Hlavní inspirací pro monolog Královna duchů byla kariéra herečky Pauly Wessely, která se proslavila nejen celoživotním angažmá na první rakouské scéně, ale také účinkováním v nacistických propagandistických filmech. „Lid jako svůj vlastní herec,“ je pouze jedna z vět, kterými si tato zasloužilá umělkyně plní životní plán převzetí moci nad svým publikem.
Gabriela MíčováGabriela Míčová po absolvování nastoupila do Divadla Komedie, kde působila až do změny provozovatele tohoto divadla v roce 2012. Objevila se např. v roli Marjánky ve hře Antiklimax, za roli protektorátní herečky Lídy Baarové ve hře Goebbels/Baarová byla v roce 2009 nominována na cenu Alfréda Radoka až přišla, pokud ne životní, tak zatím jistě neúspěšnější role zneužívané prostitutky Romi v inscenaci režiséra Dušana Pařízka a následně i ve stejnojmenné filmové podobě Jana Hřebejka z roku 2012 s názvem ODPAD MĚSTO SMRT. Role ji totiž vynesla nejvyšší možný český herecký double - za divadelní Romi získala cenu Thálie a za Romi filmovou Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. |
„Zasadili jsme text do ‘nejlidovějšího’ kraje u nás, na Slovácko, do okolí Uherského Hradiště, které žije folklorem. I velkoměstská herečka se ovšem snaží o jakési lidové umění. V Česku totiž máme silnou tendenci si folklor idealizovat, přestože v sobě konzervuje ideje 19. století, včetně antisemitismu, čímž jednoduše podléhá radikálním ideologiím. Této falešné lidovosti pak dodnes zneužívají ikony veřejného života, které umí s jazykem pracovat lépe než ostatní. Slovácko, odkud rodina Jelinek pochází a odkud byli posláni do koncentračního tábora, má za sebou nepěknou fašistickou historii, potažmo i současnost,“ říká režisér Ondřej Škrabal.
Rytmus celé inscenace se odvíjí od folklorních motivů a rytmů, snaží se ovšem o celospolečenskou výpověď. Zazní původní slovácký folklor, k vidění budou originální kroje, ale i propagandistické filmové materiály. Hlavní postavou v této inscenaci bude ovšem jazyk slavné herečky, který sám o sobě může znásilňovat, ubližovat a měnit společnost.
Lucie RoznětínskáLucie Roznětínská je divadelní a filmová herečka. Působila v řadě pražských divadel, zazářila v zábavné one-man show Na stojáka. Slyšet ji můžete také v audionahrávce Česká pornografie natočené podle románu P. Hůlové Umělohmotný třípokoj. Lucie Roznětínská se stala jednou z nejvýraznějších hereček tzv. Pokorného období v Činoherním Studiu v Ústí nad Labem. Herectví vystudovala na pražské DAMU, potom působila v divadle Labyrint v Praze, v A studiu Rubín a v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Spolupracovala např. s režiséry J. Pokorným, I. Perclovou, M. Bambuškem nebo D. Czesanym. |