Do role britského popového krále se mohl pomalu vžívat už od chvíle, kdy opustil chlapeckou kapelu Take That a vydal první sólovou desku Life Thru A Lens, která po počátečním nezájmu nečekaně zabodovovala písní Angels.
|
Audio: Robbie Williams – Tripping (soubor ve formátu MP3) |
Je často považován pouze za zpívajícího baviče a kabaretiéra - proti všem předpokladům, která tato označení budí, stojí ale Williamsova deska Intensive Care za pozornost.
Reggae a cukrkandl
Album je pro Williamse počátkem nové etapy - hudebně je poprvé dílem Stephena Duffyho, který v roli Williamsova sparing-partnera vystřídal Guye Chamberse.
Birminghamský rodák Duffy byl u založení Duran Duran, které ovšem opustil po prvních čtyřech vystoupeních. Později se v ústraní od mediální pozornosti věnoval indiepopovým Lilac Time. Texty napsal bez výjimky Williams a patří k těm, které mají smysl.
Už v začátku úvodní skladby Ghost se představuje tak, jak se od něj vlastně čeká - lascivní, nabubřelá a sebejistá popstar rozsvítí obrovský barevný poutač s nápisem Pobavím vás! za zvuků, kterými kapely jako Human League doprovázely Robbieho dětství v 80. letech nedaleko Manchesteru, tedy v době, kdy byl severozápad Anglie jednou drogovou taneční párty.
Jenomže i toho, kdo se raději baví sám a nepotřebuje na to žádného entertainera, nejprve překvapí, že při vší té okázalosti je Robbie Williams přesvědčivý zpěvák a zároveň zajímavý textař, jak se ještě několikrát na desce ukáže.
Robbiem cloumá vše, co hýbe dnešní západní společností - poživačnost se střídá s pocity nespokojenosti a provinění, chladný pragmatismus s více či méně naivními ideály.
U Williamse jde v poslední době o zábavný mysticismus.
"Bezpečnostní zámky se před mýma očima samy otevírají a zavírají. Nebo televize se zapíná a vypíná," řekl nedávno jednomu bulvárnímu deníku a dodal, že by rád hostoval v nějakém televizním programu zaměřeném na nadpřirozené jevy.
To vše je zábavná hra pro lehkověrné a Williams ji jako správný showman hraje s radostí - ve slovech svých písní je ovšem schopen střízlivějšího pohledu, aniž by zároveň přestal být zdravě zábavný a neuctivý. Duffyho přínos k tomu, že deska krále nejpředvídatelnějšího hudebního žánru dovede překvapit, je zřejmý hned v další skladbě, prvním singlu desky.
Tripping je výtečným spojením reggae-ska rytmiky a cukrkandlu indických smyčců, jak je známe z bollywoodských studií, a Williams tu po Stingově vzoru kráčí velmi jistě i ve vysokých tónech. Následuje výtečně gradující balada Make Me Pure s refrénem "Panebože, ať žiju čistý život, ale ještě s tím počkej".
Být vším a pro všechny
Ve skladbě s gospelovými sbory Williams najednou odložil teatrálnost a vyprázdněný škleb obrazového věku, stojí sám za sebe, aniž bychom měli pocit nějaké nejapné "zpovědi" člověka, jehož fotka na obálce už několik let spolehlivě prodává britský bulvár.
Mimochodem, po skladbě Don't Get Lost In Heaven na nedávno vydaném albu Demon Days kapely Gorillaz je Williamsova balada další skladbou, kde je gospel použitý s nadhledem, a nikoliv parodicky, obě skladby navíc patří na svých deskách k nejlepším.
Williams dokáže být vším a pro všechny - a zároveň neztrácí osobitost. Chvíli zní jako James Bradfield z Manic Street Preachers, jindy jako Sting, ve skladbě Spread Your Wings slyšíme Iggyho Popa, jindy zas stylovou všežravost a sexuální ambivalenci Davida Bowieho (v písni Random Act Of Kindness), často jako jeho teenagerský idol Morrissey (Your Gay Friend).
Přitom ovšem ani na vteřinu nepřestane být Robbiem Williamsem. Démonické? Ďábelské? Přesně tak. Ale zní to opravdu skvěle.
Williamsův úspěch lze nahlížet z mnoha stran. Představte si třeba, že se Leoš Mareš spojí s někým jiným než provařenými popíkáři, napíše si výtečné texty na celé album a skvěle je zazpívá. Poučení?
Člověk prý nemá být s druhými hned tak hotov. Ani když jsou zatím víc baviči než zpěváky.
Hodnocení: 4 hvězdičky z 5
