Lidovky.cz Michal Maudr byl u začátků taneční hudební scény po sametové revoluci. Dá se jeho přínos scéně nějak popsat?
Byl to nepochybně výrazný DJ, jeden z prvních, který se u nás snažil hrát house holandského typu a vůbec evropského střihu. Jezdili sem i díky němu DJ kamarádi hlavně z Belgie či Holandska. Vůbec poprvé, myslím, byla house party v roce 92 U Melouna na Starém městě, kde se Michal zamiloval do desek. Zásadní pak bylo pro něj i založení agentury Roxydust, kterou Michal tvořil s Petrem Hoškem z Plexis a produkční duší Jardou Krampolem. Ti s námi, agenturou Lighthouse, hlavně v 2. polovičce devadesátek dělali všechny ty zásadní taneční akce jako byla třeba i legendární party Shake či Lucky People Center.
Josef SedloňNarodil se 6.prosince 1969. Od roku 1983 se začal zajímat o alternativní hudební scénu. První vystoupení si odbyl v roce 1991 na Strahově v klubu 007. Jedna z nejvýraznějších postav české dýdžejské scény. Průkopník taneční elektronické muziky v devadesátých letech. Momentálně má pravidelné pořady na stanici Radio 1, od roku 2005 spolupracuje s Palácem Akropolis. Je jedním ze zakladatelů festivalu Spectaculare a promotérské agentury Lighthouse.  Josef Sedloň |
Lidovky.cz Co se vám ke jménu DJ Loutka vybaví?
Usměvavý pohodový kluk, do teď si pamatuji jeho sety, které byly velmi osobité. Vůbec se nebál mixovat docela různorodé věci, občas tam hodil tvrdší skladbu, jindy zase hrál nějakou víc vokální věc, takže byl stylově docela rozkročený. Ale vždycky to byla hudba hodně taneční, s důrazem na melodii, takže ho hodně milovaly holky, no a když ty tancují, tak chlapi automaticky taky. Jeho hudba byla prostě taneční, groovy a sexy. Přestože jeho mixy nebyly tak precizní, jako u jiných dýdžejů, třeba jako Pavel Bidlo, on měl přednost jinde – uměl výborně pracovat s davem. Jeho party byly díky tomu v devadesátých letech nezapomenutelné. Sám jsem tam chodil, hodně mě to také jako dýdžeje ovlivnilo.
Lidovky.cz Navazují na vaši generaci mladší dýdžejové? Nebo už jsou příliš ovlivnění zahraničím?
Je přirozené, že oba přístupy fungují. Myslím, že někde v podvědomí ta scéna zůstává, pokud byli někdy na nějaké party v mládí, tak je to určitě nějak zasáhlo. V současné době internetu je to teď úplně někde jinde. V devadesátkách lidi museli prostě přijít a tu muziku si poslechnout, nebyla tak lehce k dispozici. V novém miléniu se věci hodně změnily. U nás se hodně rozmohl styl drum´n´bass, původně tu bylo spíš techno a house. My jsme tenkrát zase v agentuře Lighthouse tlačili spíš breakbeat, ten se ale tak masivně nechytl. Drum´n´bass se zde ale rozjel nejvíc a dneska tu máme největší festival věnovaný tomu stylu na světě.
Zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů DJ Loutka. Bylo mu 51 let |
Lidovky.cz Jak se od devadesátých let do dneška proměnila dýdžejská scéna?
Tak předně my jsme začínali všichni hrát z vinylových desek. Na těch tehdy vycházela ta nejlepší muzika. Já to cítím tak, že okolo roku 2005 přišel zlom a digitalizace převládla, hudba pronikla na internet, kde se začaly objevovat jednotlivé tracky. Rozdíl mezi deskou za tři sta padesát a trackem za desetinu už byl moc velký. Většina dýdžejů pak přešla na digitál, desky začaly mizet a sehnat nějaký tracky na desce už třeba ani nešlo, i když jste ho třeba chtěl hrát. Tak jste radši zašel na internet a měl ho ještě ten den. Jinak byste ho museli hledat, objednávat vinyl a pak se modlit, jestli vůbec přijde. A ještě jste do toho dali hromadu peněz.
Lidovky.cz Jak se to promítlo do samotné taneční muziky?
Samozřejmě tím hudba trochu degradovala. Začala se objevovat spousta špatné muziky, zároveň ale hodně i té dobré. Člověk se v tom už musel lépe orientovat a pokud ne, tak se hudebně ztratil. Druhá věc pak je, že spousta mladých začala hrát prostě proto, aby byli dji a hodně i kvůli nějaké slávě. V současnosti už hrají přes programy, které jim srovnají beat a leckdy nemajíani ten správný cit pro mixování. Objevilo se ale i hodně dobrých dýdžejů, kteří ani nebyli známí tady u nás, a přesto se prosadili i v zahraničí. Michal si v zahraničí zahrál taky, ale za hvězdu venku tam nebyl. Bylo to dané tím, že se mu příliš nepodařilo prosadit se jako producent, i když to zkoušel. Pořád byl lepší jako DJ. Měl dar přijít před lidi a cítit, co je baví, a udělat skvělou party. Byl hodně citlivý člověk, dokázal to z lidí navnímat. Poslední roky jsem sledoval, že začal hrát tvrdší muziku, jeho sety mě někdy nebavily tolik jako tenkrát. Ale každý se vyvíjí, nikdo nechce hrát to samé celý život.
Lidovky.cz Často popisujete vaší scénu v devadesátých letech jako komunitu srdcařů. Zůstaly ještě takové ostrůvky lidí, pro které to není jen komerce?
Určitě. Nechci, aby to vyznělo tak, že tohle už úplně vymizelo. Ta scéna se posunula, komercionalizace přišla hlavně v té minulé dekádě, ale v poslední době se dobrá muzika zase vrací,zpět do undergroundu. S tím se ale dalo počítat, že tu nebudou jen ty, s prominutím, „nablblé“ mega party, že tu budou skupiny lidí, kteří si pojedou to svoje, ať je to techno, ambient nebo psytrance a budou organizovat svoje vymazlené akce. A to je skvělé, nemám o scénu v tomhle směru obavy. Navíc vzniká spousta mladých talentovaných producentů na poli elektronické taneční hudby, kteří vydávají v zahraničí a hrají venku.
DJ Avicii zemřel na vykrvácení, pořezal se střepem z láhve, píše server |
Lidovky.cz Z pohledu veřejnosti bývá taneční scéna občas vnímaná jako subkultura, kde si účastníci party vezmou nějakou drogu a chtějí se vyřádit. Nastal v tomhle nějaký posun?
Zdravý styl pronikl do všeho… Zároveň ale cítím, že se to navzájem nevylučuje. Každý má svou osobní svobodu, touhu poznat v životě něco nového, od toho ten život je. Samozřejmě když si člověk ulítne dlouhodobě na droze, to je špatné, to nikomu nepřeju. Zároveň ale žít život úředníka systému, který se maximálně někde „zlíská“ alkoholem, to mi přijde možná horší. Drogy tady byly vždycky, i v rockový muzice. Indiáni je používali spirituálně, což je podle mě nejlepší varianta, možností je dneska taky dost. Dnešní doba tomu nahrává, aby se člověk svobodně vyvíjel. Soudit jiné je trochu slepé, ať se každý podívá na to, jestli je šťastný, a to je to podstatné.
Lidovky.cz Vídáte tyhle „typické úředníky“ na akcích? Mají tendenci ze svých životů utíkat?
Ano, chtějí zažít něco jiného, ale také chtějí být in. Zásadní ale je, aby na ty akce chodili kvůli muzice. Jsou nadšení lidé, kteří jezdí za muzikou po celých Čechách. Takže věřím, že hudba je hodně silný element i po duchovní stránce. Pro mě pořád platí: „Řekni mi co posloucháš a já ti řeknu, jaký jsi.“
Lidovky.cz Vaše generace začínala na vinylech. Jaký pocit ve vás vyvolává pohled na DJ, který hraje z laptopu?
Nechci nikoho soudit z čeho hraje. Pro mě je důležitá energie, kterou ta jeho muzika má, a když má tu správnou, tak ten DJ nemusí ani tak skvěle mixovat. Vnímám to už hodně osobně. Existuje i hudba, která mi dělá až fyzicky špatně. Přeji pak takovému DJovi, ať se dál vzdělává v mixu a vyvíjí se v životě hlavně jako člověk. A když to pak vše potká a povede tak, jak to dokázal na parties právě Michal, stává se rázem z DJingu umění a to je pak už jen čirá alchymie.
Politiku v písních neřeším. Připomínám morálku a důstojnost člověka, říká Aneta Langerová |
Lidovky.cz Je dnes snazší se jako DJ uživit?
To nevím. Řekl bych spíš, že ne. DJů je u nás čím dál víc, kamarádi si dělají na svých párty DJe mezi sebou místo toho, než aby zaplatili nějakého známého a je to přirozené. To už musíte skutečně udělat track, překročit tu hranici mezi dýdžejem a producentem. A jakmile k tomu dojde, tak až nějaký klubový hit mu otevře dveře do předních klubů, do zahraničí, do rádií a tak dále.
Lidovky.cz Mladá generace je o více než dvacet let mladší. Vidíte mezi nimi někoho, kdo jednou odejde s podobným statutem legendy jako Michal Maudr?
Předně si nepřeji, aby odcházeli jako Michal. Když si někdo sáhne na život, je to vždy smutné. Mladí talenti tady určitě jsou, cítím, že tu jsou lidi, kteří se určitě dostanou i do zahraničí. Hranice se mažou, spousta našich producentů už v zahraničí třeba i hraje a my možná o tom ani nevíme. Nikdy jsme neměli žádnou mega komerční star, to asi ne. Ale nějaké nové undergroundové hvězdy už tu jsou. Třeba Schwa, Nobody Listen nebo producent Floex.
