Klasické detektivky mě nudí, říká autor seriálu Cirkus Bukowsky Jan Pachl

"Detektivka je vděčná, ale osobně mám rád, když je tento žánr využíván čistě podpůrně. Takové ty britské klasiky typu Hercules Poirot mě vlastně nudí. Po třetím dílu přijdete na princip, se kterým autor zakrývá zločin a zákonitě už vás to nebere."

Takže se na detektivní seriály nedíváte?
"Tvar seriálu mě naprosto míjí. V mé profesi je to tak, že celý den koukám do monitoru, ať už na place, ve střižně nebo při psaní scénáře, tudíž se zdá zcela logické, že když přijdu domů, tak první věc, kterou udělám je, že vypnu celé rodině televizi. Ale třeba takový Wallander, tam mi neunikne ani jeden díl, to je skutečně krásná podívaná."

A co knihy?
"Asi by se čekalo, že budu vášnivým čtenářem detektivek. Nikoliv. Popravdě řečeno mám rád nekomplikovanou, odpočinkovou literaturu, psanou ideálně deníkovou formou. Sérii Tajných deníků Adriana Molea bych mohl číst do nekonečna. Mám rád ten jedinečný britský sarkasmus, kterým oplývají a hlavně – dá se to číst po kouskách, jak máte chuť, po pátku přijde pondělí. Nikdy se v tom "románu" neztratíte."

A kde jste tedy čerpal inspiraci pro seriál Cirkus Bukowsky?
"Největší inspirací byla sama o sobě touha udělat detektivní sérii, která by vybočovala ze zajetých televizních forem u nás. Když jsme začínali s Josefem Vieweghem vymýšlet prvotní synopse, řekli jsme si, že se nebudeme v ničem držet zpátky."

Jak to myslíte?
"Že se nebudeme omezovat žádnou pravděpodobností, ničím, co by nám našeptávalo – tak tohle by se ve skutečnosti nestalo. Bukowsky není klasický polda, je to detektiv amatér, a tudíž jsou jeho metody vyšetřování poněkud svérázné. To nám umožnilo se odprosit od reality, bourat pravidla a udělat si licenci na určité postupy. Naši hrdinové neobjasňují zločin na základě kriminalistických metodik, ale čistě kauzálně. Řada diváků nemohla vydýchat scénu, ve které se Bukowský řítí z kopce autem, kterému nefungují brzdy. Dočetl jsem se na fórech spousty komentářů, jak měl postupovat – použít ruční brzdu, podřadit... Je zvláštní, že to, co beztrestně projde Hollywoodu, nám nikoliv."

Dagmar Vyhnálková: CIrkus Bukowsky

Seriál má velmi dobře propracovanou noirovou atmosféru. Kdo všechno se podílel na výtvarné stránce filmu a jak vznikal koncept?
"Výtvarná stránka filmu je vždycky kolaborací několika profesí. Světlotonální řešení je zásluhou kameramana Marka Jandy, kterému šli na ruku kostýmní výtvarnice Vladimíra Fomínová a především architekt Pavel Ramplé. Když říkám především, tak to je především proto, že Pavel je neuvěřitelný pedant a detailista. Po jeho příchodu na scéně nezůstane hřebík nakřivo. V dnešní době se hodně spoléhá na postprodukci, zatočí se barevností a dílo je na světě. Jenomže tak jednoduché to není a od nekoncepčního šlendriánství vám neodpomůže ani nejlepší postprodukční studio na světě. Kde nic není, ani čert nebere."

Máte za sebou už různé filmové a televizní zkušenosti, v čem pro vás byla práce na Cirkusu Bukowskym nová?
"Jednoznačně v délce natáčení. Točili jsme v kuse 137 dní. Prakticky jsem žil 9 měsíců mimo kontakt s realitou. Štáb se stal mojí alternativní rodinou. Když jsme dotočili, přišla taková zvláštní prázdnota. Tak trochu jsem pochopil, jak se cítí vojáci po dlouhodobé válečné misi."

Stýskalo se vám po natáčení?
"Pamatuji si, že jsem naschvál protahoval poslední klapku, říkal si, přece to už nemůže takhle najednou skončit! A skončilo. Po nočním natáčení vrcholné scény, ve které lehne byt popelem, jsme si nad ránem s Markem Jandou dali v cateringu panáka nějaké strašné slivovice, co tam po někom zbyla, pak nám přibouchli výdejní okénko a odjeli na jinou štaci."

Režisér Jan Pachl při natáčení seriálu Cirkus Bukowsky.

Měl jste už předem představu o obsazení? Jak jste vybíral herce?
"V případě Nestora Bukowského to bylo jasné od samého začátku. Buď Pavel Řezníček, nebo nikdo. Pavel se naštěstí postavou Bukowského nadchl natolik, že nebylo třeba hledat nikoho jiného – vlastně mi hodně pomohlo, že jsem už při psaní věděl, jak bude postava vypadat."

A poručík Kuneš, kterého hraje Hynek Čermák?
"Tahle postava procházela různými stádii vývoje, až došla svých obrysů, tak jak jsou v seriálu. Hynka jsem znal z dřívějška, mohl by to snad být Kuneš. Když jsem první den viděl na place, byl jako by nám vyskočil ze stránek scénáře. Vždyť i ta bunda, ve které hraje je jeho vlastní."

Hynek Čermák jako poručík Kuneš

Zajímavý je také pan Hanzlík v pro něj trochu netypické záporné roli…
"Ona to pro něj byla vlastně první záporná role vůbec. Když si přečetl scénář, dali jsme si schůzku a on prohlásil, že je nadšen úplně vším, až na svou postavu. Hodně jsme na ní s Jaromírem pracovali, dotvářeli ji a prohlubovali. Ty jedinečné – buranské – rysy, kterými Tichý oplývá, to je příspěvek jedné herecké legendy. Obecně, obsazování filmu je jedna velká proměnná. Dost často se vám stane, že obsadíte roli herce, který se pro ní sám o sobě perfektně hodí, ale když ho dáte do interakce s jeho kolegou, zjistíte, že se nepasují k sobě. Prostě nefungují, mají nekompatibilní energii. A pak jednoho nebo druhého musíte nahradit."

Je v hlavní postavě něco z vás?
"Ajaj. Jsem už několik let šťastně ženatý takže... loňské sněhy. Stejně jako Bukowsky nesnáším nevrlé úřednice a pořadová čísla. Myslím, že je zcela samozřejmé, že autoři do hlavních postav vždycky projektují něco ze sebe, ale jinak se mi zdá vysoce nepravděpodobné, že bych v blízké době zdědil podíl v cirkuse."

Ze seriálu Cirkus Bukowsky

Proč jste zvolil zrovna cirkusové prostředí?
"Dovedete si představit větší kontrast ke měšťáckému stereotypu, ve kterém se hlavní postava utápěla? Cirkus, to je svět nepsaných pravidel, zcela nekonformní, prostě starosvětský. V cirkuse je ukrytá jistá magie, která odchází se zhasnutím posledního světla manéže. Když se vám podaří nahlédnout dál, vidíte jen tvrdý život, vykoupený nadšeným potleskem publika. Jak jsem poznal cirkusáky, tenhle život je pro ně osudový, večerní show je droga, bez které by nemohli žít. Navíc, oni si své prostředí velmi pečlivě střeží, neberou mezi sebe cizáky. Takže, když se u nich jednoho dne objeví Bukowsky, je samo o sobě zaděláno na problém."

Jaké jsou vaše další filmové plány? Pracujete teď na něčem?
"Plánů je spousta a času tak málo. Popravdě bych se potřeboval v tuto chvíli naklonovat. Projekty jsou zatím, řekl bych, v plenkách, takže je nemá smysl konkretizovat. Mohu snad prozradit, že se rozhodně do budoucna nechci vzdát žánru gangsterky, ta je mi nějak řízena osudem. Jelikož mám dvě malé děti Elisu a Adelinu, myslím, že jim dlužím hezkou pohádku. Josef Viewegh už nakoupil práva na pohádkový příběh, který ještě nikdy nikdo neslyšel, a doufejme, že se nám ho podaří v brzké době zrealizovat. No a v neposlední řadě bychom rádi chtěli velmi volně navázat na sérii Cirkus Bukowsky, ovšem už bez Bukowského, protože ten je dramaturgicky vyčerpaný. Nová minisérie ponese název Rapl a hlavní roli vyžilého detektiva neztvární nikdo jiný než Hynek Čermák. Pevně doufám, že neztratí svou zelenou bundu."