„Načasování výstavy jsme trefili naprosto přesně, protože je od prosince 2019 do konce ledna 2020, což je přesně rozmezí, kdy byl Spejbl před sto lety vyřezán,“ řekl. Na panelech před Studijní a vědeckou knihovnou výstava nazvaná „36 500 dní Josefa Spejbla na divadelní scéně“ ukazuje loutku v jejích nejslavnějších okamžicích. „Loutka sama o sobě, přestože prošla kosmetickými úpravami, se za těch sto let příliš nezměnila. Jeho hlava procházela tak drobnými úpravami, že se to pozná až skutečně při bližším zkoumání - různě se mu špičatěly uši, zkracoval nos, brada, ale díky minimální změně podoby ho dnes poznávají diváci všech věkových kategorií,“ řekl Pfejfer.
  |
Spejblův vzestup ale nebyl snadný. Jeho vzhled prý vyvolával rozpaky a diváci měli nejraději scény, ve kterých dostával na frak. Dlouho také nemohl najít partnera. Až do roku 1926, kdy vznikla loutka jeho syna Hurvínka, vystupoval Spejbl s Kašpárkem či Švejkem.
Záhadou je podle Pfejfera osud úplně první loutky Spejbla. „Dnes už víme, že originální loutka Spejbla se někam ztratila, protože loutka, kterou máme v současnosti v archivu a je vedená jako originál, tak se rozhodně rozchází s tím, jak původně Spejbl vypadal,“ poznamenal. V Archivu města Plzně je podle něj jedna z nejstarších verzí zhruba z roku 1920. Další vzácnou ranou kopii má plzeňské Muzeum loutek půjčenou z muzea v Chebu.
„Na konci 40. let (20. století) Josef Skupa s řezbářem Hurvínka Gustavem Noskem věnovali dvojici Spejbla a Hurvínka příteli (Sergeji) Obrazcovovi do moskevského divadla a tam měly původně být ty originály,“ popsal Pfejfer. Loutku Spejbla později Skupova manželka Jiřina přivezla zpět a věnovala do městského archivu. „Nicméně se domníváme, že je to už Spejbl jiný. Kde je ta původní loutka, je záhadou,“ dodal Pfejfer. Výstavu připravil s Pavlem Vašíčkem z Divadla Alfa.
