5. června 2017 18:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Márquez předběhl i odborné lékařské knihy. Sto roků samoty slaví padesát let

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Gabriel Garcia Marquez | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Gabriel Garcia Marquez | foto: Reprofoto

Od vydání nejznámější knihy Gabriela Garcíi Márqueze, kolumbijského spisovatele a držitele Nobelovy ceny za literaturu, uplynulo v pondělí 5. června přesně padesát let. Připomeňme si ji pěti věcmi, které o tomto klasickém díle světové literatury možná nevíte.

Porodní bolesti

„Na knize jsem pracoval osmnáct měsíců, psal jsem každý den, dokud nebyla kniha hotová,“ řekl v rozhovoru Márquez. Za tu dobu se o domácnost starala výhradně jeho žena Mercedes Barcha Pardo. Někde se ale uvádí, že kniha vznikala patnáct let a jen posledních osmnáct měsíců bylo hektických, a proto do toho ten zbytek Marquéz nepočítal. Spisovatele trápil věčný nedostatek papíru do psacího stroje, neboť Márquez rád trhal papír, když mu něco přišlo nedokonalé. Problém nastal i po dopsání - výsledný manuskript byl tak obsáhlý, že Márquezovi knihu odmítli všude vydat, dokud radikálně nesníží počet stran. To udělal jen s velkou nelibostí.

Sto roků samoty

Patrně nejznámější kniha Gabriela Garcíi Márqueze je fiktivní kronikou latinskoamerického městečka Maconda. Zaměřuje se hlavně na jeho vládce, militantní rodinu Buendíů. V knize se proplétají reálné prvky s magičnem, nadpřirozené jevy (např. létající koberce) jsou popisovány zcela samozřejmě, zatímco například led je zobrazen jako naprostý zázrak. Rod Buendíu zároveň trápí rodové prokletí - každý z členů je odsouzen k tísnivé samotě (odtud také název knihy).

Kniha Sto roků samoty. Světová knihovna Odeon.

Kniha Sto roků samoty. Světová knihovna Odeon.



Márquez popsal zdravotní stav dříve než lékařské knihy

Hned na prvních stranách Sto roků samoty napadne město Macondo mor. Po vzoru magického realismu začínají obyvatelé díky moru zapomínat názvy věcí a činností. Hlavní hrdina této části knihy, José Arcadio Buendía, tak v obraně nalepuje na všechny věci štítky s jejich jmény. Tuto kognitivní poruchu popsaly lékařské knihy až v roce 1975, osm let po vydání knihy. Daly ji jméno sémantická demence.

Chcete to zfilmovat? Mám ale podmínku...

Sto roků samoty je komplikovaná kniha, která na velkém prostoru popisuje celé generace v průběhu sta let. I tak šlo o žhavého kandidáta na zfilmování. První film podle Márquezovy Lásky za časů cholery se stal Hollywoodským trhákem s Javierem Bardemem v hlavní roli. Nabídka na adaptaci Sto roků samoty přišla téměř hned potom, ale spisovatel byl přesvědčen o tom, že je to nemožné. Když producent Harvey Weinstein za Márquezem přišel, tak ten s adaptací souhlasil, ale měl podmínku, která byla schválně nesplnitelná - Márquez chtěl, aby filmaři vypouštěli každý den krátké epizody a to po dobu sta let, jak je to v knize.

Nic z toho není smyšlené

Kniha položila základ literárnímu směru nazvanému magický realismus - dějí se v ní nepřirozené věci, které ale postavám připadají naprosto normální, tak se nad nimi příliš nevzrušují. Je jasné, že je vše smyšlené, ale Márquez tvrdil opak. Říkal, že o všech událostech, které se v knize staly, alespoň slyšel. „Jen musíte otevřít noviny a vidět, že všude ve světě se děje něco neobvyklého,“ řekl v rozhovoru v roce 1988. „V mé knize není jediná věc, která by se nezakládala na realitě,“ dodal. Tento postoj mu vydržel až do smrti.

Překladatel by si zasloužil vlastní knihu

Knihů Sto roků samoty do angličtiny přeložil profesor Gregory Rabassa. Rabassa za druhé války sloužil jako kryptolog a prolamoval nacistické tajné kódy. Naučil se mluvit plynule šesti jazyky a američané ho používali také na výslech důležitých vězňů. Márquez se rozhodl, že právě Rabassa přeloží jeho knihu, na základě rady od spisovatele Julia Cortázara. Čekal tak rok, než měl Rabassa konečně čas. Márquezovi se to ale vyplatilo, protože později prohlásil, že je Rabassův překlad mnohem lepší, než jeho vlastní španělský originál. Rabassa zemřel v roce 2016 v požehnaném věku 94 let.

Gabriel García Márquez

6. března 1927 - 17. dubna 2014

Kolumbijský spisovatel a novinář. Považován za průkopníka magického realismu. V roce 1982 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější díla patří Sto roků samoty, Láska za časů cholery, Kronika ohlášené smrti nebo Plukovníkovi nemá kdo psát.

Gabriel Garcia Marquez .
Veřejná pietní ceremonie v Mexiku se uskuteční v Paláci krásného umění a zúčastní se jí také mexický prezident Enrique Peňa Nieto a kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.
  • 0Diskuse