Nejznámější dílo Katarzyny Kozyry je video, které netrvá ani osm minut. Vidíme na něm interiér secesních mužských lázní v Budapešti. Před nekvalitním objektivem skryté kamery se procházejí muži různého věku, v plavkách i bez plavek. Nenuceně brouzdají kolem bazénu, aniž by tušili, že je někdo natáčí.
Narušitel této mužské idyly se v jednom okamžiku podívá přímo do kamery, aby na svém zařízení cosi upravil. Je to nenápadný skrček s knírem a mocně ochlupeným penisem. Teprve z "filmu o filmu" pochopíme, že ten mužíček byla ve skutečnosti sama Kozyra. S nalepeným vousem a silikonovým pohlavím pronikla tam, kam ženy normálně nesmí.
Mužské lázně
Katarzyna Kozyra za své Mužské lázně získala v roce 1999 cenu na bienále v Benátkách, vyvolala ale také nevoli a odpor. Natáčení skrytou kamerou nic netušící naháče lze klasifikovat jako trestný čin. Nezašla umělkyně příliš daleko?
Škola kontroverze
Skandály a kontroverze k umění patří. Pokud by se zdálo, že v Polsku mají umělců provokatérů nějak hodně, bude to pravda. Mají tam na to totiž specializovanou školu. Na varšavské akademii vyučuje profesor Grzegorz Kowalski, který se specializuje na tvůrčí metodu otevřené formy. Jejím produktem nejsou hmotná díla, ale mezilidské reakce, které lze vyvolat různými způsoby. Třeba i překračováním různých tabu. U Kowalského studovalo hned několik nejoceňovanějších polských umělců včetně Kozyry. Její díla většinou atakují hranici toho, co se považuje za eticky únosné.
Většinu ze svých děl si autorka ale musí tvrdě odpracovat a není v nich nic reklamně jednoduchého. Už její diplomová práce z roku 1993, nazvaná Pyramida zvířat, je ukázkou podobně náročného stylu. V galerii na sobě stojí vycpaný kůň, pes, kočka a kohout. Z doprovodného videa se dozvíme, že autorka nepracovala s již vycpanými zvířaty, ale sama je koupila, nechala zabít a vycpat, přičemž všem těmto činnostem byla přítomna.
Pyramida zvířat
To, co vypadá jako brutální postup, je ve skutečnosti pravý opak. Pokud se umělkyně rozhodla pracovat s vycpanými zvířaty, chtěla si celý proces - pro ni nejen fyzicky, ale i psychicky náročný - sama odžít. Má umění vyšší cenu než život zvířete? Jaký je vztah mezi dílem a procesem, který vedl k jeho vzniku? Může umění otevřeně hovořit o tématech, jako je smrt?
Poslední otázku si Kozyra musela položit záhy po své diplomové práci. Onemocněla rakovinou, podstupovala náročné chemoterapie a ocitla se na hranici smrti. Na kost hubená, bez vlasů a nahá se v roce 1996 nechala vyfotografovat na nemocničním lůžku v pozici slavné Manetovy Olympie.
Umělec může (skoro) všechno
Drobná Katarzyna Kozyra má pověst tvrdé ženy, která se nerozpakuje pustit do projektů, před kterými by se zastavil i tvrdý chlap. Jenže kdo dneska vlastně ví, co ženy snesou a jaký je aktuální stav středoevropského chlapství? A přesně tohle Kozyru v posledních letech nejvíc zajímá: výzkum ženskosti, tedy toho, co od žen společnost očekává a jak na to ženy reagují.
V umění ožívají sny
Je to i součást projektu V umění ožívají sny, jehož část bude dnes Kozyra prezentovat v Polském institutu. V letech 2003-2008 zinscenovala a natočila řadu krátkých videí. Některá z nich byla před čtyřmi roky vystavena v Domě umění města Brna. V těchto volně propojených, často značně náročných miniaturách autorka paralelně proniká do světa nočních klubů a do světa opery.
Pouští se do hry, kdy je přesvědčená, že jako umělkyně a žena má talent uspět v jakémkoliv oboru, v jakékoliv roli. Průvodkyní po světě klubů jí je Gloria Viagra, berlínský transvestita. Dává jí lekce v oblékání, líčení a nakupování. Paralelně s tím Kozyra absolvovala i roční kurz operního zpěvu a byla schopna neuměle zazpívat několik árií. Oba tyto na první pohled vzdálené světy si jsou blízké svým důrazem na umělost, vyspekulovanost, ale i osobitě chápané mistrovství. A každý z těchto světů také přesně definuje roli ženy, která v nich chce a může uspět.
Genderové otázky si humorným způsobem klade i v dalších krátkých skečích, které do této série zahrnula. Díky filmové technice se může stát doopravdy každým: sexy roztleskávačkou v parodii hudebního klipu, obézní ženou z cirkusu nebo Sněhurkou v podivně zvrhlé pohádce se skutečnými trpaslíky. Co byste si v umění chtěli zkusit vy?
