Po scénickém čtení a hudbě Slavomíra Hořínky začne diskuse se spisovatelem a životopiscem Toufara Milošem Doležalem a historikem, knězem a postulátorem beatifikačního procesu Toufara Tomášem Petráčkem. Pořad s názvem Kam zmizel můj strýc, pane presidente? doprovodí promítání dobových fotografií.
  |
Scénář režisérky Jany Frankové vznikl podle Doležalových knih Jako bychom dnes zemřít měli a Krok do tmavé noci.
„Pro naše žáky to byl jeden z prvních kroků v tématu poválečných dějin. Krok to nebyl lehký, stejně jako doba, kdy Josef Toufar žil. Oceňovali hloubku příběhu, těžko se vypořádávali s krutostí osudu pátera Toufara. Příznačná mi přišla otázka jedné naší žačky: „Co tedy vlastně udělal?“ uvedla umělecká vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru Franková.
Farář Toufar byl v prosinci 1949 zatčen kvůli události, kterou komunistická propaganda označila za spiknutí církve řízené z Vatikánu. Číhošťský zázrak, při kterém se pohyboval křížek na oltáři v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku, nebyl nikdy zcela objasněn. Toufar kvůli brutálnímu mučení při výsleších zemřel 25. února 1950. Perzekuce se dotkla i faráře a Toufarova přítele Václava Slavíčka nebo sekretáře číhošťské farnosti Jana Zmrhala.
Josef Toufar se narodil 14. července 1902 v Arnolci na Jihlavsku. Na kněze byl vysvěcen až ve svých 38 letech. Jako farář působil nejprve v dnes už zaniklé obci Zahrádka v Posázaví, v roce 1948 byl přeložen do Číhošti. V dubnu 2013 dala Česká biskupská konference souhlas k Toufarově blahořečení. Celý proces je ale teprve na začátku a může trvat i desetiletí.
Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné Jan Zahradníček ve skladbě Znamení moci či Josef Škvorecký v románu Mirákl z roku 1972. V roce 2004 připomněl takzvaný číhošťský zázrak a tragický osud tamního kněze také televizní film režiséra Jaromíra Polišenského s názvem In nomine patris.
