Pro znalce je Calatrava představitelem náročné architektury, moderní techniky a křehkého vzhledu. Výstava ale není koncipována pro odborníky – nenajdeme tu žádné technické výkresy, nýbrž jen demonstraci poetické krásy, kterou Calatrava důsledně uplatňuje v každém projektu. Architektův tvůrčí proces dokreslují kinetické objekty, kresby, malby a keramika. Právě v nich autor odhaluje onu lyrickou strunu, která v architektuře není patrná na první pohled. Architektura je ve výstavě prezentována úchvatnými modely a 3D animacemi, jež jako by nás přivedly do jiného, lepšího světa, který stále jen mlsně sledujeme z naší lokální kotliny.
Naši provinčnost dokazuje fakt, že za 30 let u nás žádný světový architekt (s výjimkou Gehryho a Nouvela) nic nepostavil.
Calatrava začal svou kariéru studiem malby a kresby, poté studoval architekturu a urbanismus a studia završil statikou konstrukcí v Curychu. Už v jednatřiceti měl vlastní architektonické studio a mezi jeho první realizace patří nádraží a především mosty, kterých navrhl do dnešní doby více než čtyřicet. Slávu mu přinesla telekomunikační věž v Barceloně v rámci olympijských her v roce 1992. Poté vyhrával soutěže na důležité stavby po celém světě a získal řadu významných ocenění. Sklízel však i kritiku za extravaganci a zbytečnou honosnost.
Calatravovo jméno je spojené s nejznámějšími stavbami světa, které jsou prostřednictvím médií velmi populární. Kdo by neznal nejvyšší stavbu světa Dubai Tower či dopravní terminál Světového obchodního centra na místě historického neštěstí teroristických útoků ze září 2001? A každý, kdo byl v Benátkách, nemohl nepřejít přes Calatravův most přímo proti nádraží.
Výstava nenabízí retrospektivní pohled, ale spíš důležité momenty z architektonické práce v kontextu volné tvorby. Nechybějí tu například mrakodrap Otočné torzo ze švédského Malmö, který se spirálovitě zavinuje ve formě na sebe nastavených krychlí – k němu jako pandán můžeme vidět i půvabnou sochu. Návštěvník má možnost obdivovat nejen dokonalé modely, jejichž prvky se pohybují, stejně jako reálné stavby, ale uvidí i videa skutečných budov. Muzeum v americkém Milwaukee má střešní plášť ve tvaru perutí, které se rozvírají k chystanému odletu.
Calatrava je rovněž autorem pavilonu Spojených arabských emirátů pro Expo 2020 v Dubaji ve tvaru květu na poušti, okolo něhož budou rozesety další národní pavilony (a rovněž český). Nejvíc fascinujícím exponátem je model a vizualizace trojmostí Sharq Crossing v zálivu katarského Dauhá. Mosty vycházejí z pevniny a opět mizí v moři do tunelů, nabízejí pěší zónu i pohyblivé clony. Perfektní vizualizace v ozvučeném videu vyvolává dojem, že jsme se ocitli ve sci-fifilmu. Je to skutečná stavba 21. století, jejíž realizace bude mimořádně náročná a stane se hlavní položkou novodobé architektonické čítanky.
