Velký český filmový tvůrce je zpátky, napsal pod titulkem Ironie Jiřího Menzela v jeho nejlepší formě list La Croix, který podobně jako Le Figaro věnoval filmu skoro celou stránku. Menzel k našemu největšímu štěstí v 70. letech neztratil nic ze své vizuální vynalézavosti, temperamentu, svobody tónu a jemného humoru.
Výsledkem jeho scénáristických nápadů, montáže a bezchybného obsazení je osvěžující film, který je na výši nejlepších komedií, uvádí deník. Označuje dále Menzela za "věrného dědice určité baroknosti a českého ducha výsměchu na adresu sebe sama" a oceňuje "brilantní" výkon Ivana Barneva v hlavní roli.
Podle France Soir "sedmdesátiletý veterán Jiří Menzel osvědčil neobyčejnou vitalitu a osvěžující vyzývavost" a "exceluje v umění pozorovat (věci) a v humoru s nehnutou tváří". Menzel se střehne toho, aby hlavní postavu traktoval jako hrdinu, nebo jako antihrdinu. Právě v tom spočívá zajímavost této burleskní tragédie, jejíž elegance v určitém smyslu připomíná film Roberta Benigniho Život je krásný, napsal deník.
Češi si vždycky najdou důvod k smíchu, určitě proto, že dějiny jejich země jsou tragické. Film Jiřího Menzela je toho dalším důkazem, píše Les Echos, podle něhož film balancuje mezi burleskou a absurdností. Apologie čímana, nebo odsouzení oportunisty? Kamera jakoby váhala, ale ironie je tu pořád, uvádí tento list, který hlavní postavu díla, číšníka Jana Dítěte, označuje za českou obdobu Balzakovy postavy Rastignaka.
Podle Le Figaro Menzel vytvořil ironickou komedii, která skřípe mezi zuby a je nanejvýš osvěžující. I když se tam dají najít některé těžkopádnosti a opakování, je to opravdu nápaditá adaptace (díla Bohumila Hrabala), soudí list. I on vyzdvihuje výkon Ivana Barneva, podobně jako Libération, který do své chvály zahrnuje i Oldřicha Kaisera, představitele Jana Dítěte v pozdějším věku. Tento list zakončuje svou příznivou kritiku díla "poslední dobou zanedbávaného Menzela" slovy "už tu byly i méně elegantní návraty".
Návrat Jiřího Menzela do francouzských kin přivítal i týdeník Paris Match. Napsal, že "tato cynická, čistá, krutá a senzuální lidská a dramatická komedie, která před červenou barvou krve obětí dává přednost černi korozivního humoru, znovu dodává lesk Oscaru, který dostal Menzel za Ostře sledované vlaky". "Jako všechny silné nápoje je i tento doporučeno konzumovat v sále," uvedl.
Výsledkem jeho scénáristických nápadů, montáže a bezchybného obsazení je osvěžující film, který je na výši nejlepších komedií, uvádí deník. Označuje dále Menzela za "věrného dědice určité baroknosti a českého ducha výsměchu na adresu sebe sama" a oceňuje "brilantní" výkon Ivana Barneva v hlavní roli.
Podle France Soir "sedmdesátiletý veterán Jiří Menzel osvědčil neobyčejnou vitalitu a osvěžující vyzývavost" a "exceluje v umění pozorovat (věci) a v humoru s nehnutou tváří". Menzel se střehne toho, aby hlavní postavu traktoval jako hrdinu, nebo jako antihrdinu. Právě v tom spočívá zajímavost této burleskní tragédie, jejíž elegance v určitém smyslu připomíná film Roberta Benigniho Život je krásný, napsal deník.
Češi si vždycky najdou důvod k smíchu, určitě proto, že dějiny jejich země jsou tragické. Film Jiřího Menzela je toho dalším důkazem, píše Les Echos, podle něhož film balancuje mezi burleskou a absurdností. Apologie čímana, nebo odsouzení oportunisty? Kamera jakoby váhala, ale ironie je tu pořád, uvádí tento list, který hlavní postavu díla, číšníka Jana Dítěte, označuje za českou obdobu Balzakovy postavy Rastignaka.
Podle Le Figaro Menzel vytvořil ironickou komedii, která skřípe mezi zuby a je nanejvýš osvěžující. I když se tam dají najít některé těžkopádnosti a opakování, je to opravdu nápaditá adaptace (díla Bohumila Hrabala), soudí list. I on vyzdvihuje výkon Ivana Barneva, podobně jako Libération, který do své chvály zahrnuje i Oldřicha Kaisera, představitele Jana Dítěte v pozdějším věku. Tento list zakončuje svou příznivou kritiku díla "poslední dobou zanedbávaného Menzela" slovy "už tu byly i méně elegantní návraty".
Návrat Jiřího Menzela do francouzských kin přivítal i týdeník Paris Match. Napsal, že "tato cynická, čistá, krutá a senzuální lidská a dramatická komedie, která před červenou barvou krve obětí dává přednost černi korozivního humoru, znovu dodává lesk Oscaru, který dostal Menzel za Ostře sledované vlaky". "Jako všechny silné nápoje je i tento doporučeno konzumovat v sále," uvedl.
