V úvodním dílu, nazvaném Smrt u jezera, se televizním divákům poprvé představil hlavní hrdina celé třicetidílné série, mladý člen SNB Jan Zeman. Zásadový příslušník v podání Vladimíra Brabce se během tří dekád z obyčejného policisty vypracoval až na eso pražské kriminálky, během kariéry se přitom potýkal nejen s obyčejnými zločinci, ale také politickými protivníky. Velký důraz kladli tvůrci seriálu zejména na události roku 1968, kterým věnovali dokonce tři díly.
V mnoha částech si scenáristé v čele se Sequensem - kterému sekundoval nejen dramaturg Jiří Procházka, ale i pracovníci rozvědky či tiskového odboru federálního ministerstva vnitra - vyřizovali účty s ideovými nepřáteli komunistické strany. Častým terčem byla katolická církev, bývalí nacisté skrývající se před spravedlností v západním Německu či Jižní Americe nebo agenti tajných služeb, ohrožující poúnorové Československo. Opomenuti ovšem nezůstali ani představitelé alternativní kultury.
Major Zeman (mohl se ale jmenovat i Hurych, Herych či Horák) má dodnes řadu fanoušků, kteří poukazují na jeho údajné filmové kvality a zároveň se pokoušejí snižovat význam ideologického podbarvení.
Český mýtus major Zeman |
Podle expertů se ale účelové ohýbání dějin dá nalézt nejen v dílech, kde hraje politika důležitou roli (Hon na lišku nebo Vrah se skrývá v poli), ale i tam, kde je námět na první pohled politiky prostý. Je tomu tak i v legendární Studně, až hororově laděném příběhu vraždy v rodině, který ale obsahuje narážky odsuzující rok 1968.
Z pohledu dnešního diváka - ale také třeba z pohledu člověka znalého československých filmových detektivek z 60. let a 70. let - přitom neobstojí ani často používané tvrzení o řemeslné kvalitě seriálu. Přes velké finanční prostředky totiž působí 30 případů majora Zemana občas až parodicky. Najdou se sice i díly vysloveně dobrodružné (zejména špionážní dvojepizoda Rukojmí v Bella Vista a Poselství z neznámé země), někdy ale Zeman odhalí zločince spíše náhodou, než díky detektivní práci.
Ve 30 epizodách, jež pokrývají období let 1945 až 1973, ovšem nechybí ani i ty, které pověsti o slušné detektivce přeci jen dostojí - například Kvadratura ženy, inspirovaná vraždou z počátku 50. let.
Přibývaly díly i politický vliv
Původní idea chytaného seriálu k výročí vzniku SNB přitom počítala právě s tím, že v něm budou nejzajímavější a nejznámější poválečné kriminální případy. Nápad se ale začal měnit, z plánovaných deseti dílů bylo nejprve 13, poté 28 a nakonec 30, a navíc začala hrát velkou roli politika.
Seriál, jehož se ve finále ujal zkušený režisér vacátkovských Hříšných lidí města pražského Jiří Sequens, ale neservíroval divákům politické sdělení vždycky otevřeně. Mnohem častější byla podprahová sdělení, kombinující reálný předobraz s ideologickým zabarvením.
Inspiraci skutečnými událostmi, ve scénáři ovšem překroucenými, lze snadno odhalit třeba v epizodě Strach (případ bratří Mašínů) nebo v Mimikrách (undergroundoví hudebníci kombinovaní s únosci letadla).
Právě kvůli ideologickému ovlivnění nebyl seriál po roce 1989 dlouho reprízován, Česká televize jej do programu zařadila až v roce 1999. Uvedení doplnila vysvětlujícími dokumenty a besedami, přesto ale sklidila kritiku od jednotlivců i organizací v čele s Konfederací politických vězňů.
Pozdější reprízy - vesměs na komerčních televizích, včetně slovenských - už ale takovou pozornost nepřitáhly. Seriál vyšel také na DVD.
Titulní postava kriminalisty v seriálu, který se natáčel v 70. letech v době tvrdé normalizace, vynesla popularitu, ale i opovržení představiteli titulní role Vladimíru Brabcovi.
Zemřel představitel majora Zemana, herec Vladimír Brabec. Bylo mu 83 let |
On sám se od propagandistického díla, v němž kromě něj hrálo i mnoho dalších populárních herců, dlouho nedistancoval. Až v roce 2008 v dokumentu ČT 13. komnata přiznal, že se za některé díly styděl. „Na začátku jsme nevěděli přesně, do čeho jdeme, potom už z toho nešlo utéct,“ vzpomínal.
