Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kultura

RECENZE: Longital na novém albu hrají o tichu a slovech

Longital foto: Viktor Cicko

Desáté album bratislavského tria Longital je do značné míry souběhem dosavadních zkušeností jeho členů. Najdeme na něm ohlasy doby, kdy pracovali s elektronikou, i éry postavené na akustickém zvuku, artistní tendence při využívání smyčcových těles i zcela komorní anebo rockové instrumentace, osobité alternativní písničkářství i celkový dojem koncepčního projektu. V tomto komplexním smyslu je album Mauna vyvrcholením dosavadních tvůrčích tendencí skupiny.
  15:00

Longital uvádějí, že hlavním tématem Mauny je ticho. Poezii, otištěnou do jejich textů, konkrétně tedy do slov zpěvačky Shiny a v jednom případě slovenské básnířky Mily Haugové, těžko vysvětlovat, je ale jisté, že nejen ticho versus slova (Slova nese ostatně název píseň, která byla z alba vybrána jako první singl a byl k ní natočen výsostně poetický videoklip), ale také ubíhavost času a vůbec ztřeštěnost moderního světa je to hlavní, co tvůrce na albu ovlivnilo.

Aniž by se vůči tomu ostentativně vymezovali, už celkové ladění alba do velmi volných zvukomalebných kompozic napovídá, co chtějí Longital albem naznačit. Z tohoto úhlu pohledu jsou pak stěžejní slova textu písně Len sme sa dívali: „Priznaj si, že ti svet unikol / a nechápeš, čo sa tu deje / že nestíhaš vnímať všetko / čo sa v tej rýchlosti odvíja / ako keď ti z rúk / vypadne záchodový papier.“

Longital na Mauně pokračují ve své zvukové vynalézavosti, která je vlastní základnímu triu (Shina – baskytara, Daniel Salontay – kytary všech druhů, Marián Slávka – klávesové a bicí nástroje), a přispívají tentokrát i výrazní hosté. Nejen orchestr ve třech skladbách (jeho party na právě probíhajících koncertech supluje smyčcové kvarteto Longital Suita, se kterým skupina spolupracovala už dříve), ale také několik velmi výrazných instrumentalistů.

Trumpetista Oskar Török podmalovává některé skladby nejen svými typickými „atmosférami“, ale ve skladbě Všetko sa začína chvením přispívá k dojmu jakési moderní alternativní odpovědi na beatleovskou Penny Lane. Basista Rastislav Uhrík v některých skladbách vyloženě jazzově perlí, hodně posouvá například jednu z nejlepších skladeb alba Len závan, v níž si jeho part skvěle rozumí s rytmickou smyčkou i Salontayovou neobvykle nazvučenou lap steel kytarou.

A cello Mateje Tkáče výborně koresponduje nejen se Shininým typicky „klouzavým“ hlasem, ale třeba ve skladbě Čakanie na pozadí vytváří se Slávkovým klavírem a Salontayovým sitárem přirozenou konstrukci, která už se převažuje do sféry soudobé klasické hudby.

Longital možná dosáhli albem Mauna svého maxima i ve smyslu studiové práce (ve studiu Sono produkoval Ondřej Ježek). Bude zajímavé zjistit, jakou podobu budou nové skladby mít naživo. Třeba na pražském křtu 23. 11. v Paláci Akropolis. 

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!