Český Quisling. Emanuel Moravec je bezpochyby českým symbolem naprosté podřízenosti nacistům. Přitom dlouho prosazoval ideály prezidenta Masaryka a v roce 1937 držel čestnou stráž u jeho rakve. Pak ale přišla mnichovská dohoda, potřeba peněz a jedny snad až příliš velké ambice.
  |
„S tématem příběhu Emanuela Moravce přišel do ČT producent Vítězslav Jandák. Má rád historii a vždy ho fascinovala proměna českého vlastence v horlivého spolupracovníka nacistů. Při přípravě projektu se scenáristy Lucií a Josefem Konášovými jsme řešili to, jak vykreslit zápornou postavu, která je zároveň hlavním hrdinou, takže divák prochází celým příběhem spolu s ním,“ říká kreativní producentka Alena Müllerová.
„Moravec nebyl původně negativní postavou, bojoval v legiích, byl milujícím otcem tří synů, psal dobré analytické články. Myslím, že ve filmu se podařilo vystihnout právě ten přerod, kdy se ze slušného člověka stane souhrou okolností, slabosti charakteru, ambicím a touze po penězích někdo, kdo se podílí na strašlivém zlu, namlouvaje si, že jedná ve jménu svého národa,“ dodává Müllerová.
Rozporuplnost postavy vnímá i režisér Biser Arichtev. „Jak bychom se na jeho místě zachovali my sami? Prostřednictvím této postavy poznáváme politické dění v naší zemi v letech nacistické okupace očima důležitého aktéra s dramatickým osudem. Sledovat z historického odstupu proměnu zásadového idealisty v ‚zrádce národa‘ je fascinující,“ říká.
Dvoudílný film Anatomie zrady - Emanuel Moravec (2020). Režie: Biser A. Arichtev.
Hlavní roli ve filmu ztvárnil Marian Labuda mladší. „Až jsem se lekl, jak jsme si fyzicky podobní. On byl ale vyšší, což se vyřešilo speciální obuví nebo podstavcem. Zajímavé pro mě bylo zamyslet se, jak bych se v tu chvíli sám zachoval, kdybych měl existenciální problémy a Němci mi nabídli spolupráci. Ale jedno vím určitě. Nikdy v životě bych neposlal vlastního syna bojovat za fašistické Německo a tím ho vlastně odsoudil na jistou smrt,“ přiznal herec.
Diváci v dalších rolích uvidí i Dana Droppovou, Rebeku Polákovou, Filipa Březinu, Oskara Hese, Jakuba Bartáka, Jiřího Hánu, Karla Hábla, Viktora Preisse, Ondřeje Vetchého nebo Pavla Kříže.
