Středa 27. ledna 2021svátek má Ingrid 1 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Kultovní pětice Jaroslava Foglara. Rychlé šípy slaví pětasedmdesátiny

Rychlé šípy na výstavě Signály z neznáma - Český komiks 1922-2012 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rychlé šípy na výstavě Signály z neznáma - Český komiks 1922-2012 | foto: ČTK

PRAHA Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka - kamarádi, kteří společně vytvořili partu Rychlých šípů, a hrdinové nejslavnějšího českého komiksu. Kultovní pětice spisovatele Jaroslava Foglara ovlivnila stovky chlapců i dívek, ačkoliv jim nepřál ani nacistický, ani komunistický režim. První komiks s nimi vyšel před 75 lety, 17. prosince 1938, v časopise Mladý hlasatel.

Bublinová dobrodružství pětice, jejímuž kouzlu o oslavě čestnosti, přátelství, odvahy i úcty k přírodě propadly generace čtenářů, se za 75 let posunula do roviny kultu. Některé jejich "hlášky" zlidověly, postavy ožily v divadle i na filmovém plátně. A jistá mravoučnost Foglarových hrdinů vedla též k řadě parodií, což je podle literárního vědce Pavla Janáčka "dokladem toho, že původní dílo žije".

Záhada hlavolamu i Stínadla se bouří

Z komiksu, který začal Foglar psát ve svých 31 letech, sálá lákavá poezie města s jeho uličkami, obchůdky, dvory, ohradami, labyrintem průchodů, schodišť a s průsmyky činžovních domů. Tento klub pěti chlapců je též hlavní postavou Foglarovy trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.

Rychlé šípy vznikly ve vypjaté době mezi Mnichovem a nacistickou okupací. V prvním příběhu vstoupil do historie 17. prosince 1938 blonďáček, který o týden později dostal jméno Mirek Dušín. S ním spatřil světlo světa Jarka Metelka. Jindra Hojer se "narodil" na Štědrý den stejného roku a Červenáček s Rychlonožkou v pátém pokračování seriálu 14. ledna 1939. Podobu jim dal Jan Fischer, který se místo právničiny rozhodl věnovat ilustracím pro vydavatelství Melantrich. Dalšími kreslíři byli Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák.

Série byla natolik úspěšná, že časopis publikoval do května 1941, kdy byl nacisty zakázán, celkem 113 dílů. Po konci války vyšel zákon o zákazu tiskovin, které během ní vycházely, čímž skončil i Mladý hlasatel. Komiks se přestěhoval do časopisů Junák a Vpřed. Do série přibylo v letech 1946-1948 dalších 107 pokračování.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Rychlé šípy dostaly opět do nemilosti režimu, další příběhy (již s kreslířem Markem Čermákem) vyšly až v roce 1968 a v letech 1970-1971 (celkem 88 pokračování). Na začátku normalizace byla ale Foglarova tvorba opět zakázána.

Rychlé šípy - ilustrační foto.

Dalších sedm pokračování Rychlých šípů vyšlo až v roce 1986 a poslední v prosinci 1989 v deníku Mladá fronta. Celkem vyšlo 316 původních jednostránkových příběhů Rychlých šípů. Poté se jejich příhody objevily na trhu pouze v souborných knihách.

A jaký byl vlastně začátek? "Znal jsem staré uličky a plácky v Praze i v jiných městech, která jsem sjezdil. A tu jsem narazil na partu výborných chlapců, velmi podnikavých, statečných, kteří o úžasná dobrodružství takřka zakopávali na každém kroku. K leckterým jsem jim i dopomohl. Slovo dalo slovo, a já je přiměl, aby si založili náš čtenářský klub. Což se také stalo. Po různých příhodách si dali název Rychlé šípy, a můj sen se začal naplňovat," napsal Foglar o své inspiraci.

Divadelní i filmové zpracování

Foglar dokonce Fischerovi v roce 1938 přinesl fotografie "skutečných" Rychlých šípů, podle nichž jim pak tento kreslíř dal jejich známou podobu. Podle Foglara se ale Fischer nikdy s živými představiteli osobně nesetkal.

"Smluvili jsme se při tom, že jejich jména a adresy zůstanou trvale utajeny, aby je nikdo nevyhledával, nevyslýchal a neobtěžoval. Utajil jsem i místa, kde klub Rychlých šípů žil, a neprozradím nic z toho, co o něm vím," napsal Foglar později.

Pětice Rychlých šípů se několikrát objevila v divadelním či filmovém zpracování. Poprvé v roce 1969 v devítidílném seriálu Záhada hlavolamu, který natočil režisér Hynek Bočan, kde například Velkého Vonta hrál Jan Tříska a Jana Tleskače Jaromír Hanzlík. V roce 1978 natočil Tomáš Vorel amatérskou grotesku o založení Rychlých šípů a v roce 1993 vznikl film Záhada hlavolamu režiséra Petra Kotka.

,

TEST e-shopů potravin: Ráno objednáte, po obědě pečete. Nebo za tři dny

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když před necelými třemi lety testovala MF DNES internetové prodejce potravin, nacházela se většina Čechů ve stadiu...

Zařiď to, nebo ti vypálím barák. Jak fungovala fotbalová chobotnice

Roman Berbr na mimořádné valné hromadě Fotbalové asociace ČR. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Pro Náčelníka, jak mu přezdívají, bylo přichystáno pravé šampaňské, propiska s gravírovaným jménem Berbr, manžetové...

Tečka za čínskou érou. Skupina Lobkowicz řeší zavírání dalších pivovarů

Pivovar Klášter | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Skupina Lobkowicz se zbavuje „těžkého nákladu“. V ohrožení jsou tři ze sedmi pivovarů. Kromě Uherského Brodu a Kláštera...

Chleba přímo od krajánka: Ochutnali jsme nové pečivo Odkolek
Chleba přímo od krajánka: Ochutnali jsme nové pečivo Odkolek

V redakci jsme měli možnost otestovat dva nové chleby Odkolek. Mají vysoký podíl žitné mouky a nádherně propečenou kůrku, která láká k ochutnání už...