Jsou půvabné, jsou praktické, člověk se o ně nemusí starat, ale opravdu chceme, aby si nás podle nich pamatovaly příští generace? Řeč je o umělých květinách, které se čím dál víc zabydlují v českých domácnostech a restauracích a na rozdíl od těch pravých tu přetrvají desítky let.
Jejich estetiky si začal před čtyřmi lety všímat fotograf Dušan Šimánek poté, co na ně narazil ve vietnamské tržnici Sapa. Květiny pak začal sbírat, aby je mohl podrobit fotografickému výzkumu ve svém ateliéru. Některé snímal v celku, jiné rozebíral na části, aby z nich pak mohl vytvořit nejrůznější ornamenty. Výsledek jeho práce je nyní k vidění v pražské Fotograf Gallery pod názvem Herbář.
Nebezpečná přitažlivost. Umělé květiny někdy Dušan Šimánek srovnává s populismem. I on bývá atraktivní a lákavý, ale spousta lidí už nedomyslí, co v důsledku znamená.
Poznat Zdeňka Sýkoru jinak. Výstava známého umělce otevírá intimní svět |
„Osobně mu říkám herbář pro 22. století, je to ukázka toho, co tu po nás zůstane,“ vysvětluje sedmdesátiletý fotograf s tím, že ho odlesky popkultury zajímaly odjakživa. „V Sapě mě fascinovalo jak jejich množství, tak to, jakým způsobem se k nám importuje cizí kultura. Nejdřív jsem si při focení hrál jenom s kýčem, ale pak jsem přišel na to, že se dají rozebrat. V tu chvíli jsem přišel na klasický herbář.“
Část rostlin nafotil na modrém pozadí, aby vynikla jejich barevnost, u jiných si sám vyráběl papírová pozadí v barvě jednotlivých okvětních lístků, aby zdůraznil jejich melancholii a jak sám říká zvláštní smutek. Vznikla tak série snímků, která svou estetikou odkazuje jak k baroknímu holandskému malíři Janu Davidsz. de Heemovi, tak k Britovi Mattu Collishawovi, který se podobnému tématu věnoval před sedmi lety v instalaci The Venal Muse. Tehdy Collishaw v umělých květinách hledal dekadenci a erotiku.
Z 64 fotografií Šimánek s kurátorem Jiřím Ptáčkem vybral pro výstavu přibližně polovinu. „Jde o hru, zajímá mě, jak na ni lidé budou reagovat,“ říká fotograf s tím, že i to je důvod, proč na výstavě návštěvníci nenajdou popisky. Je jen na nich, aby si zátiší dekódovali podle svého. I když jednu výjimku přece jenom udělal–u jednoho z tisků je k vidění drobná visačka s čárovým kódem. Ta nahrazuje jak popisku, tak pomyslné botanické určení květin z klasických herbářů. Jen místo čeledi je tu Made in China a místo rodu kód s několikamístným číslem.
Dušan Šimánek: Herbář Kurátor: Jiří Ptáček Fotograf Gallery, Praha, do 2. 3. |
