Pokud ovšem také inscenátoři naleznou způsob, jak se vyrovnat s její určitou zvětšelostí. Režiséru Michalu Dočekalovi a scénografovi Draganu Stojčevskému se to v Městských divadlech pražských podařilo.
Dočekalova inscenace sází na silný apel a vizualitu, je naléhavá, razantní a výtvarně agresivní. Režie si nepochybně byla vědoma toho, že hrát dnes Bílou nemoc realisticky jako „staromódní“ střet dobra se zlem, jako prostou protiválečnou agitku dost dobře nejde. Stav světa je dnes mnohem složitější, zlo má rafinovanější podoby a i dobro má své problematické polohy.
