Nadějně rozehraná minisérie se točí okolo postavy českého intelektuála Viktora, který kdysi spolu se svou ženou, houslistkou Marií z disidentské rodiny, emigroval do Anglie. V létě roku 1989 už mají oba britské občanství, sledují hroucení komunistického bloku a rozhodnou se k návštěvě vlasti, kde se ovšem komunistický režim ještě stále drží u moci. Když se zanedlouho po příjezdu stanou oběťmi záhadné autonehody, po níž Viktor zmizí, nastane pro Marii období horečného pátrání, strachu a nejistoty, kdo stojí na její a Viktorově straně a jakým zájmům kdo slouží. Do případu, který má patrně dlouhou historii i důsledky, je totiž zapletena nejen česká Státní bezpečnost, ale i britské tajné služby a nepochybně též KGB. Během dramatického vývoje událostí začne Marie pochybovat i o tom, jak dobře Viktora znala.
  |
Víc z děje už se diváci na festivalu nedozvěděli a také novináři se při následných rozhovorech s tvůrci museli spokojit s poněkud enigmatickými náznaky. „Ten seriál nám rozkryje leccos z toho, co se děje teď,“ prozradila například Lenka Vlasáková, která hraje Mariinu sestru. „I mladší generace díky němu může pochopit určité principy, o kterých jsme si třeba naivně mysleli, že už jsou pryč, a teď aktuálně vidíme, že stále fungují.“
Podle scenáristy Ondřeje Gabriela se události líčené v seriálu mohly v oné době skutečně dít. „Je to fiktivní příběh, který se mohl stát a možná se stále odehrává,“ uvedl. Kromě toho, že se o tajné služby sám dlouhodobě zajímá, s ním prý na scénáři spolupracovalo několik poradců přímo z prostředí tajných služeb, například bývalý spolupracovník CIA Keith Melton. „Ten nám pomohl i s technickou stránkou věci. V seriálu je třeba vidět detektor odposlechů. To je věc, která nás stála docela dost peněz a je to přesná replika detektoru, které MI6 v té době používala.“ Tvůrci měli i poradce ze strany někdejší československé tajné služby. „A hodně mi pomohl Daniel Povolný, to je historik, odborník na operativní techniku Státní bezpečnosti,“ dodal Ondřej Gabriel.
Karlovy Vary 2019 - banner - článek
Výraznými postavami v seriálu jsou dva vyšetřovatelé StB v podání Jana Vlasáka a Martina Hofmanna. Jejich pojetí se vymyká schematické představě o „estébácích“, starší z nich například řeší těžkou rodinnou situaci s umírající manželkou, mladší si zase velmi realisticky uvědomuje situaci, v níž se společnost nachází. „Je to kluk, který dělá blbou práci, o které nemá žádné super mínění, je trošku zkrouhlý, ale jinak je celkem v pořádku, souloží, přemýšlí, normálně funguje,“ charakterizoval svou postavu Martin Hofmann.
Martin Myšička, představitel ústřední postavy emigranta Viktora, k tomu dodává: „To, že jsou tu estébáci vykreslení jako lidi, má také svoji sílu, protože zlo mnohdy nevzniká tak, že jeho nositelé jsou nějaké zrůdy, spíš lidé, kteří plní úkoly a jsou zahledění do své práce. V seriálu se ukazuje, že ten tehdejší svět byl mnohdy složitější a mnohovrstevnatější, než se třeba dodnes v některých uměleckých dílech vykresloval. Vidíme různé strany problému z pohledů těch, kteří jsou třeba nepřátelé, ale pořád lidé.“
Zahraniční tajné služby, jak to z prvních dvou dílů vypadá, nemají v seriálu o nic větší skrupule než ty české. Povzdech „kdo z nás není svině“, jejž pronese estébák Martina Hofmanna, bude mít patrně hlubší platnost.
Scenárista Ondřej Gabriel se svým tématem i jeho pojetím přiznaně hlásí třeba k odkazu tvorby Johna le Carré. „Je to pro mě jeden z největších spisovatelů 20. století, kterého i Philip Roth pokládal za naprostou špičku,“ říká. Seriál svou atmosférou upomene třeba na film Tinker Taylor Soldier Spy z roku 2001, který byl natočen právě podle le Carrého románu. Vizuálně se však režisér Ivan Zachariáš podle svých slov snažil o jiné pojetí: „Tinker Taylor je hezky natočený, ale moc na efekt. Nechtěli jsme jít tou cestou, aby to bylo moc stylizované. Schválně jsme tenhle princip rozbíjeli.“ Pokud jde o pražské exteriéry, které mají připomínat dobu před třiceti lety, dostali se filmaři podle Zachariáše na hranici možného. „Kdyby mi teď někdo nabídl, jestli nechci točit film z 80. nebo 90. let, tak bych řekl, že už v žádném případě. Už jsme vyčerpali minimálně tu použitelnou architekturu, která se mně v Praze stylově líbí.“
Seriál, který má šanci stát se podobným hitem jako Zachariášův debut Pustina, začne HBO vysílat symbolicky v listopadu, v době třicátého výročí sametové revoluce.
