Metoda Markovič: Straka. Kde sledovat true crime sérii o spartakiádním vrahovi?

Žánr true crime je mezi českými diváky velmi oblíbený. Prokázal to už seriál režiséra Pavla Soukupa Metoda Markovič: Hojer z roku 2023, který sesbíral tři České lvy a na mezinárodním festivalu Serial Killer ho porota zvolila nejlepším seriálem v hlavní soutěži.

Pod Metodou Markovič: Straka je podepsán částečně obměněný autorský tým. Scénář napsal stejně jako u hojerovského seriálu Jaroslav Hruška, režie se ale místo Soukupa ujali Tomáš Pavlíček a Jan Vejnar. Za oběma seriály stojí producent Tomáš Hruška.

Petr Lněnička v roli Markoviče

V hlavní roli se představí opět Petr Lněnička, který za ni získal Českého lva. „S postavou Jiřího Markoviče jsem strávil docela dost času, proto stále platí, že si nesmírně vážím jeho práce. Nejen jeho osobního přínosu, ale i práce jeho kolegů z tehdejší doby i z dnes,“ řekl Lněnička, který kvůli postavě osobitého vyšetřovatele s lidským přístupem a pochopením musel přibrat a začít kouřit.

Mezi hojerovským a strakovským seriálem si navíc „odskočil“ ještě k natáčení dalšího oceňovaného filmu Vlny z doby pražského jara a invaze do Československa. Lněnička v něm hraje novináře a disidenta Jana Petránka.

V seriálu Metoda Markovič: Hojer, který je zaměřen na vyšetřování sexuálních vražd v konce 70. let, se jako Lněničkův protivník představil Petr Uhlík. Za ztvárnění role sadisty a kanibala získal Českého lva. Ve strakovské sérii se Lněnička coby vyšetřovatel utkává s jiným oponentem.

Ze seriálu Metoda Markovič: Hojer

Kdo hraje vraha Straku?

Hlavního Strakova protivníka, spartakiádního vraha Jiřího Straku, hraje Maxmilián Kocek, kterého diváci znají ze seriálu Sex O’Clock. Jak přiznal v jednom z rozhovorů, pro roli sadistického, chladnokrevného vraha těžko hledal tu správnou polohu. Na rozdíl od postavy Adama ze zmíněného komediálního seriálu totiž nemohl spoléhat na to, co má se ztvárněným antihrdinou společného.

Učil se jeho gesta i mimiku, nechtěl ale na druhé straně upadnout do pouhé imitace. „Zpočátku se nedá úplně odhadnout, nakolik je lepší skutečnou osobu napodobit a nakolik je třeba ji vytvořit podle sebe. S režiséry jsme se snažili to udělat 50 na 50. Neměla by to být úplná imitace, je potřeba tam dát osobní vklad,“ řekl Kocek.

Maxmilián Kocek v hlavní roli seriálu Sex O’Clock

Vyšetřovatel Jiří Markovič (1942–2022).

VIDEO: Spartakiádní vrah děsil i soudruhy. Straka po kastraci žije pod jiným jménem na Moravě

Skutečný případ spartakiádního vraha Straky

Seriál Metoda Markovič: Straka je inspirován skutečnými událostmi z jara 1985, kdy se v Praze začaly objevovat mrtvoly mladých žen. Další čelily sexuálnímu napadení nebo podezřelému stalkerovi, což ale ani všechny neohlásili. Kriminalisté tak zpočátku nevěděli, že mají co do činění se sériovým vrahem, a vyšetřovali případy odděleně.

Ve chvíli, kdy se případ dostal k tehdy již uznávanému vyšetřovateli násilných zločinů Jiřímu Markovičovi, rozmohla se v Praze již hysterie. Jak vzpomínali někteří pamětníci, obyčejní muži se báli oslovit na veřejnosti ženy, aby nedostali kabelkou. I když to zní jako přehnaná reakce, Straka si skutečně vytipovával ženy i v tramvajích, jednu dokonce doprovázel z nočního spoje do jiné části Prahy. Že s ní nejde dobrotivý ochránce, ale sexuální predátor se zločinnými plány, se ukázalo až poblíž jejího domu, kdy ji napadl.

Jiří Markovič s Jiřím Strakou

Straka před domem, kde zavraždil lékařku Věru.

Spartakiáda a tlaky shora

V Praze měla v červnu 1985 začít VI. československá spartakiáda – obrovská sportovní akce na Strahově, která měla i silný politický aspekt a na kterou měly dorazit tisíce mladých cvičenek z celého státu. Celkem se jí nakonec účastnilo přes 180 000 lidí a zhlédlo ji více než milion diváků. Řádění neznámého sériového vraha v hlavním městě bylo proto potřeba včas zastavit.

Nejvyšší místa chtěla mít případ brzy uzavřený. Klasický směr pátrání po recidivistech a „známých tvářích“ s násilnou minulostí nepřineslo úspěch. Markovič si na pomoc vzal i psychology, aby vytvořili to, čemu se dnes říká profil pachatele. Spolu s pečlivou analýzou dalších pražských případů, včetně těch nenápadně vypadajících, jako byly „pouhá“ okradení žen či obtěžování, se dostal na stopu dosud netrestaného mladíka z Prahy 4.

Třídně nevyhovující zločinec

Tento „nepravděpodobný pachatel“, kterého Jiří Markovič a spisovatel Viktorín Šulc přirovnávají ve společné knize k bílému tygrovi, k naprosté raritě, měl navzdory svému věku (16 let) tak vypracovaný modus operandi, že snese srovnání s nejhoršími sériovými zabijáky, jak je známe ze světové historie kriminalistiky.

Takové srovnání se ale za socialismu nijak nezdůrazňovalo, socialistický svět se rád chlubil absencí sériových vrahů, zločiny byly vykládány jako důsledek třídního bezpráví, chudoby nebo jiných vnějších vlivů, za které může zjednodušeně řečeno špatná výchova. Mladík z úplné rodiny, s pracujícími rodiči, a navíc student hornického učiliště, se jako zločinec nehodil.

Jeho chladnokrevnost, s jakou zločiny plánoval, jak zakrýval stopy i to, že na své „vražedné“ výpravy vyrážel o víkendech cestou od rodičů, ukázaly jeho osobnost v novém, hrozivém světle. Tady už nešlo házet vinu na vnější prostředí.

Straka předvádí manipulaci s tělem Věry F.

Straka a v pozadí mnoho „zvědavců“.

Snímek z rekonstrukce vraždy v Hloubětíně.

Maxmilián Kocek jako vrah Straka

Z dokumentace, která se tehdy pořizovala při rekonstrukcích zločinů, je patrná nepochopitelná citová oploštělost, chladnost, věcnost, z jaké běhá mráz po zádech. Tu si uvědomoval i herec Maxmilián Kocek, který ji vnímal jako nejproblematičtější část své roce: „Nejtěžší na tom bylo říkat ne úplně hezké věci s klidnou tváří“.

Jiří Straka byl nakonec dopaden v květnu 1985, jen pár dní po své poslední, třetí vraždě. Kromě nich měl na svědomí i další dva vražedné pokusy – u jednoho nechal oběť na místě v takovém stavu, že se sám divil, že ji našli ještě živou... Soud ho uznal vinným také z dalších trestných činů, jako bylo znásilnění, krádeže či loupež. Na výměru trestu už to ale vliv mít nemohlo. Jako mladistvý nemohl dostat víc než 10 let, a to také dostal.

Z vězení ho předčasně (o rok dříve) „vysvobodila“ amnestie prezidenta Václava Havla, svobody se ale hned nedočkal. Čekalo ho dalších 10 let v ústavní léčbě, tu opustil v roce 2004.

Straka při rozhovoru ve vězení.

„Neoběsili jste mě, tak mě nechte žít.“ Spartakiádní vrah si po propuštění změnil jméno a oženil se

Straka po propuštění

Krátce poté vystoupil v pořadu Reportéři ČT, kde promluvili také jeho rodiče. Sám Straka svých činů litoval, tváří v tvář synovi jedné ze svých obětí se omlouval. Reportáž ukázala, jak zásadně spartakiádní vrah zasáhl do života celých rodin, a hlavně dětí, které přišly v raném věku o matku. Jak ve své knize poznamenává psycholog Andrej Drbohlav, spatření vraha v televizi vedlo také k předčasnému úmrtí jednoho z blízkých příbuzných další oběti.

Straka si po propuštění změnil jméno, podle posledních známých informací žil na severu Moravy. V roce 2015, když reportéři iDNES.cz jeho bydliště vypátrali, se k minulosti už nijak vracet nechtěl.

Vyšetřovatel Jiří Markovič se uvedení seriálu nedožil, zemřel v roce 2022 ve věku nedožitých 80 let. Viktorín Šulc, spisovatel a novinář se zaměřením na kriminální případy, zemřel loni 24. ledna.