Jako dítě zpívala Matra Töpferová od osmi let v pěveckém sboru, roku 1987 odešla s matkou do Seattlu. S tamním dívčím sborem zpívala především klasickou hudbu a také natočila album se zhudebněnou dětskou poezií z terezínského ghetta.
„V USA mě ovšem hlavně zaujala hudba latinské Ameriky,“ vzpomíná na počátky svého sbližováním se stylem, jemuž se dnes věnuje.
„Ve čtrnácti jsem se začala učit španělsky, poslouchat flamenco, kubánskou hudbu, hrát na kytaru a perkuse. Hodně mi také pomohli Jihoameričané, s nimiž jsem v Seattlu pracovala v řecké restauraci.“
New York je nejlepší konzervatoř
Tehdy ji nejvíc zajímal folklor, bolera nebo bossanova. Časem odjela studovat do Španělska jazyk a hru na kytaru, vlastní písničky ale začala psát, teprve když se v polovině 90. let usadila v New Yorku: „Vždycky říkám, že to město je nejlepší konzervatoří, kde se člověk pořád učí.“
K první nahrávací smlouvě se společností Ryko Disc jí pomohl proslulý producent Joe Boyd, který si přišel poslechnout už její první koncert v newyorském klubu.
Na česká pódia se Marta Töpferová nedávno vrátila po roce krátkým koncertním turné, které v pondělí zakončila v Praze. V triu s ní hráli muzikanti z Argentiny a Ruska.
Daleko širší je ovšem seznam jejích spolupracovníků na novém albu La Marea (Příliv), vydaném u prestižní společnosti Harmonia Mundi, která ve své padesátileté historii nejprve vydávala klasickou hudbu a v poslední době také desky interpretů world music.
Deska se setkala s příznivým přijetím kritiky i posluchačů, v žebříčku alb roku 2005 podle amerického internetového obchodu Barnes & Noble se umístilo na čtvrtém místě za Bobem Dylanem, raperkou M. I. A. a Theloniem Monkem.
S triem koncertuje Töpferová také v zemích, odkud hudební styly na jejích deskách pocházejí. Nedávno například v Argentině. „Přízvuk nemám, ale podle zevnějšku mě neuměli zařadit, hádali, odkud jsem.
Myslí si, že jeden z mých rodičů z Latinské Ameriky pochází,“ vzpomíná zpěvačka. „Místní lidé jsou ale ohromně otevření, jsou strašně rádi, když vidí, že jejich muzika cestuje po světě a lidé se ji učí. Ve Španělsku je to ovšem jinak. Tradice flamenka je mnohem uzavřenější a cikánští hudebníci si ji hlídají.“
Jak sama říká, Česko pro ni nepřestalo být domovem. Jako první v USA vznikla její deska moravských lidových písní v komorních aranžmá pro čtyři hlasy nazvaná Homage To Homeland. „Krátce poté, co spadla newyorská dvojčata, jsem se zavřela v pokoji a natočila je ve svém domácím studiu.“
„Těšilo by mě, kdyby se můj táta víc objevoval v Americe, v New Yorku za mnou nebyl od roku '96,“ odpovídá na dotaz po svém známém otci, šéfovi pražského Divadla Na Fidlovačce.
„Táta hezky zpívá, možná bychom spolu mohli něco podniknout. Muzikál mě jako umělecký tvar nikdy moc nezaujal, ale divadlo s původní hudbou, to by bylo něco jiného,“ uzavírá Töpferová.
