to vysněné scenérie nebo tam skutečně byl?
Nikdy se tam nepodíval, ale hodně reálií znal z odborných knih a z románů. Fascinovala ho hlavně průmyslová Amerika, portréty dělníků a kontrasty velkoměst a venkova. Tuhle sérii stovky grafických listů dokončil v roce 1951 a kdoví, co by se stalo, kdyby u něj policie našla takové materiály. Jeho kamaráda, Jiřího Koláře, totiž v té době zavřeli kvůli textu Prométheova játra a sám Lhoták byl v hledáčku policie. Musel několikrát na výslech a hrozilo, že u něj bude provedena domovní prohlídka. Můžeme si jen domýšlet, jaký trest by dostal za propagaci západního světa...Cyklus Amerika byl až donedávna neznámo kde, až před pár lety se ho podařilo objevit a jeho části máme teď na výstavě.

LN Dvacet let se zabýváte zkoumáním tvorby tohoto malíře. Co byl prvotní impuls, který vás k němu přivedl?
Znal jsem jeho ilustrace z dětských knih a ta kombinace dobrodružného příběhu s kresbou se mi vždycky moc líbila. Později jsem se jeho tvorbě začal věnovat systematicky. Chtěl jsem si o něm přečíst něco podrobnějšího, jenže žádná obsáhlejší monografie, shrnující všechny jeho aktivity, tehdy neexistovala. Posléze sice v roce 2000 vydala jednu Academia, ale ta nešla až tak do hloubky a prezentovala jen velmi částečný výběr prací. I proto vznikly postupně monografie Kamil Lhoták a kniha, Kamil Lhoták – Grafické dílo v kontextu ostatní tvorby a Kamil Lhoták – Obrazy, které důkladně mapují jednotlivé hlavní části Lhotákovy tvorby a tvoří takovou volnou trilogii.

LN Vloni byla výstava Kamila Lhotáka v Obecním domě v Praze nazvaná Retrospektiva. Čím se výstava na Hluboké od této předchozí liší?
Na této výstavě se objevilo 120 prací z vybraného období necelých třiceti let umělcovy tvorby. Na aktuální výstavě na Hluboké je 430 děl ze všech tří hlavních směrů, malby, grafiky a ilustrační tvorby a vidíme zde celé více než půlstoletí práce Kamila Lhotáka, je tedy několikanásobně větší a historicky vůbec nejrozsáhlejší výstavou děl tohoto autora, která se kdy uskutečnila.

LN Nyní dokončujete dokument s režisérem Josefem Císařovským o životním příběhu Kamila Lhotáka. Co se filmařům podařilo objevit?
Natáčeli jsme rozhovory s pamětníky a také jsme dohledávali spoustu informací v archivech. Dokonce štáb natáčel i v bývalém ateliéru Kamila Lhotáka. Součástí dokumentu budou také komentáře ke klíčovým dílům Kamila Lhotáka, a to i s příběhy, které je doprovázejí. Volně přístupná premiéra filmu bude v sobotu 7. září v 16 hodin v prostorách galerie na Hluboké a bude tak přímo navazovat na komentovanou prohlídku, začínající o hodinu dříve.

Výstava je otevřena do 6. října v Alšově jihočeské galerii na zámku Hluboká nad Vltavou.