LN Jaký je pro prodejce a propagátora elektronických knih letošní rok?
Je to rok změny. První oťukávání čteček proběhlo kolem roku 2008. Naše firma je na trhu od září 2010 a zpočátku šlo hodně o vysvětlování, průzkum. Tenhle rok je ale průlomový. Nyní máme na knihy podepsány smlouvy s více než padesáti českými nakladateli. Myslím, že mentální blok proti elektronickým knihám, nedůvěra k novému jsou konečně prolomeny.
LN Sám stále nevím. Od tašky s knihamimám ale prověšené rameno. Je to vážně tak zázračné, že až krapítek zbohatnu, koupím si strojek, do kterého ťuknutím stáhnu kteroukoli knížku na světě?
Čtečku pořídíte od čtyř do sedmi tisíc, ale stáhnout skutečně všechno zatím nelze. Americký Amazon. com, který je hybatelem tohoto odvětví a který vyvinul čtečku Kindl, nepřijímá české knihy. Jde o problémy s ochranou, zabezpečením proti pirátství. Navíc Amazon. com má perfektní mediální podporu. Takže člověk, který si tisíckrát přečte, že Kindl je top, a koupí ho, posléze zjistí, že český text do svojí čtečky legálně koupí jen stěží.
Martin LipertStudoval ekonomii v zahraničí, zejména v Kanadě. Nyní pracuje jako manažer internetového portálu eReading. |
Téměř každý nakladatel v roce 2010, se kterým jsem jednal, dával rovnítko mezi elektronickou knihu a svůj bankrot. Většina nakladatelů viděla v e-knihách pro klasickou knihu doslova zhoubu. Setkal jsem se s názory, že elektronická forma není literatury hodna. Ale tyhle výhrady postupně odpadávají. A čtenářů e-knih jsou u nás řádově tisíce.
LN A váš prodej?
Jde o malá čísla. Abych to vysvětlil. Za šest březnových dní máme prodáno 253 e-knih. Nárůst je ale měsíčně o deset dvacet procent.
LN Nedůvěra ke čtečkám se tedy rozpouští. Ale asi se nelze divit, mnozí jsme vyrostli v bytech, kde jsou stěny obložené knihami. A pocit, že snad zanikne zajímavá síť knihkupectví, antikvariátů, míst k setkávání, je tísnivý. Dnes jsem v tramvaji viděl chlapíka, který četl Šaldův zápisník. I přes jeho odpudivý zevnějšek jsem ucítil jakousi jiskru bratrství. Pokud bude koukat do čtečky, neměl bych tenhle zážitek. Chápete?
Samozřejmě, já jsem přece také vyrostl na knihách.
LN Jakých?
V mládí hlavně Foglar, May a Verne.
LN Takže jdete ve stopách verneových inženýrů průkopníků…
Svět, ve kterém by zmizel potištěný papír, nepopsal ani Verne. Ale pamatuju si ještě na Pipi Punčochatou. Ta, když šla do školy, učila se tak, že si knihy přikládala na prsa. Jde jen o různé možnosti příjmu čteného. Vymysleli jsme knihtisk, předtím jsme psali na papyrus, do destiček, kreslili v jeskyních… Být ortodoxně zaměřený na nějakou formu je podle mě krátkozrakost.
LN A vytlačují tedy e-knihy tištěné knihy, nebo nevytlačují?
Neděje se to. Kupříkladu nakladatelství Libri prodává e-knihy již léta a vědí, že prodej těchto knih nijak negativně neovlivňuje prodej tištěných knih, spíše naopak. Další mýtus, který snad už padl, je, že elektronika odvádí mladé od čtení. Právě mezi mladými jsou lidé, kteří zvolili čtečky, protože ten technologický svět považují za svůj a někteří z nich předtím ani nečetli. Tohle vím ze zkušenosti, statistiky jsme zatím nedělali. Známe je ale z Ameriky, tam existuje lineární propad celého trhu tištěných knih, na který prodej e-knih nemá vliv. Elektronické knihy ale mají boom a ty nárůsty čtenářů jsou ročně v řádech sta procent. Základní ovšem je, že jde pořád o tu samou touhu či potřebu číst. Představte si člověka, který miluje svět tištěných knih a potřebuje i šustit papírem a přivonět si…, ale zjistí, že na internetu existuje třeba pirátská kniha od jeho oblíbeného autora zdarma. No tak po ní jde. A když knížka vyjde, stejně ji bude chtít mít doma tištěnou – jako artefakt. Tvrdím, že mezi světem e-knih a těch tištěných se nerozvírají nůžky, ty světy se doplňují. Navíc pro milovníky knižní vůně je už vyvinutý sprej, tzv. smell of books, vůně knihy.
LN A pokud je člověk při četbě třeba zvyklý něco pojídat a v knize pak nechá skvrny od čokolády či mastné drobky, e-kniha se omyje hadrem s kapkou ironu a je zas jako nová.
Ještě jsem to nezkoušel, zkusím si ale dát něco velkého k večeři.
