Jobbik v dopise adresovaném prezidentovi kritizuje rozhodnutí udělit nejvyšší maďarskou poctu Kertészovi, neboť prý spisovatel v minulosti zpochybňoval maďarství. V rozhovoru pro list Die Welt totiž prohlásil, že v Maďarsku mají velké slovo antisemité a pravicoví radikálové.
ČTĚTE TAKÉ |
Tím, že Kertész vyznamenání přijme, udělí podle maďarského spisovatele Rudolfa Ungváryho "rozhřešení" konzervativní pravicové vládě premiéra Viktora Orbána. Podle serveru Index.hu se navíc stane Orbánovým poskokem, neboť vláda v centru Budapešti iniciovala letos k 70. výročí obsazení Maďarska Německem sporný památník. Ten je podle kritiků Orbánovou snahou odsunout do pozadí odpovědnost maďarských válečných činitelů za deportace Židů.
Naopak podle filozofky Ágnes Hellerové si Kertész zaslouží jakoukoli cenu, především pak tu maďarskou. Také šéfka budapešťského muzea totality Mária Schmidtová považuje vyznamenání pro 85letého Kertésze za ocenění jeho celoživotního díla.
Imre Kertész (*1929)Narodil se 9. listopadu 1929 v Budapešti. 30. června 1944 jej coby čtrnáctiletého chlapce deportovali do Osvětimi. Následně prošel zajetím v několika dalších koncentračních táborech, než se v roce 1945 po osvobození lágru vrátil do rodného Maďarska, kde se živil zejména novinařinou a manuální prací. Část svých textů napsaných v letech 1955 a 1960 včlenil do prvního románu Člověk bez osudu (Sorstalanság), který vznikal v letech 1960-1973. V osmdesátých letech se živil zejména literární a překladatelskou činností. Během své překladatelské kariéry převedl do maďarštiny množství autorů světového významu. 10. října 2002 získal jako první maďarský prozaik Nobelovu cenu za literaturu. Švédská Akademie své rozhodnutí odůvodnila následovně: „za spisovatelskou činnost, která hovoří ústy křehké zkušenosti jednotlivce tváří v tvář barbarské zvůlidějin.“ Kertészův román Člověk bez osudu (Sorstalanság) z roku 1975 dodnes platí za jeden z nejhodnověrnějších a nejvíce rozjitřujících románů o Holocaustu vůbec. Dále vyšlo: A kudarc (1988, Fiasko), Kaddis a meg nem született gyermekért (1990, Kaddiš za nenarozené dítě), A holocaust mint kultúra (1993, Holocaust jako kultura), Valaki más (1997, Někdo jiný) aj. zdroj: Kniha Zlín  Imre Kertész |
Imre Kertesz: Někdo jiný. Kronika proměny (2013)
Zatím poslední Kertészovou knihou je Někdo jiný - Kronika jedné proměny, která vyšla česky v roce 2013 v nakladatelství Kniha Zlín. V tomto velmi osobním díle se autor zabývá zejména problematikou identity. Jeho rámec tvoří deníkové zápisy z doby, kdy pracoval na překladu Wittgensteina. Děj se odehrává v mnoha centrech evropského kulturního dědictví: ve Vídni, Berlíně, Mnichově, Budapešti či Tel Avivu, jejichž ulicemi, přednáškovými sály i nádražními halami se prochází hluboce melancholický vypravěč.
