Patersonová zahájila svůj projekt letos v srpnu tím, že nechala poblíž norského hlavního města Osla zasadit tisícovku stromů. Ty mají po stovku let nerušeně růst, zatímco do fondu nevydaných knih bude každý rok přibývat jedno dílo vybraného autora. V roce 2114 se pak stromy porazí, z jejich dřeva se vyrobí papír a na ten se všechny knihy naráz vytisknou. O projektu informoval deník The Guardian.
Kniha jako poklad schovaný na dvorku
Čtyřiasedmdesátiletá Atwoodová je první literátkou, která na nabídku Katie Patersonové kývla a na knize pro Budoucí knihovnu už pracuje. Vědomí, že za jejího života si novou prózu nikdo nepřečte, ji prý netíží. "Tohle je věc, na kterou okamžitě řeknete ano, nebo ne. Podle mě to trochu evokuje dětství, kdy jsme si schovávali poklady na dvorku a doufali, že je v daleké budoucnosti někdo vykope," řekla Atwoodová listu The Guardian. Atwoodová je autorkou románů Z hlubim, Žena k nakousnutí, Příběh Služebnice nebo Slepý vrah.
Nezveřejněná literární díla budou postupně přibývat ve speciální místnosti, která se stane součástí veřejné knihovny v Oslu. Lidé budou znát jen jméno autora a název knihy, o obsahu se nedozvědí nic. Jména přispěvatelů bude každý rok vybírat odborná komise.
Patersonová svůj odkaz budoucím generacím pojistí tím, že do osloské knihovny instaluje i tiskárnu, s jejíž pomocí bude možné knihy vytisknout v případě, že lidstvo v následujících století současné techniky tisku na papír opustí. "Docela mě děsí, když pomyslím, že někteří ze spisovatelů, kteří své knihy poskytnou, se zatím ještě ani nenarodili," uvedla umělkyně.
