Právě nový majitel dílo muzeu zapůjčil, uvedl dnes list The New York Times. Munch mezi lety 1893 až 1910 namaloval čtyři verze svého nejslavnějšího obrazu. Tři se nacházejí v norských muzeích a do zahraničí se podle newyorského listu nepodívaly léta.
Verze, která bude od 24. října do 29. dubna vystavena v New Yorku, je jedinou v soukromých rukou. "Pro naše návštěvníky je to neuvěřitelná příležitost vidět něco, co je jinak těžko k vidění," podotkl ředitel Muzea moderního umění Glenn Lowry.
K TÉMATU: |
Munchův pastel letos v červenci na aukci v síni Sotheby's v New Yorku koupil neznámý kupec. Částka 120 milionů dolarů je vůbec největší, jakou kdy kdo za obraz zaplatil. V médiích se později objevily spekulace, že novým majitelem díla je americký miliardář Leon Black, který stojí v čele kapitálového fondu Apollo Management. Black je členem správní rady Metropolitního muzea umění. Instituce ale totožnost majitele tají.
Norský expresionista Munch se snažil obrazem zachytit ztrápenou duši moderního člověka. "Šel jsem po cestě se dvěma přáteli - začalo zapadat slunce - obloha náhle krvavě zrudla - zastavil jsem se, opřel jsem se o plot k smrti unaven - obloha nad modročerným fjordem plála šarlatem krve - moji přátelé šli dál a já tam zůstal stát chvějící se úzkostí - a cítil jsem, jak přírodu prostupuje silný, nekonečný výkřik," popsal autor okolnosti vzniku obrazu na rámu obrazu, který bude nyní k vidění v New Yorku.
Nejčastěji reprodukované dílo
Historikové označují Výkřik za Munchovu reakci na impresionismus, jenž podle něj zobrazoval jen postavy, které pletou šály nebo si čtou. Výkřik ale odrážel i momentální stav tehdy třicetiletého umělce, který hodně pil, nepřetržitě kouřil, trpěl nedostatkem peněz i nešťastnou láskou a obával se, že podlehne rodinné duševní chorobě. Svou postavu umístil do fjordu v metropoli Oslu, na místo údajně vyhledávané sebevrahy, kam byl slyšet řev z nedalekých jatek i z blízkého ústavu pro choromyslné, v němž pobývala také Munchova schizofrenická sestra.
Výkřik je označován za nejčastěji reprodukované dílo a mnozí experti ho označují za druhé nejznámější vyobrazení po Moně Lise Leonarda da Vinciho. Obraz ostatně někdy bývá označován za modernistickou Mona Lisu.
