Pondělí 25. ledna 2021svátek má Miloš 1 °C sněhové přeháňky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Mladí si musejí poradit. 3KinoFest láká na skvosty středoevropské kinematografie

Nikdy nebrečím. Tvrdí to o sobě sedmnáctiletá Ola (Zofia Stafiej), hrdinka... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nikdy nebrečím. Tvrdí to o sobě sedmnáctiletá Ola (Zofia Stafiej), hrdinka... | foto: DAFILMS

PRAHA Probíhající online festival středoevropského filmu 3KinoFest nabízí na tři desítky titulů, z toho sedmnáct v soutěži. České a některé slovenské snímky ze soutěžní kolekce už se k českým divákům dostaly dříve, objevné tak může být především setkání s ukázkami současné polské a maďarské kinematografie.

Pojítkem velké části filmů v soutěži, jejíž porotě velí Agnieszka Hollandová, jsou postavy mladých hrdinek a občas i hrdinů, kteří si musejí poradit s problémy dospělých. Esenci takového případu nabízí snímek polského režiséra Piotra Domalewského I Never Cry. 

Mezinárodní název snímku zůstal i pro české uvedení a má to své opodstatnění: velká část děje se odehrává v Irsku. Sedmnáctiletá Ola se tam vydává vyřídit náležitosti spojené s repatriací ostatků svého otce, který zahynul při práci v překladišti kontejnerů. Olina matka jednak neumí anglicky, jednak se musí starat o Olina postiženého bratra.

Ola srdnatě vyráží na cestu do neznámého světa, kde jsou příšerně drahé cigarety a pracovníci z východní Evropy si mohu nechat jen zdát o spravedlivém zacházení. Ola se musí vypořádat nejen s byrokratickými těžkostmi, ale především s vlastním vztahem k otci, který jí (alespoň jak se jí to jeví) zůstal hodně dlužen. Snímek se za moře nevydal jen dějem, také jeho styl výrazně čerpá z ostrovní tradice sociálního dramatu. Uznání zaslouží představitelka hlavní hrdinky Zofia Stafiejová i to, jak ústrojně ve filmu „hraje“ mezinárodní koprodukce.

Podobně dobře zafungovala spolupráce v italsko-polském intimním, pozvolna rozvíjeném dramatu Sole režiséra Carla Sironiho. Jeho hrdiny jsou těhotná polská dívka Lena a bezprizorný italský mladík Ermanno. Jejich úkolem je strávit spolu několik posledních týdnů těhotenství. Mladík má předstírat, že je otec dítěte, a to pak dát k adopci své bohaté tetě. Lena a Ermanno mají z akce vyjít bohatší o tisíce eur, odnesou si toho však více, než čekali. Navzdory trochu krkolomné zápletce nabízí snímek citlivou studii sblížení dvou lidí, kteří jsou v mnoha ohledech cizinci.

Nedotýkat se

Když se nezletilá dívka vine k o generaci staršímu muži, jsou na obzoru velké problémy. Tuto (zdánlivě) samozřejmou pravdu prověřuje hned několik filmů v soutěži 3KinoFestu. Nejenergičtěji se do problému opřela polská režisérka Małgorzata Imielska ve filmu Vše pro mou matku. Hrdinkou tu je další sedmnáctiletá Ola, tentokrát chovankyně nápravného zařízení pro mladistvé, kam se dostala za útěky z dětského domova. Ola je nesmírně talentovaná běžkyně, údajně aspirující na reprezentační kariéru. Trénuje ovšem jen na plácku v „pasťáku“ a její hlavní motivací je zavděčit se své matce, která byla rovněž úspěšná běžkyně, ale dcery se už dávno, nejspíš kvůli vlastním problémům s drogami, zřekla. 

Ola dělá vše pro to, aby matku vypátrala, a proto se nechá také adoptovat manželským párem bydlícím nedaleko místa, kde by matku mohla potkat. Věci se však vůbec nevyvinou dobře, a navíc po návratu do nápravného ústavu vyvře další aféra se zneužíváním chovankyň. Snímek osciluje mezi vnímavým vhledem do komunity dívek na okraji zájmu společnosti a poněkud nešťastnou snahou dostat do příběhu víc motivů, než se do něj vejde.

Subtilnější pohled na podobné téma přináší film maďarského režiséra Zoltána Nagye On the Quiet (kde pro změnu absence českého názvu moc smyslu nedává). Odehrává se na hudební konzervatoři v menším městě, kde se starší oblíbený profesor Frigyes, dirigent školního orchestru, nepatřičně chová ke studentce prvního ročníku. Příběh je ovšem vyprávěn přes postavu osmnáctiletého houslisty Dávida, k němuž vyplašená Nóri získá důvěru a svěří se mu. Citlivý Dávid bojuje s nedůvěrou okolí i s bezmála synovskou úctou, kterou k profesorovi chová; s těžkou situací se pere neobratně a nijak ideálně ji nezvládne. Ve výsledku zůstávají nezodpovězené otázky a silné trauma způsobené pokřiveným přístupem profesora Frigyese.

Snímek je o to zajímavější, že k němu maďarská kinematografie dodala do soutěžního programu svého druhu antitezi, rovněž citlivě a plasticky zpracovanou. Ve filmu Barnabáse Tótha Ti, kteří zůstali, zasazeném do poválečného období, k sobě najdou cestu šestnáctiletá Klára a dvaačtyřicetiletý gynekolog Aladár, k němuž ji na prohlídku přivedla její pěstounka.

 Klára i Aldo přišli o rodiny a nespoutaná dívka tichého muže záhy „adoptuje“, částečně se k němu přestěhuje a oba ze vzájemné blízkosti čerpají životodárnou energii. Ve vší počestnosti, ovšem profesorce z gymnázia, která zahlédne v parku Kláru odpočívat s hlavou v Aldově klíně, se to těžko vysvětluje. Navíc právě začíná doba komunismu, kdy každá odchylka od běžně chápané morálky může být těžce zneužita. A sami aktéři cítí, že vztah mezi nimi se úplně nevejde do definice náhradního otce a adoptivní dcery. Lyrický, provokativní a jistou rukou natočený příběh byl oceněn Maďarskou filmovou cenou za nejlepší film.

Ženy na odstřel

Z víceméně realistických příhod ostatních mladých hrdinek vybočuje polský soutěžní příspěvek Eastern režiséra Piotra Adamského. Je zasazen do alternativní polské současnosti, podbarven westernovou hudbou a líčí dobrodružství dvou protivnic, na něž přišla řada při řešení krevní msty znepřátelených rodin. Vyhrocenou situaci je možno sledovat jako podobenství o sektářství, institucionalizované nesnášenlivosti a zatvrzelosti v polské společnosti, přičemž mladé ženy a jejich solidarita by mohly být jakousi nadějí – i když jistotu snímek, který překračuje rámec pouhé kuriozity, nedává.

K nejzajímavějším filmům přehlídky patří snímek Poláka Piotra Ryczka Jsem REN. Jeho hrdinka už sice není úplně mladá, ale má mladého syna a navíc – je android. Dokonalý pomocník do domácnosti, který se porouchal, a tak se řeší jeho oprava nebo vyřazení z provozu. Co přesně se stalo, zůstává dlouho tajemné, a s plnou silou to vysvětlí vlastně až závěrečný titulek.

3KINOFEST

■ Sedmý ročník festivalu středoevropského filmu je online a trvá do 15. listopadu. Filmy lze sledovat v online půjčovně www.dafilms.cz, na webu Městské knihovny v Praze (www.mlp.cz) nebo na vlastních stránkách 3KinoFestu (www.3kino.cz). Cena vstupenky je 75 Kč za jeden film, cena akreditace na celý festival činí 520 Kč.

■ Slavnostní vyhlášení cen se uskuteční 14. listopadu v podobě společného vysílání z polských studií ve Varšavě (Kino Kultura) a v Nowe Sóli a z pražské Ústřední knihovny na Mariánském náměstí. Součástí akce budou videohovory s vítězi. Mezinárodní porota v čele s polskou režisérkou Agnieszkou Hollandovou udělí ocenění ve třech kategoriích: cenu za nejlepší celovečerní hraný film, cenu za nejlepší celovečerní hraný debut a zvláštní cenu poroty.

Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky

TEST e-shopů potravin: Ráno objednáte, po obědě pečete. Nebo za tři dny

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Když před necelými třemi lety testovala MF DNES internetové prodejce potravin, nacházela se většina Čechů ve stadiu...

Zařiď to, nebo ti vypálím barák. Jak fungovala fotbalová chobotnice

Roman Berbr na mimořádné valné hromadě Fotbalové asociace ČR. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Pro Náčelníka, jak mu přezdívají, bylo přichystáno pravé šampaňské, propiska s gravírovaným jménem Berbr, manžetové...

Tečka za čínskou érou. Skupina Lobkowicz řeší zavírání dalších pivovarů

Pivovar Klášter | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Skupina Lobkowicz se zbavuje „těžkého nákladu“. V ohrožení jsou tři ze sedmi pivovarů. Kromě Uherského Brodu a Kláštera...